Ačkoliv se Západ zabývá hlavně napětím na hranicích Ukrajiny, probíhající cvičení ruské armády v Bělorusku znervózňuje i pobaltské země. Nyní své spojence v NATO varují, že by se ruští vojáci mohli natrvalo usadit blízko hranice aliance. "Pro Litvu je důležité, aby v zemi byla větší vojenská přítomnost partnerů NATO," prohlásila například premiérka Ingrida Šimonytéová.
Rusko a Bělorusko ve čtvrtek zahájily desetidenní společné vojenské manévry, zatímco Ukrajinci se připravují ve městě Pripjať nedaleko Černobylu na boj v městské zástavbě a také zahájili cvičení s použitím tureckých dronů a amerických protitankových střel. To vše kvůli napětí na ukrajinských hranicích, u kterých je více než sto tisíc ruských vojáků. Podívejte se na fotografie z cvičení.
Represe běloruského režimu po protestech proti výsledkům prezidentských voleb z roku 2020 směřovaly i proti studentům. Asi 60 z nich je dnes v Česku. Někteří se do bezpečí dostali díky odhodlání medičky Aliny, pomoc nabídly i jednotlivé české univerzity. S integrací a byrokracií jim pomůže nově založený projekt studentů Karlovy univerzity 11+1.
Běloruská opoziční skupina počítačových pirátů v pondělí ohlásila, že zašifrovala některé počítačové systémy běloruských státních drah, aby narušila přepravu ruských jednotek do Běloruska. Skupina samozvaných kybernetických partyzánů se již dříve přihlásila k řadě počítačových útoků, napsala agentura Reuters.
Více než sto tisíc ruských vojáků a armádní techniky čeká okolo ukrajinské hranice, další jednotky Moskva povolává z Dálného východu. Na Ukrajině se formují a připravují oddíly domobrany, které mají pomoci armádě bránit se v případě invaze.
Rusko a Bělorusko v únoru uspořádají společné vojenské cvičení. Podle státní agentury BelTA to v pondělí uvedl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Oznámení přichází v době zvýšeného napětí na ukrajinsko-ruské hranici, kde Rusko shromáždilo desetitisíce vojáků.
"Když jsem se narodila, byl Lukašenko prezident, zemřu a on možná bude pořád prezident," shrnuje Máša pocit tisíců Bělorusů, kteří se pokusili ukončit 26 let trvající vládu posledního evropského autokrata a při prezidentských volbách v roce 2020 hlasovali pro opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Protesty proti zfalšování výsledků režim brutálně potlačil. Pomoc zraněným nabídlo i Česko.
Bělorusko přidalo na seznam extremistických organizací běloruskou část americké stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), oznámilo ministerstvo vnitra v Minsku.
Běloruský soud v úterý poslal blogera a manžela vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské na 18 let do vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura BelTA. Sjarhej Cichanouski obvinění odmítl a jeho žena verdikt označila za pomstu. Západ verdikty odsoudil.
Situace na polsko-běloruské hranici se zklidnila, čeští vojáci tam proto zatím nepojedou, oznámil ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO). O stabilizaci na hranici ho dopisem i telefonicky informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Běloruský letecký dispečer Oleg Galegov, který letos 23. května nařídil z řídicí věže v Minsku nouzově přistát letounu společnosti Ryanair s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě, se skrývá v zahraničí a smazal si všechny své profily na sociálních sítích. Totéž udělala také jeho manželka, odhalil nezávislý běloruský list Naša Niva.
Běloruský dispečer, který v květnu přiměl k přistání v Minsku letoun společnosti Ryanair s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě, utekl do Polska. Tam vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, píše americký list The New York Times. Běloruské úřady to odmítly jako dezinformaci.
Běloruský vyšetřovací výbor obvinil ruskou studentku Sofiji Sapegaovou z podněcování k nenávisti, vyhrožování policistům a porušování zákonů o ochraně osobních údajů. S odvoláním na šéfa vyšetřovacího výboru o tom informovala státní agentura BelTA.
Česko by mohlo poslat na pomoc do Polska až 150 vojáků na 180 dní kvůli migrační krizi na hranici s Běloruskem. Společný návrh ministerstev obrany a zahraničních věcí podpořila vláda v demisi, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Mandát musí ještě schválit poslanci i senátoři.
Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích, sdělilo v pátek české ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česko mohlo Polsku při zvládání migrační krize vypomoct. Odpověď Polska na oficiální nabídku prezidenta Miloše Zemana potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Využití české armády k výpomoci Polákům by vyžadovalo souhlas parlamentu.
