Český statistický úřad přestane od Nového roku zveřejňovat průměrné mzdy podle rozdělení na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. Na druhý z těchto ukazatelů jsou přitom navázané platy soudců, státních zástupců a politiků. Zákon, který pravidla pro výpočet platů určuje, se proto musí změnit.
I přes zvýšení těžby dřeva stále platí, že její hodnoty jsou nižší než množství dřeva, které v lese přirostlo. Nahodilá těžba, která zahrnuje odstraňování polomů či likvidaci stromů napadených škůdci, se na celkové těžbě podílí zhruba polovinou.
Průmyslová výroba v Česku v dubnu zrychlila meziroční růst na 4,2 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Na výsledku se kladně podepsal zejména automobilový průmysl, který držel růst produkce i zakázek. Hodnota nových zakázek ve sledovaném období meziročně stoupla o 13,2 procenta. Naopak stavebnictví v České republice v dubnu dál zrychlilo meziroční pokles na 13,7 procenta. Klesla produkce pozemních i inženýrských staveb. Ubylo také zahájených i dokončených bytů.
Po odečtení inflace stoupla průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí o 3,9 procenta oproti stejnému období předchozího roku. Ještě výrazněji rostl medián - na 22 533 korun.
Počet Čechů s příjmem ze zaměstnání nebo podnikání stejně jako minulý měsíc přesáhl pět milionů a byl nejvyšší od začátku roku 1993. Míra zaměstnanosti činila v dubnu 71,8 procenta. Za zaměstnané považují statistici všechny osoby, které během zkoumaného období pracovaly alespoň jednu hodinu za finanční odměnu.
Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí meziročně o 3,1 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5 procenta. Kromě spotřeby domácností se mírně zvýšily i investice, uvádí statistici.
Ekonomové očekávají v průměru růst hrubého domácího produktu o 2,6 procenta. V mezičtvrtletním vyjádření pak počítají s mírným růstem kolem 0,3 procenta. Česká ekonomika tak podle očekávání v prvním čtvrtletí zpomalila růst. První odhad vývoje HDP za první čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad v úterý 17. května.
Zatímco své příbuzné v roce 2006 denně viděla skoro čtvrtina lidí, loni to bylo už jen 14 procent. Přátele denně potkávala pětina lidí, teď jen desetina. Češi více než před deseti lety omezují s rodinou osobní setkání, telefonování, textové psaní i e-maily.
Průměrný čistý měsíční příjem na osobu v Česku stoupl na 13 135 korun za měsíc, uvedl dnes Český statistický úřad. Příjmovou chudobou bylo loni ohroženo 9,7 procenta Čechů - meziročně se jejich podíl nezměnil.
Ceny zboží a služeb se v dubnu meziročně zvýšily o 0,6 procenta. Toto číslo je od ledna nejvyšší, v březnu se inflace držela jen těsně nad nulou. Nahoru šly ceny potravin, hlavně zeleniny. Zlevňování pohonných hmot naopak zmírňuje.
Od roku 2010 vzrostl počet domácností vybavených počítačem o více než čtvrtinu na 73 procent. Zjistil to Český statistický úřad. Nejrozšířenější informační technologií nadále zůstávají mobilní telefony - na každou domácnost připadají v průměru dva. Pevná telefonní linka je dál na ústupu.
Počet Čechů s příjmem ze zaměstnání nebo podnikání poprvé od roku 1993 přesáhl pět milionů. Za zaměstnané považují statistici všechny osoby, které v průběhu zkoumaného týdne pracovaly alespoň jednu hodinu za finanční odměnu. Podle jednotné metodiky Eurostatu má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v EU.
Pětina všech nových bytů postavených za posledních deset let vznikla ve Středočeském kraji, dalších 18 procent v Praze. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Ten porovnal i množství nových bytů postavených od roku 1948.
Ceny se v březnu meziročně zvýšily o 0,3 procenta, ve srovnání s únorem došlo dokonce ke zlevnění o 0,1 procenta. Nahoru šly ceny alkoholu, bydlení i brambor. Ceny pohonných hmot i většiny potravin dál padají.
Nejvyšší výdaje v porovnání s ostatními kraji České republiky sice mají lidé v Praze, neplatí to ale o všech položkách. Dražší jsou v Praze zejména služby. Ceny za oběd v restauraci, točené pivo nebo potraviny v obchodě tam ale nejsou nejvyšší.
Tříměsíční zkušební doba často nestačí k tomu, aby obě strany přišly na to, zda jim spolupráce vyhovuje. Nejčastěji tak k ukončení pracovního poměru dochází po jednom roce, vyplývá z údajů statistiků. Druhou nejčastější dobou strávenou u zaměstnavatele je šest let, kdy je pro mnohé ten nejvyšší čas ke změně. Loajální pracovníci, kteří vydrží u jedné firmy i 25 let, jsou dnes již výjimkou.
Spolu s růstem české ekonomiky se zlepšuje situace na trhu práce, lidé se nebojí utrácet a obchodníkům výrazně rostou tržby. Podle statistiků byly letos v únoru vyšší o 8,5 procenta oproti stejnému období loňského roku (bez prodeje aut).
Průmyslová výroba v České republice v únoru zrychlila meziroční růst na 5,6 procenta z lednových 1,3 procenta. "Letošnímu únoru pomohl silně fakt přestupného roku, a tudíž výhody pracovního dne navíc," připomněl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Meziroční růst průmyslu se vrátil k úrovni z loňského listopadu. Nejvíce k němu přispěla výroba vozidel, která se zvýšila téměř o pětinu. Proti lednu ale očištěná průmyslová produkce klesla a nových zakázek meziročně přibylo jen o půl procenta. Výsledky dnes zveřejnil Český statistický úřad. Stavebnictví v únoru zpomalilo meziroční pokles na 2,3 procenta po lednovém revidovaném poklesu o 10,6 procenta.
Na historické minimum klesl v loňském roce deficit veřejných financí, oznámil Český statistický úřad. Výrazně k tomu napomohly investiční dotace ze zahraničí. Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 41,06 procenta HDP.
Loni podle Českého statistického úřadu vyjelo na Slovensko celkem 837 000 Čechů, což je meziročně o 75 procent více návštěvníků. Zájem naopak upadl v případě Chorvatska, a to o osm procent. Země se přitom zhruba 20 let držela na špici žebříčku nejoblíbenějších destinací.
