Atypický dům Zen-Houses stojí na okraji Liberce v místě, kterému se mezi místními přezdívá Sluneční lázně. Dva kvádry z prefabrikovaných dřevěných panelů, jeden slouží k bydlení, druhý jako ateliér, si pro sebe postavil architekt Petr Stolín.
Hlavní cenu v nové soutěži Česká cena za architekturu získala administrativní budova ve Strančičích od architekta Davida Levačky Krause. Mezinárodní odborná porota vyhlásila z 33 nominovaných v pondělí 19. listopadu ještě sedm finalistů. Celkově se o Českou cenu za architekturu v letošním třetím ročníku ucházelo 145 děl dokončených v posledních pěti letech. Všech osm projektů si můžete prohlédnout v galerii.
V pondělí 19. listopadu rozhodne mezinárodní odborná porota, která ze 33 nominovaných staveb si odnese titul Česká cena za architekturu. Všechny nominované projekty, ať už stanici lanovky, nebo i smuteční síň, si můžete prohlédnout v galerii.
Kurátor je nový průvodce uměním v Praze, který se vyhýbá turisticky známým památkám, předraženým restauracím nebo nekvalitním křišťálovým lustrům. Trojice historiků umění místo Karlova mostu nebo Pražského hradu vybízí k prohlídce čtvrti Baba nebo pomníku sebevrahů pod Nuselským mostem.
Ještě před třemi roky připomínala pseudobarokní kaple ve vesnici Mnichovský Týnec v Českém středohoří chátrající ruinu. Díky práci a obětavosti lidí sdružených do Spolku Přátel Mnichovského Týnce se ale podařilo odvrátit její definitivní zničení. Zdařilá rekonstrukce je jednou z proměn, které představila putovní výstava Má vlast cestami proměn. Prohlédněte si, jak dopadla revitalizace sakrální stavby se zajímavou historií.
Brněnští architekti testovali, jak řešit problém se zachycováním dešťové vody a nedostatkem zeleně ve městech. Navrhli proto dřevěnou budku, kterou na dva měsíce umístili na Malinovské náměstí v Brně. Zkušební provoz se osvědčil, městská buňka za 500 tisíc korun zadržel mnohem více dešťové vody, než se předpokládalo. Podívejte se, jak buňka vypadá a co všechno zvládne.
Nejkrásnějším nádražím roku 2018 se staly Blíževedly v Libereckém kraji, pro které ve veřejné anketě hlasovalo celkem 7356 lidí. Výsledky soutěže, která probíhá od roku 2007, vyhlásili pořadatelé 9. listopadu v Senátu. Podívejte se na fotky dalších nádraží v České republice, která se umístila v anketě, jež usiluje o zlepšení železničních stanic a zastávek. Letos veřejnost navrhla na titul Nejkrásnější nádraží ČR celkem 48 stanic.
Betonový jednopodlažní dům stojí v malé vesničce Gordola ve švýcarském kantonu Ticino. Do strmého svahu s výhledem na jezero Lago Maggiore a Locarno je zakotvený dvěma obdélníkovými sloupy. Architekt Baserga Mozzetti ho umístil mezi dvě kamenné horské chaty. V interiéru není žádné schodiště, z každého místa se tedy nabízí díky velkým proskleným plochám výhled do okolní krajiny. Pohled na dům, který řada obyvatel Gordoly vnímá jako nekonvenční, je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Rekonstrukce Barrandovských teras se opozdí kvůli rozsáhlým pracím na funkcionalistické historické budově z roku 1928 i kvůli komplikovanému podchycení svahu pro stavbu nové budovy komplexu. První hosté si v jedné z plánovaných restaurací na místě, kde se ve 30. letech 20. století scházela pražská smetánka i herecké hvězdy, objednají jídlo nejdříve za dva roky. Podívejte se, jak zatím probíhá rekonstrukce.
Kvalitní bydlení navržené architektem přímo pro lidi, kteří budou v domě žít, nemusí být drahé. V Česku existují pozoruhodné stavby tohoto druhu, jejichž cena se vešla do rozpětí dvou až šesti milionů korun. Podrobně je představí výstava s názvem Katalogový dům, která začne ve čtvrtek 8. listopadu v brněnské Galerii architektury. Svým názvem chce výstava naznačit, že za cenu katalogového domu můžete mít i něco navrženého exkluzivně pro vás.
Obchodní dům firmy Breda & Weinstein vídeňského architekta Leopolda Bauera byl otevřen začátkem října 1928 a ve své době patřil k nejmodernějším stavbám. V pěti nadzemních a dvou podzemních podlažích byla kromě obchodních ploch také oděvní továrna. Po připojení Opavy k Sudetům Weinstein o firmu přichází. Rodina neuspěla s navrácením po roce 1945 ani 1989. Nyní budova zeje prázdnotou. Více v naší fotogalerii.
Čtyřpodlažní betonová věž obalená ocelovou slitinou corten stojí v malé vesnici Dafins v západním Rakousku. Architekt Stefan Marte ji navrhl pro své tři dcery. S domem rodičů je propojena chodbou, která ústí do knihovny. Ve třech patrech jsou dětské pokoje, každá z dívek má svůj, v prvním podlaží je samostatná kuchyň a jídelna. Minimalistický interiér a velká okna podtrhují výhled do okolí. Pohled na věž, která podle architekta připomíná věže u italských kostelů, je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Na vytápění a ohřev užitkové vody spotřebujeme v domácnosti největší díl energie. Zajištění tepla se tak podstatným způsobem odráží v nákladech na bydlení. I větší investice do správně zvoleného způsobu vytápění se tedy může poměrně rychle vrátit.
Pražský architektonický ateliér Artikul představil na Designbloku první prototyp mobilního domu s názvem Mobile Hut (Domek na kolech). Soběstačné obydlí v základní verzi vyjde na milion korun.
Rodinný dům na první pohled připomínající obytný bunkr stojí v Jižním Tyrolsku poblíž vesnice Barbiano a od tradiční horské zástavby se liší vzhledem, ale i inovativním stavebním materiálem. Beton s příměsí recyklovaného skla odolává tamním klimatickým podmínkám a poskytuje i zázemí pro mech. Stavba tak za pár let splyne s okolní krajinou. Tu si majitel může vychutnat i skrze důmyslně umístěná okna lemovaná dřevěnými rámy. Pohled na dům evokující betonový bunkr je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v němž představíme celkem 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Rodinný dům stojí v Zdiměřicích u Prahy na místě, kde dříve bývalo jen pole s předpokladem satelitní výstavby. Proto ho architekt Stanislav Fiala a jeho kolegové z ateliéru D3A navrhli uzavřený do sebe a zády k ulici. Objekt postavený z monolitického betonu má tvar kostky, do které volně vstupuje zahrada. Centrální prostor tvoří kuchyně, jídelna, krb a také zimní zahrada. Pohled na dům evokující ve své funkčnosti saharská obydlí je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž představíme celkem 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Národní muzeum se veřejnosti otevře poprvé po sedmi letech v neděli 28. října. Historická budova prochází celkovou rekonstrukcí, která by měla být kompletně dokončena v únoru příštího roku. Zatím budou veřejnosti zpřístupněna pouze dvě podlaží. Do konce roku bude vstupné zdarma. Znovuotevření je naplánováno ke 100. výročí vzniku Československa, se kterým souvisí i jedna z právě připravovaných výstav. Vůbec poprvé budou mít návštěvníci možnost zhlédnout pohromadě historické dokumenty, které naprosto zásadně ovlivnily vznik a vývoj Československa – pittsburskou dohodu (1918), originály mnichovské dohody a také dokumenty o rozdělení Československa z roku 1992.
Dřevěné stavbě v nízkoenergetickém standardu umístěné na svažitém pozemku s výhledem na kopce vídeňského lesa dominuje betonové jádro, okolo kterého se rozvíjí dřevěný minimalistický interiér. Konstrukce se skládá z prefabrikovaných prvků z masivního dřeva. Pohled na dřevostavbu nedaleko Vídně je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Michiel De Backer a Martin Mikovčák ze slovenského studia Ark-shelter se navrhování minimalistických domků věnuji tři roky. Jejich idea je přitom jednoduchá, chtějí nabídnout co největší pohodlí i uprostřed přírody. Poslední projekt s pracovním názvem Do divočiny stojí uprostřed slovenských lesů a na ploše 40 metrů čtverečních nabízí útočiště pro všechny, kteří chtějí uniknout ruchu města. Dřevěný domek je zcela soběstačný a stojí zhruba 1 600 000 korun.
Architektka Lenka Míková se při rekonstrukci venkovské usedlosti v jižních Čechách snažila skloubit současné nároky na komfort i původního ducha stavení. Přestože se většina konstrukcí musela kvůli špatnému technickému stavu nahradit, podařilo se zachovat to podstatné. K zásadnějším úpravám pak došlo především v interiéru, zvenku zůstaly obě budovy v původní podobě. Pohled na citlivou rekonstrukci je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
