Spavou nemocí, Chagasovou chorobou a Leishmaniózou se každý rok na celém světě nakazí na 20 milionů lidí. Kvůli nedostatku účinných a dostupných léků na ně zemře 50 000 z nich. Všechny tři nemoci přitom způsobují podobní parazité. Britští vědci proto přišli s jednou jedinou léčivou látkou, která účinně bojuje proti všem třem chorobám. Hovoří o ní jako o "nové naději".
Obrovské povodně, které následovaly po zemětřesení před 4000 lety, způsobily jednu z největších přírodních katastrof v dějinách lidstva. Žlutá řeka zaplavila dva tisíce kilometrů dlouhé údolí a pohřbila příbytky tehdejšího národa. Legendy hovoří o zakladateli první čínské dynastie, který řeku zkrotil a připravil podmínky pro vznik nejdéle fungující civilizace na světě. Vědci nyní našli důkazy o tom, že tento mýtus popisuje skutečné události.
Proč někdo vysloveně nesnáší brokolici nebo růžičkovou kapustu? Proč je někdo na kávě závislý a jiný nemůže pozřít cokoliv kávového? Jednou z příčin může být mutace genu TAS2R38, jenž je jedním z více než desítky genů pro receptory hořké chuti. Kdo má tento gen zmutovaný, je tzv. "nechutnač", vnímá chutě jinak; hořkou látku PTC, jejíž přírodní obdoba se nachází právě v brokolici či kapustě, jako hořkou necítí, tudíž mu zelenina více chutná. Na stopě zákonitostem genové mutace a jejího výskytu u české populace je brněnský genetik RNDr. Pavel Lízal. Pomoci mu můžete i vy. Vyzvedněte si testovací papírek a zjistěte, zda jste "chutnači", nebo "nechutnači".
Skupina žila na ostrově sv. Pavla v Beringově moři a vymřela přibližně před 5600 lety, tedy o pět tisíciletí později než většina mamutů jinde na Zemi. Kvůli oteplování stoupla hladina moře a jejich ostrov se zmenšil. Sladkovodní zdroje zřejmě zamořila slaná voda. Zbylá napajedla pak nejspíš zničili sami mamuti. Studii o jejich zániku zveřejnila Národní akademie věd Spojených států amerických.
Antibiotika kvůli nadužívání přestávají účinkovat na nemoci, které byly ještě donedávna léčitelné. Odborníci dokonce varují, že do roku 2050 kvůli tomu může celosvětově zemřít až 10 milionů lidí. Novou nadějí by mohla být látka lugdunin, kterou objevili lékaři z univerzity v německém Tübingenu. Zabírá podle nich i na nebezpečného zlatého stafylokoka a lékaři si od ní slibují využití v léčbě nejrůznějších onemocnění, která způsobují bakterie rezistentní vůči běžným antibiotikům.
V úterý dokončil první oblet zeměkoule švýcarský letoun na solární pohon Solar Impulse. Během zhruba 40 000 kilometrů dlouhé cesty strávil stroj ve vzduchu na 500 hodin (přes 21 dní). Za letu bylo překonáno 19 leteckých rekordů, k nimž se řadí nejdelší nepřerušený sólový let. Průměrná rychlost letu se pohybovala kolem pouhých 80 kilometrů v hodině. Při 17 etapách strávilo ve vzduchu téměř 500 hodin, letělo nad čtyřmi světadíly, třemi moři a dvěma oceány.
Přístroj podobný pouzdru na smartphone by měl být schopen ukázat, zda je telefon pro okolí skutečně "neviditelný". Uživateli by dokázal říct, kdy jeho telefon vysílá nebo přijímá informace, které je možné monitorovat. Například skrze napojení na wi-fi nebo Bluetooth. Do budoucna by přístroj mohl fungovat i jako bezpečnostní vypínač, v tuto chvíli se ale stále jedná pouze o akademický projekt.
Fotopasti v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko zachytily nejméně čtyři mláďata vlka. Jde o první snímky letošních mláďat. Celkový počet vlků v Máchově kraji není aktuálně přesně znám, vloni na podzim a v následujících zimních měsících smečku tvořilo minimálně sedm vlků. Výskyt vlků byl v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj potvrzen v roce 2014. Od té doby se jim daří a úspěšně se rozmnožují. (Video je ze záznamu z fotopastí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj)
Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.
Poslouchat vesmírný šum a hledat stopy po mimozemském životě bude od září největší teleskop na světě, který v neděli po pěti letech dostavěli v Číně. Je velký zhruba jako 30 fotbalových hřišť, stál 180 milionů amerických dolarů a Peking si od něj slibuje, že v příštích 20 letech povede celosvětový výzkum mimozemských civilizací.
Po letech zvětšování se podle posledního vědeckého zjištění začíná ozonová díra opět zacelovat. Loni v září byla oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních. Měření tak přineslo vůbec první důkazy o tom, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Vědci předpokládají, že na loňském zacelování díry má více než poloviční podíl snížení hodnot atmosférického chloru, který přispívá k rozkladu ozonu.
Podařilo se nám popsat látky, které zastavují množení viru zika v hostitelských buňkách, říká parazitolog Luděk Eyer z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Byla to podle něj šťastná rána, protože stejné látky působí i proti viru klíšťové encefalitidy. Dodává, že cesta k léku bude ještě dlouhá, vidí to na deset až patnáct let.
V blízkovýchodních zemích přibývá písečných a prašných bouří. Nejvíce zasaženy jsou Írán a Kuvajt, vyplývá ze zjištění OSN. Důvodem je nejen oteplování, ale také ozbrojené konflikty, kvůli nimž se špatně hospodaří s vodou a půdou. Písečné bouře se navíc začaly objevovat v oblastech, kde se dosud nevyskytovaly, například ve Střední Asii.
V Irsku našli desetikilogramovou, 2000 let starou hroudu másla. Uchovanou v bažině. Máslem a mléčnými výrobky se kdysi platilo, je možné, že jde i o dar bohům. Podobný nález není až tak výjimečný, v Irsku a Skotsku jich jsou stovky.
Světová zdravotnická organizace přidala horké nápoje na seznam "možných karcinogenů". "Příliš horkými" jsou podle ní ty, které při konzumaci přesahují teplotu 65 stupňů, jak bývá zvykem v některých částech světa.
Světové mocnosti už roky řeší, jak omezit emise skleníkových plynů a zpomalit tak globální oteplování. Řešením by mohl být převratný islandský projekt, díky němuž je oxid uhličitý přeměněn na horninu. Má to ale háček.
Roboti vyslaní na asteroidy, které se pohybují kolem Země, pomocí dostupných zdrojů a technologií, jako je 3D tisk, přetvoří tato vesmírná tělesa na funkční kosmické lodě. Ty se pak samy navigují na nejbližší těžební stanice. Systém vymyslela americká společnost Made in Space, která získala finanční podporu NASA. Slibují si, že tento způsob bude mnohem efektivnější a ekonomicky výhodnější, než kdyby na každý asteroid musela být dopravena těžební technika.
Dvojice kosmonautů z USA a Ruska v pondělí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) poprvé vstoupila do experimentálního nafukovacího modulu BEAM, který byl napuštěn koncem května. Modul je testován jako možný předchůdce budoucích základen s lidskými posádkami na Měsíci nebo na Marsu. Jako první do něj vstoupili Američan Jeff Williams a Rus Oleg Skripočka. Podle informací amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odebrali vzorky vzduchu, instalovali zařízení pro lepší vzduchovou cirkulaci a umístili dovnitř několik čidel. V příštích dnech modul navštíví ještě několikrát, celý experiment bude trvat dva roky.
Američtí vědci se pokoušejí vypěstovat v těle prasete orgán složený z čistě lidských buněk. Do prasečího embrya s upraveným DNA vpravili lidské kmenové buňky, které vytvoří slinivku břišní, jež by mohla být transplantována do těla lidského pacienta. V případě úspěchu tímto způsobem plánují pěstovat i ostatní orgány. Obavy panují nad tím, aby lidské buňky v těle prasete nezasáhly do vývoje i ostatních orgánů, především mozku, čímž by se prasata mohla "polidštit". Mezi odpůrce tohoto druhu výzkumu patří ochránci zvířat. Podle nich by farmy na pěstování orgánů znamenaly nový zdroj pro jejich utrpení.
Čeká nás významná změna v produkci elektřiny? Vědci z ČVUT dokončili a pokřtili malou a snadno ovladatelnou mikroelektrárnu schopnou vyrobit elektřinu z prakticky libovolného paliva a přitom dodat dostatek elektřiny pro celý bytový dům nebo středně velký podnik.
