Rodina si v Brně koupila 20 let starý dům v duchu podnikatelského baroka a společně s architekty ho proměnila v moderní a vzdušné bydlení. Původní interiér byl v rádoby historizujícím slohu. Zdi zdobily balustrády, falešné římsy nebo patinované omítky.
Dvě tragédie, beatníci v čele s Allenem Ginsbergem, první makrobiotická restaurace s Yoko Ono jako číšnicí nebo třeba hippies a "Edison internetu". Na první pohled nenápadný newyorský dům ve čtvrti East Village na Manhattanu ve svých zdech uchovává řadu neobyčejných vzpomínek. Prozkoumal je americký profesor žurnalistiky David Hajdu, který o budově dokonce složil cyklus písní.
Kruhové medailonky s pražskými primátory i sousoší Práce a Humanita. Hlávkův most, třináctý pražský most přes Vltavu je složený ze dvou rozdílných konstrukcí. Významné architektonické dílo ve stylu moderny je součástí Severojižní magistrály a spojuje Wilsonovu ulici na hranici Nového Města a Karlína s Bubenskou ulicí v Holešovicích. Podívejte se na pořad Zdeňka Lukeše Skryté poklady architektury.
Umělkyně Lilith Urbanczyk si v Havířově otevřela nové tetovací studio, které odráží její styl i osobnost. S interiérem jí pomáhala sestřenice, architektka Barbora Štefková, a společně nechaly vyniknout umění, designové doplňky a odvážné barvy.
V Praze začíná osmnáctý ročník Salonu dřevostaveb. Během měsíce se na něm představí česká i zahraniční architektonická studia, která sází na ekologické materiály a udržitelné stavitelství.
Dětská léčebna pro malé pacienty s nemocemi dýchacích cest v Ostrově na Blanensku má po téměř čtyřech dekádách důstojné zázemí. Budovy, které nahradily "dočasné" centrum z 80. let minulého století, vycházejí z jednoduché dětské kresby a vápencového masivu v okolí. Architekti chtěli, aby domy měly pozitivní vliv na psychiku nemocných a respektovaly atmosféru místa.
Nelehký úkol dostala architektka Markéta Bromová od mladé rodiny z Berounska. V zastavěné části na kraji města navrhovala dům, který se musel vypořádat se svažitým pozemkem, sousedy i přilehlou silnicí. Hlavním přáním majitelů přitom bylo, aby se domov rozkládal jen na jedné úrovni a měl dostatek soukromí. Nemovitost tak od ulice ustupuje dál do zahrady a otevírá se až ke vzdálenějším domům.
Řidiči na pražské Severojižní magistrále mohli poslední dva roky sledovat, jak se z brownfieldu okolo Masarykova nádraží postupně stává nové centrum města. Teď se show blíží do finále. Holé interiéry hrubých staveb od Zahy Hadid se přes léto proměnily v přepychové kanceláře a vnější plášť budov září zlatem. Než se v budovách zabydlí všichni nájemníci, dokončí řemeslníci i parter s restauracemi.
Zuzka a Honza žili ještě před pár lety v centru Českých Budějovic. Měli tam zaběhnutou kavárnu se třiceti zaměstnanci, pražírnu kávy a k tomu práci na plný úvazek. Půl roku po narození jejich dcery Anežky si ale začali uvědomovat, že svůj životní styl chtějí změnit. Zbavili se všech závazků, koupili zchátralý dům na Šumavě a zmizeli z města. Své zkušenosti svěřili blogu Naokraj.
V 90. letech minulého století snil Marek Šimon o tom, že si koupí loď a bude vozit turisty do zahraničí. Jeho otce ale očaroval vodní mlýn v Českém Krumlově a tím se oběma změnil kurz na dalších 25 let. Tak dlouho Šimonovi opravují trojdům u řeky pod zámkem. Bývalou ruinu se jim daří měnit na muzeum veteránů, restauraci a nejoriginálnější apartmány ve městě.
Ve vile na Nivách ve Zlíně strávil cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund 70 let. Vybavil si ji nábytkem na míru a zaplnil suvenýry z celého světa. Jeho nejoblíbenějším místem byla pracovna s velkou knihovnou, která dodnes čítá tři tisíce publikací, map, slovníků a encyklopedií. Vše teď spadá pod nadační fond založený Čestmírem Vančurou, který dům o nedělích otevírá veřejnosti.
Architekt Jan Kotěra založil Školu architektury v roce 1910 jako nedílnou součást uměleckého vzdělávání na Akademii výtvarných umění. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s výrazným kubistickým portálem. Po Kotěrově smrti se ale jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár, který budově přidal nové patro s rovnou střechou a funkcionalistickými okny.
Činžovní dům nedaleko Havelského tržiště má po rekonstrukci úchvatnou atmosféru. Architekti, kteří se jím zabývali devět let, mu vrátili kouzlo starých časů a přitom nezapomněli na nároky moderního bydlení. Během obnovy odhalili vrstvy v románském, barokním i klasicistním stylu, které dali do kontrastu se současnými a praktickými prvky.
Kloboucké lesní si na Valašsku nechalo postavit nové sídlo pro své zaměstnance. Střídmý dům se chlubí tím, že je zároveň největší dřevostavbou v Česku, navíc nezávislou na externích zdrojích energie. "Stavbu jsme navrhli tak, aby udávala trend budoucnosti. Ekologii a jednoduchost jsme doplnili o ty nejmodernější technologie," tvrdí architekt.
Do osmého ročníku soutěže Interiér roku architekti z Česka a Slovenska přihlásili 211 realizací. Převládají soukromé rekonstrukce a novostavby, z veřejných investic se vyjímá například proměna jednacího sálu Nejvyššího soudu v Brně nebo Café Robot v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Letohrádek u Nových Hradů v roce 2010 nevypadal jako okázalé novogotické sídlo pro aristokratickou smetánku. Po znárodnění připadl správě státních lesů, která v něm zřídila kanceláře pro zaměstnance. "Tehdy také dům ztratil svůj charakteristický novogotický vzhled," říká architekt Tomáš Petrášek, který se na podnět svého bratra chopil rekonstrukce a proměnil dům v kouzelné rodinné bydlení.
Psycholog a spisovatel dlouho bydleli v pronájmu na sídlišti v pražských Ďáblicích. Lokalitu si oblíbili, a když začali uvažovat o vlastním bydlení, rozhodli se hledat ve stejné čtvrti. Měli štěstí, podařilo se jim koupit byt v sousedním domě. Velikostí byl akorát, potřeboval ale rekonstrukci. Pár proto oslovil studio Papundekl, které pro něj navrhlo bydlení odrážející mileniálský styl života.
V areálu zámku Žďár nad Sázavou, který stojí v malebné krajině pod Zelenou horou, vzniklo moderní ubytování pro romantické povahy. Stylové pokoje navrhla na popud hraběnky Marie Kinsky designérka Alexandra Dýcková. "V každému apartmánu jsme se snažili odrazit původní historickou funkci. Přáním paní hraběnky také bylo, aby se pokoje lišily svou barevností," říká autorka proměny.
Filip a jeho sestra dostali od rodičů chalupu z 19. století. Dům v malebné vesnici Jindřichov v Jizerských horách Filip původně nechtěl, jeho manželka a sestra Kateřina ho ale přemluvily k tomu, aby si obydlí nechali. V roce 2021 tak začali s rekonstrukcí a život se jim na čas obrátil vzhůru nohama. Volné víkendy trávili prací na stavbě a plánováním interiéru.
I to, co dávno ztratilo svou funkci, může s trochou péče sloužit dalším generacím. Myslí si to Jiří Rokoský, který si v Lipnici nad Sázavou všiml chátrající trafostanice a společně s přáteli ji proměnil na atraktivní ubytování. Na deset metrů čtverečních dokázali vměstnat spaní pro dva, sprchu s toaletou, kuchyň i terasu s výhledem na kraj Vysočiny.
