Dramatický seriál Černobyl sklízí mezi diváky i kritiky nadšené reakce, v řadě filmových databází se řadí mezi nejlepší seriál letošního roku. Pětidílnému dramatu o havárii jaderné elektrárny v roce 1986 kritici vyčítají mírné historické nepřesnosti, nicméně na sociálních sítích se teď objevují i námitky, že v seriálu hraje málo černochů.
„Tohle že psal člověk, který dělal Scary Movie?“ V diváckých komentářích k seriálu Černobyl, jenž na stanici HBO vyvrcholí začátkem příštího týdne, zní stejný údiv jako v otázkách novinářů, když se vyptávají na autorskou minulost Craiga Mazina.
Byla slunečná dubnová sobota roku 1986 a sovětský chemik Valerij Legasov se rozhodoval, jestli víkendový den stráví se svou manželkou, nebo dá přednost pracovním povinnostem. Nakonec zvolil druhou možnost. Zavolal si řidiče a odjel do sídla Ministerstva středního strojírenství. Pod tento resort spadal i Kurčatovův institut, ve kterém byl zaměstnaný.
Seriál Černobyl je super věrný, je to první dílo, které dává do souvislostí všechny okolnosti. V době havárie to byla propagandistická válka se Západem, která pokračuje do dnešních dnů, teprve seriál a další paralely umožňují pochopit informační válku Ruska, Černobyl je stále používán jako propagandistická záležitost, říká Václav Vašků, fotograf a novinář Hospodářských novin, který se do oblasti Černobylu opakovaně vrací. Dodává, že Černobyl je dnes turistická oblast, někteří lidé by se prý do zakázané zóny rádi vrátili, protože jsou tam celé opuštěné vesnice.
Byl jedním z prvních, kdo pochopili, co se v roce 1986 stalo v jaderné elektrárně Černobyl. Fyzik a vynálezce Jurij Voroněžcev tehdy žil v běloruském městě Homel na východě země, na území, kam tehdy vítr odnesl velkou část radioaktivního spadu poté, co čtvrtý reaktor elektrárny vybuchl. Mladý pracovník běloruské akademie věd tehdy stačil varovat své příbuzné a přátele. Později se Voroněžcev stal tajemníkem vyšetřovací komise sovětského parlamentu, její výsledky však skončily ve stoupě spolu s rozpadem SSSR. Zájem o černobylskou tragédii nyní oživil stejnojmenný seriál stanice HBO. "Atmosféra nebo interiéry jsou neuvěřitelně přesné," pochvaluje si Voroněžcev v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Sovětský svaz se sice rozpadl, kontrola nad "nebezpečnými informacemi" ovšem v Rusku panuje dál. Lidé se nám moc ptají.
Mladá žena stojí uprostřed potemnělého bytu. Je lehce po jedné hodině ráno a v okně za jejími zády se kdesi na obzoru náhle objeví jasný záblesk světla. Nenápadný, skoro krásný. Přitom jde o sílu, s jakou se lidstvo na této planetě dosud nepotýkalo.
Velký lesní požár vypukl v třicetikilometrové ochranné zóně okolo odstavené jaderné elektrárny Černobyl na severu Ukrajiny. Ukrajinské úřady žádné zvýšení radioaktivity nezaznamenaly. Premiér Volodymyr Hrojsman uklidňoval obyvatelstvo, že není důvod se znepokojovat. S plameny podle agentury Interfax bojuje 126 hasičů s 29 kusy techniky, včetně dvou letadel a vrtulníku. Požár podle ministerstva ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů zuří na ploše deseti hektarů v zóně, zřízené po explozi čtvrtého reaktoru v roce 1986, představující nejhorší jadernou havárii na světě. Z okolí se museli vystěhovat lidé, ochranná zóna je nadále oficiálně neobývaná.
Před 32 lety, 26. dubna 1986 v 01:23 místního času, explodoval čtvrtý blok jaderné elektrárny v Černobylu na severu Ukrajiny. Šlo o největší jadernou katastrofu na světě. Údaje o počtu obětí se liší, pohybují se od jednotek tisíc až po téměř 170 tisíc mrtvých. Kolem místa tragédie vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna, v níž však stále žije několik stovek lidí. Agentura Reuters nyní přinesla sérii fotografií, které vznikly většinou uvnitř třetího reaktoru.
Výtvarnice Kateřina Šedá, která letos získala ocenění Architekt roku, se vydala vlakem z Prahy do Drážďan. V rámci společného projektu s Národní galerií a s čertem, Mikulášem a andělem po ruce zkusila cestující ponouknout k upřímné komunikaci nejen s blízkými, ale i s úplně cizími lidmi. "Když v pět odpoledne skřípou brzdy, aby vlak zastavil v cílové destinaci, domlouvají se někteří účastníci zájezdu, že si společně dopřejí něco horkého na drážďanských trzích," píše v reportáži Tomáš Maca, který cestu s Kateřinou Šedou absolvoval.
Raisa Karnijenková žije na území zamořeném radioaktivním spadem po havárii jaderné elektrárny Černobyl. Běloruska sbírá a prodává lidem houby, které najde v místních lesích.
V zóně havarované jaderné elektrárny v Černobylu začaly přípravy ke stavbě železniční tratě, která poslouží pro odvoz jaderného odpadu. Stavba by měla být dokončena v dubnu roku 2018. Nová trať povede mezi dosluhující tratí Vylča-Janiv a centrálním úložištěm jaderného paliva, které se v současnosti staví v ochranné černobylské zóně. Ukrajina se tak snaží ušetřit za zpracování vyhořelého jaderného paliva. Podle Enerhoatomu, státního podniku provozující ukrajinské jaderné elektrárny, utratí nyní stát 200 milionů dolarů (asi pět miliard Kč) ročně za služby ruské firmy Rosatom, která jaderný odpad na Ukrajině zpracovává. Po havárii v roce 1986 je možný vstup lidí do zóny pouze na povolení.
Za výbuch v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 může energetická firma Tepco a japonská vláda. Za viníky je označil tamní soud. Někteří lidé, kteří museli tehdy kvůli jaderné havárii opustit své domovy, žádali u soudu odškodnění za psychickou újmu. Kompenzaci škod japonské soudy přiznávaly obětem již dříve, nikdy ale neoznačily viníky. Výbuch ve Fukušimě následoval po silné vlně tsunami, která si vyžádala více než 15 000 obětí.
Bizonům u Černobylu se překvapivě daří dobře, přestože se pohybují v zóně radioaktivního spadu u bývalé jaderné elektrárny. Dlouhodobé účinky radiace na populaci těchto savců zatím nejsou prozkoumané. Ale na první pohled se zdá, že zvířata jsou zdravá a plná sil.
Maso ulovených divokých prasat ze Šumavy obsahovalo radioaktivní izotop Cesium 137. Jde o dědictví po havárii černobylské jaderné elektrárny.
Nová kovová kopule v odstavené jaderné elektrárně v Černobylu zakryla havarovaný čtvrtý reaktor. Nový sarkofág by měl vydržet 100 let a měl by zabezpečit, že do atmosféry nebudou unikat radioaktivní látky ze starého sarkofágu z roku 1986. Kritici ale tvrdí, že konstrukce neřeší problém zbytků radioaktivního paliva v původním úkrytu. To tam mezitím reaguje a nikdo neví, v jakém je stavu.
Havarovaný blok jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu v úterý kolem poledne zakryje nový bezpečnostní sarkofág. Místo největší katastrofy v dějinách jaderné energetiky má zabezpečit na dalších 100 let. Obyvatel okolí černobylské jaderné elektrárny jako by se ale netýkal. "Zlé jazyky tvrdí, že nový sarkofág problém neřeší, jen ho zakryje," řekl Aktuálně.cz český fotograf Václav Vašků, který do okolí Černobylu jezdí pravidelně.
Ukrajinští inženýři začali zakrývat zničený reaktor černobylské jaderné elektrárny 31 000 tun vážícím ocelovým krytem. Pod ním se schová reaktor i bortící se betonový sarkofág, vybudovaný krátce po černobylském neštěstí v roce 1986. Ukrajinská redakce Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda získala exkluzivní přístup k místům uvnitř kontaminované bývalé jaderné elektrárny.
Vietnamci žijící v Česku v pátek odpoledne demonstrovali proti čínské politice. Vadí jim militarizace Jihočínského moře a jeho znečištění, které údajně způsobila ocelárna Formosa pronajímající si část vietnamského území. Tvrdí, že kvůli znečištění umírají mořské ryby a ptáci. Lidem pak konzumace otrávených ryb způsobuje zdravotní potíže.
Kolem Černobylu vznikla zakázaná zóna, kam se dlouho nedostal nikdo nepovolaný. Podívejte se na videa, která letos pořídil fotograf Václav Vašků.
