Dnešní Pařížská ulice v Praze je synonymem luxusu, v minulosti tomu tak ale nebylo. Nacházelo se tu totiž židovské ghetto, které po jeho zrušení v roce 1850 nahradila malá čtvrť Josefov. Když pak v roce 1893 vešly v platnost asanační zákony, celá tato oblast prošla zásadní změnou.
Ve Středočeském kraji stojí rekreační chata nabízející krásný výhled na západy slunce. Starý dům, který si majitelé nechali přestavět, má dvě patra a svými materiály zapadá do okolní přírody. Interiér chaty navrhlo studio Bělohradská Tomsová architects. Má podlahu z dubového masivu, keramickou dlažbu a obklady na míru.
V obci Třebíz u Slaného jako by se člověk vrátil do minulosti. V jejím historickém centru, které je vesnickou památkovou rezervací, jsou statky s nízkými stropy a sedlovou střechou. Jeden z nich je teď na prodej. Je z konce 18. století, má venkovní pavlač a před pár lety byl pod dohledem památkářů kompletně opraven. Venkovský dům s podlahovým vytápěním stojí přibližně šest a půl milionu korun.
Oblečeni do několika vrstev si Anna a Ondřej staví venku v mraze svůj vlastní dům. S první vlnou pandemie padla jejich vysněná práce v Barmě a jaro místo v Asii strávili na chatě na Vysočině. Obklopeni přírodou a zásobeni vodou ze studánky se rozhodli, že si postaví své vlastní udržitelné bydlení. Proces stavby zveřejňují na internetu a varují, že jejich práce může skončit i fiaskem.
Od roku 2007 sídlí v bývalé pobočce bratří Böttcherů ve Varnsdorfu na Ústecku pivovar Kocour. Přestože stojí na odlehlém místě, vede k němu železnice, u které si majitel nechal postavit soukromou zastávku. Před dvěma lety se rozhodl rozšířit kapacitu prostoru rekonstrukcí bývalého skladu. Vzniklo v něm sezení, výčep a společenský sál. Mezi stěny z roku 1912 se po pandemii vejde až 250 lidí.
Levné a udržitelné bydlení v době nárůstu světové populace nebo klimatické změny je pro architekta Vojtěcha Valdu klíčové téma. Jeho nejnovější minidům nazvaný Gaia je z recyklovatelného materiálu, využívá alternativní zdroje energie a v prostoru, který je velký jako jeden malý pokoj, je podle něj všechno, co člověk potřebuje k životu.
Od jara minulého roku spolupracují architekti ze studia coll coll s českými vědci v boji proti koronaviru. Když v Itálii zavřela továrnu na "nosošťoury", vymysleli nejen design, ale i výrobní logistiku dodavatelů české alternativy. Doba covidová změnila architektům práci i v jiném ohledu. Místo domů teď navrhují odběrová místa. To nejnovější teď otevírá v Pražské tržnici.
Říkal jsem, že je to konec světa, směje se Jiří Schierl a ukazuje na zasněženou cestu. Zaniklou osadu Skoky od okolních obcí oddělila nádrž Žlutice, která zatopila jedinou příjezdovou cestu. Dnes se na místo dá dostat jen po polní cestě, v zimě ji však zavane sníh. Skoky patřily mezi nejdůležitější poutní místa v Česku, po odsunu utichly, život se do nich vrátil až se spolkem Pod střechou.
Zanedbaných a zničených míst, která díky citlivé rekonstrukci získala nový život a zároveň neztratila ducha místa, je stále poskrovnu. Každý rok se ale do soutěže Má vlast cestami proměn přihlašuje více realizací. Mezi nejpovedenější oživené památky či domy s historií patří například památník Tomáše Bati ve Zlíně, dřevouhelná vysoká pec v Šindlerově nebo zámek v Ratměřicích.
Touha zastavět a zpřístupnit Letenskou pláň trvá už více než 100 let. Zajímavé je, že se to zatím nikdy nepodařilo. Výjimkou bylo jen několik menších staveb či uměleckých instalací.
V oblasti Žďárských vrchů na Vysočině objevili manželé Skotákovi místo, kde se mohou na pár dní odreagovat od pracovních povinností. Dvě stě let starý statek byl sice v zuboženém stavu, protože však majitelé nedaleko provozují penzion, dokázali si představit, jak bude stavení vypadat po rekonstrukci. Ke spolupráci pozvali architektku ze studia Maviom, která skloubila historii s moderními prvky.
Nejlepší prostory pro zaměstnance vybírá každý rok porota složená z odborníků na design a architekturu. Soutěž nazvaná Kanceláře roku, kterou pořádá společnost Prochazka & Partners, má celkem deset kategorií a jejím cílem je inspirovat firmy k vytvoření příjemného prostředí pro své pracovníky. Letos vstupuje už do pátého ročníku, architekti nebo firmy mohou své interiéry přihlašovat do 30. dubna.
Člověk přijde domů a nemusí ani otevřít dveře. Dům to za něj udělá sám. Když si sundá kabát a sedne si do křesla, klavír zahraje hudbu, kterou přes den vygeneroval. Zní to až moc futuristicky? Počítačový vědec a jeho manželka si takovou vilu přáli, u architektů však narazili, na integraci technologií s umělou inteligencí není stavebnictví připravené. Studio Coll Coll si však se zadáním poradilo.
Koncem 19. století bylo město Aš na Karlovarsku centrem textilního průmyslu. Továrny na látky či koberce v něm mělo několik německých rodin, které svůj úspěch a bohatství dávaly znát stavbou honosných rodinných sídel. Patřil mezi ně i továrník Gustav Geipel, majitel vily v duchu romantizujícího historismu poblíž centra. Postavit ji nechal před 130 lety, a byť mu ji lidé záviděli, dnes je prázdná.
Česká komora architektů ocenila diplomovou práci Jakuba Wiesnera, který navrhl urbanistické řešení pro periferii Prahy. Student uměleckoprůmyslové školy se zabýval zanedbanou částí desáté městské části a plány developerů kontrastujícími s potenciálem místa. Práce podle poroty ukazuje, že "město může být urbanizované zcela podle jiných metod, ve kterých je akcent na vnímání života a krajiny".
Kromě světově proslulé Müllerovy vily v pražských Střešovicích navrhl slavný architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou ještě jednu vilu v Praze. Třípatrový dům pro právníka Josefa Winternitze, podle něhož je vila pojmenována, momentálně slouží jako smíchovské centrum kultury.
V tichosti, ale s velkým úsilím budoval tým okolo šéfkuchaře Štěpána Návrata novou restauraci v pražských Holešovicích. Majitel podniků Café Buddha a Benjamin o takovém prostoru snil dva roky. Když ho měl však otevřít, začala druhá vlna pandemie, a tak místo v Tusarově ulici ještě nikdo neviděl. Pru58 se zaměří na asijskou kuchyni, vařit ale bude udržitelně, z lokálních a sezonních surovin.
Slovenská designérka Lenka Petráková nedávno obdržela prestižní ocenění v architektonické soutěži Grand Prix Award for Innovation of the Sea, která se specializuje na kreativní řešení environmentálních problémů. Porotu zaujal její návrh na futuristickou plovoucí stanici na čištění oceánů s názvem Osmý kontinent.
Dělníci v čínském Wu-chanu postavili začátkem pandemie během deseti dnů nemocnici o rozloze 25 tisíc metrů čtverečních. Výstavba, která běžně trvá i dva roky, se zvládla tak rychle díky prefabrikovaným dílům a velkému pracovnímu nasazení. Takové stavby budou mít v následujících letech silnou pozici na trhu, myslí si architekt Andrea Palazzo. Kromě modulů bude akcent i na soběstačnost a zeleň.
Nelehký úkol dostali architekti ze studia BY architects od svého přítele a majitele pražské nemovitosti. Ze 120 metrů čtverečních měli vytvořit tři malé byty pro dlouhodobý pronájem. Od zadání po realizaci přestavby ale uplynulo šest let a leccos se změnilo. "Kamarád se oženil, založil rodinu a rozhodl se nemovitost sám užívat," vysvětlují architekti, kteří prostor rozdělili na dvě garsonky a byt.
