Ani po 40 letech, jež v neděli od jaderné havárie uplynuly, nesmíte v černobylské zóně kouřit, sedat si do trávy ani se něčeho dotýkat. Někteří lidé tam ale jezdí vyloženě ničit a brát si věci domů, říká česká průvodkyně Kateřina Vršanská. Návštěva elektrárny prý nebezpečná není, dávka záření za dva dny v Černobylu odpovídá rentgenu zubu.
O černobylské tragédii, od níž v neděli uplyne 40 let, se právě před deseti lety rozpovídala tehdejší ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Reálný počet obětí podle ní zdaleka nebyl tak vysoký, jak je lidem podsouváno. „Nezlehčuji tragédii černobylské havárie či utrpení postižených, hlavně kvůli nim bychom ale tohle neštěstí měli vnímat v jeho skutečném rozměru,“ uvedla.
Černobylská katastrofa není jen příběhem Ukrajiny a Běloruska. Následky havárie, od níž v neděli uplyne právě 40 let, likvidovaly statisíce mužů z celého Sovětského svazu, mezi nimi i Estonci. Jeden z nich, předseda Estonské asociace pro Černobyl Juri Reinmann popisuje práci „lidských robotů“, život v zakázané zóně i to, jak dnes bývalí likvidátoři bojují s nemocemi a pocitem zapomnění.
Při pokusu na jednom z reaktorů Černobylské jaderné elektrárny došlo k jeho přehřátí, protavení a následnému výbuchu. Během samotné havárie přišlo o život 32 lidí, další tisíce zemřely na rakovinu kvůli únikům radiace. Výbuch, který 26. dubna 1986 Černobylem otřásl, představoval jednu z největších lží Sovětského svazu, jehož vedení o závažnosti situace dlouho mlžilo před světem i vlastními lidmi.
Čtyřicet let po černobylské jaderné katastrofě už v Bělorusku v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem žije jen velmi málo lidí. Četné vesnice byly po katastrofě evakuovány a dnes jsou z velké části prázdné. V Krasnapolském okresu na východě země zůstává přesto několik odvážlivců, a někteří se sem dokonce přistěhovali.
Černobyl poznamenal jejich životy navždy. O desítky let později manžele Ananenkovy dostihla válka. Ruské drony zasáhly dům, kde žijí nejen oni, ale i další přeživší katastrofy. „Válka stejně jako radiace zanechávají stopy, přepisují váš nervový systém,“ popisují.
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.
V místě, kam se ani po letech od rozsáhlé jaderné havárie nevrátili lidé, se daří organismu, který jako by vzdoroval samotné logice života. V troskách černobylského reaktoru roste nenápadná černá houba Cladosporium sphaerospermum, která podle vědců nejenže snáší extrémní dávky ionizujícího záření, ale možná jej dokonce dokáže využívat jako zdroj energie.
Málokdy oznamuje prezident Zelenskyj jmenovitě oběti ruského bombardování ukrajinských měst. Tentokrát ale udělal výjimku. Při náletu na Kyjev zahynula Natálie Choděmčuková - 73letá vdova po inženýru Valeriji Choděmčukovi. Jeho jméno zná snad každý Ukrajinec, Choděmčuk byl totiž první obětí jaderné havárie v Černobylu.
Bylo sobotní poledne 10. července 1976, když se nad severoitalským městem Seveso zvedl bílý mrak z továrny ICMESA. Nikdo tehdy netušil, že obsahuje vysoce toxický dioxin – jed, který v následujících dnech spálí zeleň, zabije zvířata a poznamená stovky lidí. Z klidného léta se stala jedna z nejhorších chemických katastrof v dějinách Evropy.
Na místě jedné z největších katastrof 20. století se objevila nová záhada. Poprvé od jaderné havárie v roce 1986 byli v zakázané zóně Černobylu spatřeni psi se silně modře zbarvenou srstí.
V září 1957 došlo v přísně utajovaném komplexu Majak k mohutné explozi nádrže s radioaktivním odpadem. Nešlo o havárii reaktoru, ale o chemický výbuch, který zamořil tisíce kilometrů čtverečních. Třetí nejhorší jaderná katastrofa v dějinách přitom zůstala desítky let mimo pozornost světa. Sověti mlčeli. CIA také. Téměř tři dekády bylo ticho. Objevte příběh apokalypsy, která není pouze minulostí.
Noční dronový útok vážně poškodil ochranný plášť kolem reaktoru bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Úroveň radiace ale zůstává v normálu. Podle agentur Reuters a Ukrinform to řekl hlavní inženýr atomové elektrárny Oleksandr Tytarčuk. Kyjev z útoku obvinil Moskvu, ta zodpovědnost za úder odmítla.
Dron v noci zasáhl sarkofág uzavřené jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině a způsobil požár. Nedostal se však přímo k reaktoru. "I kdyby byl výbuch větší a rizikovější, potenciální úniky radiace zasáhnou jen okolí Černobylu. Nemohou ohrozit sousední země," říká jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Obecně je ale podle ní narušování prostoru jaderných zařízení nebezpečné.
Příznaky nemoci z ozáření se projevují u ruských vojáků, kteří se loni při začátku invaze účastnili výsadku u bývalé jaderné elektrárny Černobyl. Ukrajinci, kteří v oblasti stále žijí, se snažili vojáky varovat, ti ale nereagovali. "Myslím, že rizika přebývání v oblasti chápali, ale byli prostě tupí," popsala 70letá obyvatelka Černobylu Galyna Vološňová pro deník The Times.
Když fotografa Václava Vašků zeptáte, jestli ho nemrzí, že je spojován s jedním tématem a s jedním místem, tedy s Černobylem, zakroutí hlavou. Mrzí ho jedině to, že teď, v době válečné, nemůže vyrazit na Ukrajinu fotit tamní obyvatele. K nim si za roky, kdy do oblasti jezdí, vybudoval pevné pouto. Rozhovor s ním vyšel ve speciálním čísle časopise Foto věnovaném Ukrajině. Část z něj přinášíme.
Anastasija Ruděnková tiskne v dlani zlatou medaili, kterou její manžel Viktor dostal za svou práci při likvidaci havárie Černobylské jaderné elektrárny.
Když odpoledne 24. února první ozbrojená vozidla ruské invazní armády vjela do areálu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, narazila na ukrajinskou jednotku, jež měla na starosti jeho obranu. Za méně než dvě hodiny 169 příslušníků ukrajinské Národní gardy bez boje složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro postup na Kyjev.
Houby v lesích jižního Německa vypadají stejně jako v Česku. Když si ale místní hledají o úrodě víc informací, zjistí, že jsou po havárii v Černobylu stopově radioaktivní. Média před kontaminací varují pravidelně i 36 let po této katastrofě. Podobná sdělení stojí za velkým německým strachem z jádra a nepřímo jsou i důvodem, proč Berlín ještě letos vypne všechny zbylé atomové reaktory.
Výbušniny, nástražné pasti reagující na dotek či miny. Ruští vojáci jadernou elektrárnu v Černobylu opustili na konci března, odstraňování následků jejich řádění ale potrvá roky.
