Původně tu český Sokol provozoval kino Vzlet. Dům ve stylu art deco u Heroldových sadů v Praze vznikl v roce 1921 právě z jeho iniciativy. Začátkem normalizace ale nechaly úřady budovu zavřít kvůli špatnému stavu a umístily do ní sklad pražského filmového podniku. Po 50 letech teď kino nyní oživily tři kulturní spolky, které pod původním názvem a s novou produkcí zvou diváky na pestrý program.
Zahrada Na Valech patří do komplexu Jižních zahrad Pražského hradu. Na západní straně navazuje na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty vedle Černé věže.
Tvorbu, inspiraci i rodinný život Alvara Aalta, jedné z nejvýznamnějších osobností modernismu, popisuje nový dokument Aalto: Architektura emocí. Finský rodák, jenž spolupracoval s osudovou láskou a architektkou Ainou, svými stavbami okouzlil i rodinu Rockefellerů. V duchu severského stylu hledal harmonii mezi přírodou a životním prostředím, které vytvořil člověk.
Novostavba rodinné vily v Praze 4 působí ve čtvrti Lhotka poměrně střídmě. Na pozadí stávajících domů nevyčnívá svou barvou, materiály či velikostí. Za stroze bílou fasádou se však skrývá bydlení pro náročnější povahy. Dům o velikosti 340 metrů čtverečních s designovým nábytkem, bazénem a zimní zahradou má vytápěné podlahy, chlazení ve stropu a hodiny, které šetří energii.
Poblíž obce Malá Morávka na Bruntálsku stojí malé ubytování s výhledem na nejvyšší horu Jeseníků Praděd. Pětadvacetiletý Jan Šolc ho vybudoval z vyřazeného lodního kontejneru jako alternativu pro lidi, kteří nechtějí bydlet v hotelech nebo penzionech. Na tiny housu pracoval během lockdownu, strávil na něm 16 víkendů. Teď ho nabízí k občasnému pronájmu.
Nebude trvat dlouho a nevzhledná část města u zastávky Knížecí se promění v moderní městskou čtvrť. Za plechovou zdí u parkoviště autobusů za Ženskými domovy už rostou rezidenční budovy, které mají nabídnout bydlení pro tisíce lidí. V souvislosti se sociálně-kulturní proměnou druhé strany Anděla vzniklo na místě bývalé vietnamské tržnice nové Manifesto, které nabízí gastronomii z půlky světa.
Před 130 lety proudily branami pražského Výstaviště masy lidí. Stavbu Průmyslového paláce na kraji Stromovky Češi skryli pod jubilejní zemskou výstavu, kterou si s důvtipem naplánovali přesně sto let poté, co se Leopold I. nechal v Praze korunovat českým králem. Rakouskouherská monarchie se od záměru distancovala, výstavu i tak navštívilo dva a půl milionu lidí.
Vila z 30. let minulého století se nachází v malé obci Lichoceves na západ od Prahy. Stavitel Josef Mrázek ji postavil pro část své rodiny, která vlastnila okolní pole. Po znárodnění sloužila Československým státním statkům a od 90. let si ji majitelé jen předávali z ruky do ruky. Současného vlastníka dům očaroval svou architekturou a po nákladné rekonstrukci chce, aby se stal novým centrem obce.
Jak funguje reklama v centru Prahy a co město dělá, aby vizuální smog vymýtilo z památkové rezervace? Od roku 2006, kdy vstoupila v platnost vyhláška o reklamě, se město snaží ulice kultivovat a vymezovat pravidla tak, aby byl veřejný prostor a historické stavby čistší. Ne všude je ale výsledná podoba ideální.
Rajská zahrada Pražského hradu je jednou ze dvou Jižních zahrad. Společně se zahradou Na Valech představuje dílo slovinského architekta Jožeho Plečnika, pro kterého právě úprava těchto zahrad byla prvním úkolem v hradním areálu v roce 1920.
Mezi aktuálně nejohroženější patří v Praze ty historické stavby, které stojí na lukrativních pozemcích a jejichž majitelé namísto rekonstrukce plánují v místě vystavět moderní komplexy. Na seznamu jsou například už notoricky známé vily v ulici Milady Horákové v Praze 6, Ústřední telekomunikační budova CETIN na Žižkově nebo kancelářský dům v Revoluční. Demolici ale čelí i další, méně známé stavby.
Ve zlínském areálu Baťových závodů, který se po znárodnění přejmenoval na Svit, se usídlila malá reklamní agentura. Na proměnu nevyužívaného industriálního prostoru oslovila architektonické studio Cosmo, které v památkově chráněné budově vytvořilo krásné interiéry. "Rozhodli jsme se akcentovat kvality původního prostoru, jako jsou vysoké stropy, velká okna a otevřený půdorys," tvrdí architekti.
Ve zvlněné krajině Vysočiny nedaleko obce Polom stojí nad údolím malá dřevostavba zvaná Zašívárna. Domek, který je nezávislý na inženýrských sítích, má vše, co je potřeba k nenáročnému stylu života. Sourozenci Marek a Zina Petríkovi ho navrhli a vlastnoručně postavili během pandemie koronaviru, kdy utíkali z ruchu města. Teď slouží pro víkendové pobyty hostů, kteří se chtějí na čas odpojit.
Skoro dvacet let bylo pražské holešovické nároží v ulici Komunardů prázdné. Původní činžovní domy poškodila tisíciletá voda, a tak je statici poslali k zemi. Díru v bývalé průmyslové čtvrti dostal za úkol vyplnit architekt Stanislav Fiala tak, aby nový dům naplnil všechna očekávání a potřeby moderního stylu života. Výsledkem je budova s odkazem na industriální historii místa a respektem k přírodě.
Známý slovinský architekt Jože Plečnik svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu. V době T. G. Masaryka se zasloužil o rekultivaci zahrad, nádvoří a dalších prvků. Jedním z jeho počinů je i úprava prvního hradního nádvoří. Podívejte se na video.
Na jednom z pozemků bývalé zahrádkářské kolonie stojí novostavba s úchvatnými výhledy do údolí Zlína. Prosklený dům, který navrhl autor pražských kobek na náplavce Petr Janda a jeho studio Brainwork, čerpá z okolní krajiny a připomíná vilu na útesu nebo rezidenci nad městem. Dům je zasazený do svahu, a tak od lesa působí, jako by byl ukrytý pod pokrývkou trávy.
Za developerskými projekty, které dnes doplňují historickou tvář i strukturu Prahy, stojí vesměs pár architektonických ateliérů. Investoři si najímají jména s renomé a dlouhodobou praxí v zahraničí, jako jsou například studia Jakuba Ciglera, Evy Jiřičné nebo Viktorie Součkové. Pro rezidenční čtvrtě i administrativní budovy je dnes vesměs typická strohost, funkční uspořádání a tvary bez ega.
Usedlost se dvěma staveními a starými stodolami se nachází v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Architekturou navazuje na selské dvory, které se v krajině jižních Čech nejvíce stavěly v 19. století. Rodina si přála, aby stará stavení získala novou tvář a poskytla místo i pro jejich přátele. Náročná rekonstrukce vdechla domům nový život a rozšířila je o novou dřevostavbu.
Lázně Luhačovice zažívají i přes proměnlivé počasí nejlepší období za uplynulé dva roky, na kolonádu a do léčebných středisek se po pandemii vrátili hosté. Luhačovice byly od počátku svého vzniku slovanskými lázněmi a jejich nezávislost na zahraničních turistech přetrvala dodnes. Čechy lákají na opravené památky, novou kolonádu a vincentku.
Budoucí podoba lesního koupaliště v Liberci má v sobě kus atmosféry z Rozmarného léta i estetiky severských zemí. Autorem citlivé přestavby je studio Mjölk, které plovárnu loni získalo do své správy. Do pár let chce v areálu vybudovat převlékárny, toalety, občerstvení, saunu i hřiště.
