Palác Adria se začal stavět v roce 1922 ve stylu art deco. Investorem byla italská pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta, budova je proto inspirovaná severoitalskými renesančními paláci. Autory této významné stavby na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy byli významní čeští architekti Josef Zasche a Pavel Janák.
Ostrava představila plán, jak sídlištím a jejich okolí vrátit smysl a zatraktivnit je pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Každý druhý Ostravan totiž žije nebo někdy žil v panelovém domě. Sídliště zabírají dvě třetiny bytového fondu a mají největší procento zeleně. Od privatizace se zelené plochy vyvíjely chaoticky a vznikala na nich hlavně parkoviště.
O stavební povolení už je zažádáno. Z chátrající textilky na Svitavsku plánuje Nadační fond Archa vybudovat památník a připomenout události ze druhé světové války. Tehdy byla v areálu továrna Oskara Schindlera. Moravský podnikatel zaměstnával více než tisícovku židovských dělníků a během holokaustu jim tak zachránil život. Událost ve světě proslavil oceňovaný film Schindlerův seznam.
Spaní na medu je ubytování v Orlických horách, které kromě okolní přírody nabízí setkání s desítkami tisíc včel, které lze cítit a pozorovat uvnitř maringotky během pobytu. Včelín se spaním vymysleli manželé Dočekalovi, a přestože ho původně chtěli hlavně pro sebe, teď jím propagují pozitivní vliv včel na psychickou pohodu člověka.
Jako nevkusnou katastrofu, ale i přijatelný kompromis a bombu hodnotí Ostravané nový návrh na moderní přestavbu bývalého domu módy Ostravica. Prostřední část z první republiky chátrá a je bez využití. Investor teď našel způsob, jak budově dát nový život a na přestavbu získal i stavební povolení. Kromě kavárny bude uvnitř umělecké centrum nebo divadlo, nová fasáda ale budí rozporuplné reakce.
Školní areály architekta Josefa Gočára v Hradci Králové patří k mimořádným urbanistickým i architektonickým dílům 20. let minulého století. Čím stavby ve stylu takzvaného holandského racionalismu vynikají? Podívejte se na další díl Skrytých pokladů architektury Zdeňka Lukeše.
Delší než pěší mosty v portugalském a švýcarském středisku. Taková je visutá lávka, která byla před dvěma měsíci otevřena v Dolní Moravě. Nyní se most dostal i na titulní stranu časopisu Time, který atrakci vybral mezi 50 nejlepších míst na světě, která se letos vyplatí navštívit. Podívejte se v galerii, jak to vypadalo, když se most stavěl.
Parky i louky u lesů v Moravskoslezském kraji jsou zase o něco rozmanitější. Vznikají tu takzvané yogapointy, které mají poskytnout přístřešek pro cvičení, meditaci nebo rozjímání. Kraj jimi chce některá místa zatraktivnit a motivovat lidi k pobytu a relaxaci v přírodě.
Historické paláce, moderní kancelářské budovy nebo technické památky se díky festivalu Open House o víkendu otevřou veřejnosti. Do devátého ročníku se zapojili majitelé celkem 109 pražských sídel. Nahlédnout můžete například do bývalého sídla Elektrických podniků na adrese Bubenská 1 v Praze, které se před dvěma lety proměnilo v sídlo reklamních agentur.
Pro stavbu nové sportovní haly vybralo město Kolín krásný pozemek v Borkách u listnatého lesa a cyklostezky, která se vine podél pomalého toku Labe. Veřejnou soutěž vyhrálo oceňované české studio Ov-a, a pod vedením Štěpána Valoucha a Jiřího Opočenského tak vznikla stavba, která moderním způsobem navazuje na tradici prvorepublikových sokoloven. Náklady na stavbu město vyšly na 111 milionů korun.
V Tvoršovicích nedaleko Benešova vzniká nová vesnice, ve které by jednou mohlo žít až 800 lidí. Momentálně tu kousek od rybníka stojí 21 bílých domů, od jejichž dveří už mají klíče noví majitelé. Developer tvrdí, že nechtěl stavět další satelit, ale místo pro "normální lidi". Počítá proto s návsí i hospodou.
Podobně jako většina domů v sousedství pochází vila v brněnské části Žabovřesky z první republiky. Uspořádání prostoru už ale nevyhovovalo současným majitelům. Původně dvoupodlažní dům s půdou proto prošel kompletní rekonstrukcí. Výsledkem je nadčasové bydlení pro pětičlennou rodinu s úctou k tradici budovy a s využitím motivu trojúhelníku.
Už od 16. století utváří krajinu kolem hřebčína v Kladrubech nad Labem chov bílých starokladrubských koní. Typické pastviny se vzrostlými duby ale začaly po druhé světové válce mizet, postupně je zarůstaly náletové stromy. K návratu do původní podoby teď místním loukám pomohl Ateliér Krejčiříkovi a za svoje dílo získal cenu Grand Prix Architektů v kategorii nejlepší krajinářská architektura.
Území, kterému se říká Baba, najdeme v Dejvicích. Jedná se o místo s impozantní vyhlídkou na město. V letech 1931 a 32 tady Svaz československého díla, které propagovalo moderní formy bydlení, nechalo vystavět tzv. výstavní kolonii. Jednalo se o urbanizační projekt, kde si zájemci mohli vybrat dům a ten si koupit, anebo si podle vybraného objektu nechat postavit vlastní sídlo.
Levnou keramiku a sklo na Jánském vršku nově vystřídala pobočka nakladatelství pro děti. Meander tu v listopadu otevřel v pořadí své druhé knihkupectví v Praze nazvané Malé knihy z Malé Strany. Cílí na lokální obyvatele a ukazuje turisticky oblíbené místo z jiné perspektivy.
Příběhy Čechů, kteří odmítli spojit svoji budoucnost s hypotékou na desítky let i nejistým a vysokým nájmem. Rozhodli se proto vyzkoušet jiné formy bydlení – staví si tiny housy a maringotky, vytvářejí iniciativy ke sdílenému bydlení nebo žijí v komunitách, kde si vzájemně pomáhají.
Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra je autorem nejen velkých staveb. Příkladem jsou hroby a hrobky, které najdeme po celé České republice, především pak na významných hřbitovech v Praze.
Noví majitelé pražského bytu, jehož autorem je architekt slavného hotelu Intercontinental Karel Filsak, toužili změnit 50 let starý interiér. Oslovili proto studio Plus One Architects, které v holešovickém bytě odhalilo řadová okna a beton a vrátilo mu vzdušnost i prostornost.
Architekt Jiří Ryšavý a jeho žena bydlí u Prahy v novostavbě s hliněnými omítkami a izolací ze slámy, rodinný dům bez uhlíkové stopy stavěli částečně svépomocí sedm let. "Na slámě se nám líbilo, že se dá sehnat v místě stavby a postupy jsou jednoduché, takže se je může naučit každý. Ukázalo se však, že je to velmi pracné," říká.
S rekordní návštěvností uzavřel hrad Helfštýn na Přerovsku letošní sezonu. Zavítalo sem 116 511 lidí, jde o nejvyšší návštěvnost od zpřístupnění objektu téměř před 50 lety.
