Čeští statistici potvrdili svůj březnový odhad. Nezměnil se ani meziroční růst za loňské čtvrté čtvrtletí, který činil čtyři procenta. Beze změny zůstal rovněž údaj o mezičtvrtletním vývoji, podle kterého hrubý domácí produkt stagnoval.
Nové údaje Českého statistického úřadu ukazují, že zatímco v roce 1990 bylo průměrnému obyvateli republiky 36 let a necelé čtyři měsíce, loni už bez měsíce 42 let. Podle jeho předběžných odhadů se očekávaná doba života dětí, které se loni narodily, minulý rok proti předloňsku neprotáhla.
Předběžná čísla ukazují, že se situace loni proti předchozímu roku mírně zhoršila a míra ohrožení příjmovou chudobou se dostala na 9,8 procenta. Hranice chudoby jednotlivce loni odpovídala loni 10 240 korunám, samotného rodiče s jedním dítětem do 13 let pak částce 13 311 korun.
Počet obyvatel v České republice stoupl na 10 553 843 lidí. Za nárůst počtu obyvatel může hlavně zahraniční migrace. I když do Česka loni cizinců přišlo méně než o rok dříve. Nejvíce do Česka míří Ukrajinci a Slováci. Obyvatelstvo loni nadále stárlo. Průměrný věk se zvýšil o 0,2 na 41,9 let. Přibylo seniorů nad 65 let, ale také dětí do 15 let.
Český průmysl začal rok 2016 dobře. V lednu jeho produkce rostla po očištění o 3,5 procenta ve srovnání se stejným měsícem roku 2015. Také oproti prosinci si průmysl v lednu polepšil, a to o 3,7 procenta po očištění. Tržby z průmyslové činnosti byly v lednu meziročně nižší o 2,2 procenta, hodnota nových zakázek vzrostla o 2,4 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Analytici lednový růst očekávali. "Průmysl si v lednu kompenzoval poklesy z listopadu a prosince, ale stále je zatížen technickými odstávkami v některých segmentech, takže nedosahuje vrcholu z července roku 2015," říká Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank.
U ceny bez započtení daní činí růst podle zjištění Českého statistického úřadu zhruba korunu, při započtení daní pak asi tři koruny. "Když si vezmeme, že za deset let nám tato složka vzrostla jenom o korunu, tak je to sotva na hladině průměrných růstů ve všech ostatních odvětvích," vysvětlil ředitel odboru statistiky cen Jiří Mrázek.
Maloobchodní tržby se v lednu po očištění od vlivu počtu pracovních dní zvýšily meziročně o 5,8 procenta, bez očištění pak o 4,6 procenta. Meziměsíčně tržby stouply o 1,2 procenta. Nejvíce rostl prodej přes internet nebo zásilkové služby. Naopak nižší zájem projevili spotřebitelé o nákupy farmaceutického a zdravotnického zboží. Slušné tempo růstu tržeb si maloobchodníci udrží podle analytiků i v dalších měsících.
Průměrná mzda v Česku loni vzrostla na 26 467 korun, na konci roku se růst zrychlil a průměrná mzda poprvé vyšplhala nad hranici 28 tisíc korun. Nejvíce rostla mzda v restauracích. Medián mezd činil na konci loňského roku 23 745 korun. Růst bude pravděpodobně pokračovat i letos, pomáhá silnější ekonomika.
Za nižší zisk může především pokles cen zemědělských komodit, který nejvíce postihl živočišné produkty, především mléko a vepřové maso. Projevilo se i sucho.
Ceny se v únoru meziročně zvýšily o 0,5 procenta, ve srovnání s lednem došlo ke zdražení o procento. Nahoru šly ceny alkoholu, bydlení i brambor. Levnější jsou dále pohonné hmoty a většina potravin.
Největší část rozpočtu českých domácností ukrajují náklady na bydlení včetně energií a vody - plynou na ně v průměru 21,1 procenta výdajů. Ještě větší zátěží (28 procent) je bydlení pro domácnosti důchodců, kteří nežijí s žádnými ekonomicky aktivními osobami. Druhou nejvýznamnější položkou je jídlo a nealkoholické nápoje.
Hrubý domácí produkt v roce 2015 meziročně přidal 4,3 procenta, potvrdil Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu. Pomohly k tomu rostoucí spotřeba domácností a vyšší investiční aktivita. Letos dojde ke zpomalení, HDP zřejmě nedosáhne ani na tři procenta.
Příjmy Česka z cestovního ruchu vzrostly v roce 2014 na 238 miliard korun, meziročně o 1,5 procenta více. Útraty zahraničních návštěvníků v tuzemsku činily 144 miliard korun (61 procent), zbývající dvě pětiny generovali tuzemští návštěvníci (94 miliard korun). V tiskové zprávě to dnes uvedl Český statistický úřad. Průměrný výdaj zahraničního návštěvníka byl 4880 korun, domácí turisté utratili 1230 korun. "Naši občané totiž častěji podnikají jednodenní výlety. A v úvahu musíme vzít i chataření a chalupaření, což je české specifikum trávení volného času," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V roce 2014 zaměstnávalo odvětví cestovního ruchu 225 300 osob, meziročně o jedno procento méně.
Alespoň nějaký příjem ze zaměstnání nebo podnikání mělo v lednu 4,96 milionu osob. Podíl zaměstnaných v Česku činil 71 procent, a je tedy nejvyšší od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Rozhodnutí by mělo dopad i na české občany. Cesta ke snižování sociálních dávek se otevřela minulý týden na základě dohody mezi Evropskou unií a Londýnem. "Ve vládě se poradíme o tom, jak bude Německo v této věci dál postupovat," uvedla mluvčí německého ministerstva pro rodinu. Rakouská vláda zatím nehodlá zákony upravovat, čeká na výsledky britského referenda o členství v Unii.
Český statistický úřad opět mírně změnil složení spotřebního koše, který slouží pro výpočet inflace. Větší část příjmu než dříve dávají podle nich Češi za pstruha či levné cigarety, méně se na jejich výdajích naopak podílí poplatky za lékaře či obědy v závodní jídelně.
Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Jde tak o nejvýraznější roční růst od roku 2007. Ve čtvrtém čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 3,9 procenta, mezičtvrtletně ale mírně zpomalil. K loňskému růstu HDP přispěla zejména spotřeba domácností a zvýšená investiční aktivita. Ve čtvrtém čtvrtletí byl růst podpořen hlavně zpracovatelským průmyslem.
Žadatelů o azyl v loňském roce přibylo, ale v evropském srovnání jsme jednou z nejméně atraktivních zemí. Data o počtu cizinců v Česku zveřejnil Český statistický úřad. Česko se od ostatních zemí EU liší také tím, odkud do něj uprchlíci přicházejí. Největší podíl cizinců představují Ukrajinci, Slováci a Vietnamci.
Cizinců v Česku začalo opět přibývat. Na konci loňského roku jich zde žilo více než 467 tisíc, o rok dříve to bylo o více než 25 tisíc méně. Cizinci v Česku tvoří asi 4,5 procenta populace. Nejvíce je Ukrajinců, Slováků, Vietnamců, Rusů, Němců a Poláků. Celkem 37 procent cizinců žije v Praze. I přes výrazný nárůst počtu patří ČR v EU k zemím, které svým občanstvím šetří. Mezi 28 státy skončilo Česko 24. místě.
Podle ČSÚ v roce 2014 chudoba ohrožovala asi 15 procent domácností jednotlivců nad 65 let. To je kolem 75 000 osob. Při zvýšení příjmové hranice na 70 procent mediánového příjmu - tedy na zhruba 11 550 korun měsíčně - by chudoba hrozila už 45 procentům lidí v seniorském věku, kteří jsou sami. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí nynější penzijní spoření a předdůchod přitom ohrožené lidi před chudobou neochrání.
