Býval to obyčejný venkovský dům, který však před pár lety zachvátil požár a jeho majitelé se ho po vyčíslení škod rozhodli prodat. Shořela střecha i velká část stropů, přesto se našli kupci, kteří v budově nedaleko pražské Zbraslavi viděli potenciál. Koupili ji manželé se dvěma dětmi a s pomocí architektů v ní vytvořili bydlení podle svých představ.
Ústav šlechtičen je barokně-klasicistní palácová stavba, která se nachází v někdejším Rožmberském paláci v areálu Pražského hradu. Na stavu jeho jednotlivých budov z roku 1755 se silně podepsal komunistický režim. Vše se změnilo až v průběhu 90. let, kdy se celý palác dočkal nákladné rekonstrukce.
Speciál online deníku Aktuálně.cz o dostupnosti, budoucnosti, negativech i pozitivech nájemního bydlení v Česku.
Architektonický klenot Ostravy se brzy dočká nového vzhledu i využití. Módní dům Ostravica - Textilia po třiceti letech projde rekonstrukcí. Projekt přestavby získal potřebná povolení i silného finančního partnera. Lidé tak ikonický obchodní dům budou moci navštívit zřejmě už za necelý rok v létě.
Českou cenu za architekturu získal rodinný dům v jihočeské vesnici od Barbory a Jiřího Weinzettlových. Skládá se z několika starých budov, které architekti opravili a spojili v jeden velký celek. Dnes v něm bydlí společně s dětmi. "Je to výjimečný počin roku," odůvodnila své rozhodnutí porota.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Před 160 lety se narodil propagátor střídavého proudu Emil Kolben. Ve své době byl jedním z nejvlivnějších podnikatelů na světě, přesto po něm v Praze není ani památka. Změnit to teď chtějí fandové do elektrotechniky, kteří od začátku podzimu oživují jeho vilu na Vinohradech. Otevřeli v ní výstavu a únikovou hru, která přibližuje Kolbenovu cestu k industrializaci města i rivalitu s Křižíkem.
Část bývalého areálu ČKD v pražských Vysočanech se promění v ateliéry a byty. V jedné z památkově chráněných budov chce majitel vybudovat přes dvě stě dvoupatrových bytů. Budova, do níž si Pražané zvykli chodit na bleší trhy, byla dříve součástí slavné Kolbenovy továrny. Od začátku 20. století v ní dělníci vyráběli vysavače nebo zubařské nástroje. Řadu let už je ale prázdná a chátrá.
Při rekonstrukci bytu v Jizerských horách si architektka Markéta Bromová vytyčila jasný cíl. Chtěla vytvořit interiér, kde by moderní styl ladil s atmosférou starých časů. Byt o 80 metrech čtverečních pokryla betonovou stěrkou a na ni postavila tmavý nábytek, který odkazuje na kouzlo horských chat a starých venkovských domů.
Jako odpověď na zvyšující se ceny nájmů i hypoték postaví radnice Prahy 7 městský bytový dům. Jeho podobu porota vybrala v mezinárodní soutěži, do níž se přihlásilo 45 architektonických studií. Cihlový činžák, který reaguje na industriální charakter dolních Holešovic, nabídne šedesát bytů pro ty, kteří neuplatí komerční nájmy. Náklady na bydlení budou pro ně asi o třetinu nižší.
V zalesněné krajině Plzeňska si Kamil Vacek koupil bývalý ranč s výletní restaurací a proměnil ho v místo pro svatby i party přátel. Jeho usedlost s velkou pecí a kuchyní pro 35 lidí si rezervují hlavně ženy pro cvičení jógy i únik od rodin. Ještě před pár lety byl přitom Rabštejn nad Střelou vyhlášeným místem pro muže. Lákala je sem svérázná obsluha i spaní, kde se jim zlíbí.
Vášnivé debaty vzbudila v Praze socha s bájnou postavou Lilith od umělce Davida Černého, která je součástí karlínského domu Fragment. Obří dílo si lidé spojují s odvážností, nevídanou krásou, ale i sexismem a devadesátkovým kýčem. Kurátorka Marie Foltýnová v rozhovoru říká, že se jí socha nelíbí. Vysvětluje, proč by v domě nikdy nebydlela, i jak je možné, že se autor vzdálil od původního návrhu.
Vůně dřeva a krásný výhled na hladinu vody. Víkendové bydlení u Lipna není žádný přepych, má ale vše, co si od něj majitelé slibovali. Jako milovníci všech outdorových sportů chtěli mít v chaloupce útulnou atmosféru a kus šumavské přírody. V zimě se rádi stulí ke krbu nebo se zahřejí v sauně, v létě si užívají snídani na terase a stínohru z okolních stromů.
Byt na pražských Vinohradech sice pochází z 19. století, jeho noblesa se ale časem ztratila pod těžkým nábytkem z dob komunismu. Velké místnosti s vysokými stropy navíc v 70. letech řemeslníci rozdělili do dvou menších bytů, a tak nezbývalo dost místa na velkou kuchyň ani důstojnou koupelnu. Majitelé bytu se rozhodli vrátit bytu kouzlo z minulosti a přizpůsobit ho dnešním nárokům na bydlení.
Po několikaletém sporu s developerem mají obyvatelé pražských Hlubočep konečně klid. Prostor přezdívaný "plácek" u vstupu do Prokopského údolí se proměnil v dětské hřiště s vodními prvky a prolézačkami. Jeho původní majitel, společnost JRD, chtěl v místech vybudovat dva bytové domy a podzemní parkoviště, což u místních vyvolalo odpor. Od roku 2016 tak bojovali o to, aby parcela zůstala volná.
Celkem sedmdesát ikonických i méně známých staveb popisuje nový průvodce pražského spolku Mapamátky. Radí, co neminout v jednotlivých městských čtvrtích, a nabízí tipy na architektonické vycházky. Bedekr do tašky je výsledkem školního projektu studentek a studentů třetího ročníku programu Arts management na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Nejvyšší purkrabství je renesanční budova v areálu Pražského hradu, která se nachází při Jiřské ulici. Její dnešní podoba vznikla v průběhu 16. století přestavbou dřívějších románských a gotických domů díky architektům Giovanni Venturovi a Ulrichu Aostalisovi.
Přehlídka Designblok na pražském Smíchově, která se koná od 5. do 9. října, letos představuje i alternativy k drahému bydlení a chatám. Před klášterem svatého Gabriela stojí posedy, tiny housy a také plnohodnotný dům o velikosti 25 metrů čtverečních.
Těžké časy autora R.U.R. ukazuje výstava nazvaná Úspěch se neodpouští v Památníku Karla Čapka Na Strži u Dobříše. Vidět tu jsou anonymní dopisy od čtenářů i sloupky a komentáře, které do novin psali jeho vlastní kolegové.
Odborníci ho považují za vrchol normalizačního luxusu a ikonu českého brutalismu. Roční rekonstrukce bývalého hotelu Intercontinental na Starém Městě v Praze ale odkryla nečekané vady na kráse. "Jako by ho stavěli jen na padesát let," říká autor opravy, architekt Marek Tichý.
