Palác Lažanských je novorenesanční stavba postavená v letech 1861-1863. Najdeme ji na Starém Městě na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží přímo naproti Národnímu divadlu. Sídlí tu slavná pražská kavárna Slavia, ostatní části budovy využívá Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění.
Mezonetový byt s krásnými výhledy na Staré Město v Bratislavě se nachází v jedné z rezidenčních budov městské čtvrti Palisády. I když není až tak starý, poté co ho získali současní majitelé, potřeboval nový vzhled. Architekti jemně upravili základní materiály a nechali na nich vyniknout designové solitéry, umělecká díla a renovované kusy nábytku s výraznými vzory, tvary a barvami.
Vznik první benzinové pumpy v Československu se datuje do roku 1922. Stála na pražském náměstí Republiky a podle historika Jakuba Potůčka patřila pravděpodobně společnosti Naftaspol. Zpočátku se v ulicích stavěly jednoduché ruční pumpy se zásobou benzinu, od 30. let minulého století je postupně nahrazovaly menší dynamické stavby, které navrhovali architekti, jako byl Machoň, Havlíček nebo Gočár.
Jakub Janošík je z Valašska, kvůli práci ale dlouhodobě žije v Praze a do rodného kraje jezdí jen na víkendy. S rodinou vlastnil chalupu na pozemku u Beskyd, dlouhodobě ji ale nikdo nevyužíval. Rozhodl se, že ji zbourá a na jejím místě postaví zážitkové bydlení. Na zahradu si přitom pořídil maringotku, a i když ji plánoval mít jen jako zázemí pro stavbu, nakonec ji proměnil na víkendové bydlení.
Blok domů na pražské Letné sám o sobě kromě své velikosti na první pohled asi pozornost neupoutá. Přesto Molochov vystupuje jako důležité pozadí historických událostí.
Po sedmi letech je hotová aplikace Živé hory, která mapuje zaniklá místa a historii několika obcí i architektonických památek bývalých Sudet. Nabízí několik tras pro rodiny s dětmi i náročnější moderní poutníky, využívá chytré mobily i tablety, a tak člověk jen přes čočku telefonu pomyslně cestuje časem do doby, kdy Krušnohoří patřilo mezi nejosídlenější hory v Evropě.
Zámek Luka stojí ve stejnojmenné vesnici v okrese Karlovy Vary. Jeho výsledná architektonická podoba pochází z roku 1830, kdy ji malostranský měšťan a majitel Jan Antonín Hladík nechal upravit. Základy stavby jsou ale mnohem starší. Od 13. století v Lukách sídlily šlechtické rody Štampachů, Kolovratů a Nosticů. Po znárodnění ale zámek připadl státním statkům a od té doby chátrá.
Martina Freitagová má silné pouto ke krajině jesenických hor. Jako dítě v ní s rodinou trávila letní i zimní prázdniny. Její otec Martin region často prozkoumával i sám - na kole, po železnici nebo na běžkách. Rodině v paměti utkvěla řada monumentálních staveb poznamenaných útlumem textilního a železářského průmyslu. Po letech se proto rozhodla, že jedné z nich vrátí původní kouzlo.
Na náměstí Jiřího z Poděbrad otevřeli majitelé vedlejšího, zajetého bistra Kro Kitchen nový podnik s domácím pečivem. Kavárna o velikosti asi 50 metrů čtverečních vznikla podle návrhu studia Neuhäusl Hunal. Architekti chtěli oba podniky vizuálně sjednotit, a tak se akustickým podhledem táhne místo obyčejných světel dlouhý zářivý blesk.
Lužec nad Vltavou se nachází nedaleko Mělníka v malebné krajině řeky. Od roku 1907, kdy obce Hořín a Vraňany spojil kanál, je jedinou obcí, která celá leží na ostrově. S pevninou ji loni spojil nový most pro pěší a cyklisty od architektů Petra Teje, Marka Blanka a Jana Mourka. Lávka je součástí slunečné trasy EuroVelo 7, jež vede ze Švédska na Sicílii.
Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra nemá na seznamu jen stavby a návrhy interiérů. Jedním z jeho významných děl je i první elektrická tramvaj. Kotěra se totiž věnoval také návrhům kolejových vozidel pro Ringhofferovu továrnu na pražském Smíchově.
Antonín Raymond se narodil na Kladně a během svého života stihl jako architekt zanechat rukopis hned na třech kontinentech. Největší vliv měl na Japonsko, kde později žil a tvořil. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze proto připravila výstavu, která mapuje českou stopu v zemi vycházejícího slunce. Rozsáhlá expozice neopomíjí ani obrácenou stranu mince, tedy vliv Japonska na české architekty.
Pro byt v pražských Dejvicích byla charakteristická uzavřená dispozice a dlouhá temná chodba. Poměrně velké místnosti ale měly potenciál, aby se z prostoru s mnoha příčkami stal prvorepublikový byt s dejvickou noblesou. Architekti navrhli šestnáctimetrový průhled, který pustil do bytu dostatek světla a propojil pokoje v jeden dlouhý celek. Jídelnu nebo obývák teď dělí jen nábytek.
Charakter ulice Pernerova v pražském Karlíně se stihl změnit během šesti let. V místě, kde do roku 2015 stála budova bývalého autoservisu Praga a slévárenské haly Karlin Studios, jsou dnes moderní stavby s byty a kancelářemi. Z fabriky zbylo jen torzo průčelní stěny. Dnes slouží jako brána do coworkingového prostoru, který má být novým startem pro práci v době postcovidové.
Obec Trojanovice se nachází na trase k Pustevnám v Moravskoslezském kraji. Má asi dva tisíce obyvatel a od roku 2006 také starostu Jiřího Novotného, který s architektem Kamilem Mrvou a jeho týmem navazuje na tradici valašských staveb a posouvá jejich styl do 21. století. Za 15 let se obci podařilo vykoupit řadu pozemků a domů, které se po obnově staly centrem a vzorem venkovské architektury.
Na kraji města Most v Ústeckém kraji stojí nový minipivovar obložený lícovými cihlami. Atmosférou navazuje na industriální charakter starých fabrik, pro které bylo typické režné zdivo. Jednoduchá stavba v ulici Pod Koňským vrchem je přizpůsobená modernímu stylu, má velké prosklené plochy a nabízí pohled do technologického zázemí. Součástí pivovaru zvaného Mikro je i restaurace a venkovní posezení.
Ústecký kraj s dražbou rozlehlého zámku Liběšice znovu neuspěl. Památkově chráněná budova je už sedm let prázdná a nedaří se pro ni najít využití. V 80. letech ji stát přizpůsobil domovu důchodců a následně v ní sídlil ústav pro mentálně postižené. V interiéru je lino a barevné stěny, které narušují atmosféru 19. století, kdy zámek vlastnil továrník Josef Schroll z Broumova.
V Raťkovské dolině pod zalesněným kopcem Soláň stojí památkově chráněný Orságův statek. Je to největší dochovaný soubor dřevěnic na Vsetínsku, ale chybělo málo a původní valašská obydlí by zmizela v propadlišti dějin. Před pár lety je z popela vzkřísili partneři Jaroslav Monček a Petra Kňourková, kteří se nadchli atmosférou údolí a duchem místa starých staveb. Domům vrátili původní kouzlo i styl.
Praha plánuje výstavbu Vltavské filharmonie. Má stát přes šest miliard korun a nabídne tři sály pro tři tisíce návštěvníků. V druhé polovině letošního roku chce město vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž. A právě v této době vychází kniha nazvaná 20+1: Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu. Vybrali jsme z ní ty nej koncertní stavby světa. Vyznáte se v nich?
Na Dívčích hradech v Praze 5 se nově pase stádo koně Převalského. Celkem čtyři jedince sem po dohodě s magistrátem umístila pražská zoologická zahrada. Pozemky, které jsou veliké přibližně jako pět "Václaváků", byly původně zamýšlené k zástavbě. Nejprve o ně měla zájem Karlova univerzita, později developeři.
