Na půdorysu chaty z 50. let vznikl celoročně obyvatelný dům pro rodinou s dvěma dětmi. Výška a zastavěná plocha jsou jediné, co z původního domu zůstalo. Dřevostavba s fasádou z vlnitého polykarbonátu dokonale zapadla do okolí a svým majitelům nabízí pohodlné bydlení.
Architekt Arnošt Navrátil působí jako profesor na Fakultě architektury ČVUT. I ve svých šestasedmdesáti letech je stále velmi aktivní. Věnuje se navrhování, pedagogické činnosti a aktivně sportuje. Mezi jeho poslední realizace patří sportovní stadion ve Vlašimi. Do povědomí odborné veřejnosti se ale zapsal především jako jeden z autorů zbouraného hotelu Praha. Dodnes se mu o tom špatně mluví. Domy by se podle něj bourat neměly, protože jsou důležitým svědkem doby. "Všichni věděli, že komunisté tady vládnou. A právě to, že se architektura, která se v té době dělala, spojuje s politikou, je chyba," říká v rozhovoru.
Dispoziční řešení bytu v činžovním domě z 19. století neodpovídalo životnímu stylu mladého páru, z čehož vyplynulo i zadání pro architekty z 0,5 Studia. Díky spacímu patru dvojice získala nejen více úložných prostorů, ale i pohodlnou pracovnu.
Grand Hotel Imperial v Liberci získal po rekonstrukci novou podobu. Kromě renovované hotelové restaurace je zde i 36 originálních designových pokojů, na nichž se podíleli významní čeští architekti a designéři jako Bořek Šípek, David Vávra, Michal Kunc, Petr Stolín, Vít Janečka či Ivo Prokel. Jeden z pokojů se třeba jmenuje 50 Shades of Grey.
Odborná porota ocenila Steinabachovou nejen za tvorbu, ale i za snahu o vzdělávání odborné i laické veřejnosti v oblasti architektury.
Odvolání šéfa pražského Institutu plánování Petra Hlaváčka je podle architektů oslovených Aktuálně.cz špatné rozhodnutí. Bývalý ředitel byl podle nich člověkem na svém místě a jeho odvolání může značit pokusy o politizaci institutu. Architekti zároveň nesouhlasí s argumenty politiků, Hlaváček byl podle nich odvolán kvůli osobním antipatiím některých z nich s hlavním architektem územního plánu Romanem Kouckým. Architekt Pavel Hnilička, který byl součástí revizní komise, zároveň popřel, že by byl plán připravovaný nezákonně. "Z hlediska práva byl připravován korektně," sdělil.
Kromě sjezdů KSČ se zde konala celá řada akcí pro veřejnost, v roce 1987 například festival rockových kapel Rockfest. Výhled na Prahu z Kongresového centra si postupně vychutnali nejenom Gustav Husák nebo Miloš Jakeš, ale i Václav Havel, dalajláma a Barack Obama. Občanské sdružení Kruh chce v rámci Dne architektury upozornit na stavbu samotnou, ale i na potřebu zachovat autentické interiéry bývalého Paláce kultury.
Jižní Město letos slaví 40. výročí od doby, kdy se do něj nastěhovali první obyvatelé. Autoři výstavy Jižní Město: Od utopie k realitě chtějí poukázat především na jeho jedinečný genius loci.
Obchod Nanovo, který se zabývá prodejem originálního užitého umění a designu z druhé poloviny 20. století, připomíná výjimečnou architekturu hotelu Praha. Veřejné přednášky se kromě teoretika umění Adama Štěcha nebo sochaře Pavla Karouse zúčastní i jeden z autorů architektonického návrhu, architekt Arnošt Navrátil.
Některé mosty si zaslouží pozornost díky svým rozměrům, jiné díky architektuře a dlouhé historii. Jedním z takových unikátů je i skleněný most otevřený na konci srpna v Číně. Může na něm stát najednou osm set lidí, kterým nabízí pohled do 300metrové hloubky. Projděte se díky galerii po mostních rekordmanech.
Venkovská usedlost z 19. století potřebovala především novou střechu. Rekonstrukcí majitelé získali i novou koupelnu a pohodlnou kuchyni s moderními pomocníky. Aby roubenka neztratila svůj původní ráz, architektka spotřebiče ukryla do kredence z masivu.
Podoba nových zastávek chystané trasy metra D budí rozpaky. Odborníci kritizují především to, že studie nevzešla z veřejně vyhlášené soutěže. Vznikla proto petice iniciativy Metro D jinak a lépe, která volá po vyhlášení otevřené mezinárodní architektonické soutěže. Připravovaný projekt metra kritizuje i sochař Pavel Karous, Praha podle něj potřebuje kvalitní návrh, který by mluvil současným vizuálním jazykem. "Po roce 89 bylo ve veřejném prostoru metra zničeno, odstraněno, prodáno nebo zakryto obchodem či reklamou 27 výtvarných artefaktů, což je skoro čtvrtina úplného součtu děl," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Kvůli olympijským hrám vznikly desítky nových stadionů a sportovišť. Za jejich projekty stojí i řada význačných architektů. Dějiště letošních 31. letních olympijských her, Estádio do Maracanã v Riu de Janeiro, patří k největším na světě a byl postaven v roce 1950. Podívejte se na nejzajímavější stavby.
Byt v činžovním domě z 50. let musel projít kompletní rekonstrukcí. Díky změně dispozice získal jeho nový majitel pracovnu a místo tmavé haly světlou jídelnu a kuchyňský kout.
Nový Metropolitní plán Prahy, zveřejněný v červnu Institutem plánování a rozvoje Prahy, má mimo jiné zavést komplexní regulaci výstavby výškových budov na území hlavního města. V budoucnu by takové budovy neměly vznikat nahodile a výstavba domů o více než 12 patrech bude zakázána na 99,4 procentech území Prahy. Podívejte se, jaké jsou nejvyšší pražské budovy.
Industriální stavby se v Česku zachraňují a přizpůsobují novému účelu. Řada z nich má ale nejistou budoucnost. Architekt Petr Kučera se vydal hledat ty nejzdařilejší rekonstrukce i ty, kterým hrozí zbourání.
V malých bytech je nutné si dopředu rozvrhnout zónování hlavních prostorů do jasných a logických celků. Ze všeho nejdůležitější jsou dobře vymyšlené úložné prostory.
Na seznam světového dědictví UNESCO se dostalo 17 děl francouzského architekta Charlese-Édouarda Jeannereta, známého jako Le Corbusier, v Německu, Francii, Švýcarsku, Belgii, Argentině, Japonsku a Indii.
Už v 50. letech byly kulturními památkami běžně prohlašovány funkcionalistické stavby, tenkrát staré jen 20 let. Tehdejší památkáři byli paradoxně progresivnější než ti současní. V roce 2007 byl kulturní památkou prohlášen obchodní dům Máj, od té doby počet památek z doby poválečné v Česku nevzrůstá. Naopak, v posledních letech se hodně bourá. Poválečná architektura si ale podle historiků architektury Petra Vorlíka, Kláry Mergerové a Kláry Brůhové zaslouží uznání. "Architektura je odrazem své doby a společenské atmosféry, která v ní vládne. Často vznikají ty nejlepší stavby právě v době, kdy je potřeba vzdorovat. Socialismus vlastně lidi popíchnul," tvrdí.
Praha potřebuje více zeleně, která funguje jako přírodní klimatizace města. Alespoň to vychází z návrhů pro hlavní město, ve kterých se aktéři zaměřili na udržitelné hospodaření s vodou, "zazeleňování" ulic nebo budování ekologicky šetrných staveb.
