Reklama
Reklama

Věda


Živě: Manželé dali 200 milionů vědcům. A Jaromír Bosák o šancích Čechů na Euru
Živě: Manželé dali 200 milionů vědcům. A Jaromír Bosák o šancích Čechů na Euru
Živě: Manželé dali 200 milionů vědcům. A Jaromír Bosák o šancích Čechů na Euru

Manželé dali 200 milionů vědcům. A Jaromír Bosák o šancích Čechů na Euru

Manželé Dvořákovi získali za vývoj antivirotik stamiliony. Část z nich se rozhodli investovat zpět do vědy a podpořit mladé vědce. Proč? Zeptáme se. První fotbalová liga zmizí z obrazovek České televize. Co to pro fotbal znamená? Odpoví komentátor Jaromír Bosák. Tornádo ničilo domy i kostely. S farářem jednoho z nich se spojíme na Moravu. A na závěr interview Daniely Drtinové s Lucií Faulerovou.

Výzva za miliony: Poznáte očkované lidi? Jeden prý rozezná i typ vakcíny, říká Šrámek
Výzva za miliony: Poznáte očkované lidi? Jeden prý rozezná i typ vakcíny, říká Šrámek
Výzva za miliony: Poznáte očkované lidi? Jeden prý rozezná i typ vakcíny, říká Šrámek

Výzva za miliony: Poznáte očkované lidi? Jeden prý rozezná i typ vakcíny, říká Šrámek

Dali bychom vám určitý počet dobrovolníků, vy byste věděli, kolik z nich je naočkovaných, a museli byste je správně roztřídit. Musíte porazit náhodu v poměru jedna ku tisíci, vysvětluje princip Paranormální výzvy předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Jaromír Šrámek. Toho, kdo prokáže, že má schopnost poznat člověka naočkovaného proti covidu, čeká odměna přesahující tři miliony korun.

Středověké boty, ilustrační grafika
Středověké boty, ilustrační grafika
Středověké boty, ilustrační grafika

Středověká móda měla bolestivé následky. Špičaté boty lidem deformovaly palce

Jaké boty by se daly označit za středověké loubutinky nebo lodičky od Jimmyho Chooa? Byly známé jako poulaines. Tyto špičaté boty představovaly ve 14. století vrchol módy. Ovšem středověcí muži a ženy byli důkazem starého rčení: "Kdo chce parádu nosit, musí něco zkusit." Za nóbl obutí platili bolestivým vbočením palce. Zjistili to vědci, zabývající se paleopatologií.

Reklama
Výroba a výzkum - optický kabel, Akademie věd, věda, optický internet
Výroba a výzkum - optický kabel, Akademie věd, věda, optický internet
Výroba a výzkum - optický kabel, Akademie věd, věda, optický internet

Foto: Češi světovou špičkou. Jak se vyrábí optická vlákna, díky nimž čtete tento text

Česko je díky nenápadnému centru v pražských Kobylisích špičkou světového výzkumu v oblasti, s níž se potká většina z nás. Ve vývoji optických vláken a jejich využití od laserů v továrnách a nemocnicích až po datové kabely. "Optické vlákno je jeden z nejvýznamnějších vědecko-technických počinů 20. století," říká vědec Ivan Kašík. Nahlédli jsme do laboratoří na výrobu tohoto technického divu.

Únava, ráno, noční pták po ránu, ilustrační foto
Únava, ráno, noční pták po ránu, ilustrační foto
Únava, ráno, noční pták po ránu, ilustrační foto

Sovy čelí depresi častěji než skřivani. Pracovat ráno jim není přirozené, tvrdí vědci

Lidé, kteří se řadí mezi noční ptáky, mohou častěji trpět depresí a úzkostí. Zjistili to britští vědci, podle nichž se sovy ve většině zaměstnání musí přizpůsobovat pracovní době začínající brzy ráno a končící odpoledne, což ovšem neodpovídá jejich biologickým hodinám. Tento nesoulad může podle expertů výrazně přispívat k duševní nepohodě.

Reklama
Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody
Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody
Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody

Výrazně ubývá kyslíku v jezerech. Ryby se dusí jako pod pokličkou, líčí vědec

Změny klimatu a globální oteplování vedou i k ubývání kyslíku ve vodě. Čím teplejší voda, tím méně kyslíku dokáže vázat. Tenhle trend je ve střední Evropě nejhorší na světě. "Když chtějí ryby vystoupat vzhůru do okysličené hladinové vrstvy, brání jim v tom silná 'poklička' bezkyslíkaté vrstvy," popisuje hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra, jenž se účastnil celosvětového výzkumu vod.

Ústav makromolekulární chemie - vynálezy
Ústav makromolekulární chemie - vynálezy
Ústav makromolekulární chemie - vynálezy

Tady se sci-fi stává realitou. Nahlédněte do ústavu, který nastartoval Wichterle

Vynálezce hydrogelových kontaktních čoček, slavný český vědec Otto Wichterle, se narodil právě před 108 lety, 27. října 1913. Po druhé světové válce založil Ústav makromolekulární chemie a na svém kontě má kolem 150 patentů. Jeho následovníci ve výzkumu a vývoji nových polymerů přidávají další a další. Dodnes tak pražské sídliště Petřiny skrývá vědecké pracoviště, které patří ke světové špičce.

Ilustrační foto - dav, skupina, lidé, Češi, turisté
Ilustrační foto - dav, skupina, lidé, Češi, turisté
Ilustrační foto - dav, skupina, lidé, Češi, turisté

Za zpomalením až zastavením nárůstu populace je lepší zdravotní stav, zjistili vědci

Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích, kde stoupla životní úroveň. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu je pravděpodobně důvodem přechod od rychlé k pomalé životní strategii. Tu podle průzkumu volí lidé, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu. Na studii spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Zveřejnil ji časopis Scientific Reports.

Reklama
Památník Wolfanga Amadea Mozarta ve vídeňském parku Burggarten.
Památník Wolfanga Amadea Mozarta ve vídeňském parku Burggarten.
Památník Wolfanga Amadea Mozarta ve vídeňském parku Burggarten.

Poslech Mozarta by mohl pomáhat epileptikům, zjistili vědci z Brna

Poslech Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur potlačuje epileptické výboje v mozku pacientů obou pohlaví. Na hudbu Josepha Haydna ale reaguje mozek epileptiků odlišně. Haydn výboje u žen potlačuje, u mužů způsobuje jejich nárůst. Výsledky výzkumu mezioborového týmu brněnských vědců a lékařů kolem institutu CEITEC publikoval časopis European Journal of Neurology.

Africký prales - Václav Gvoždík
Africký prales - Václav Gvoždík
Africký prales - Václav Gvoždík

Český biolog objevuje v Africe unikátní živočichy. Chce tak pomoci záchraně divočiny

Tým českého biologa Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Pojmenoval jej Congolius, tedy žába z Konga. Jeho objev může přispět k větší ochraně zdejší přírody. Africké deštné lesy totiž drancují především čínští těžaři, vzácné druhy živočichů zase často mizí kvůli zájmu o tzv. bushmeat, neboli maso z lesa.

Jako Iron Man. Britští mariňáci nacvičovali akce v obleku s tryskovým pohonem
Jako Iron Man. Britští mariňáci nacvičovali akce v obleku s tryskovým pohonem
Jako Iron Man. Britští mariňáci nacvičovali akce v obleku s tryskovým pohonem

Jetpack jako "extrémní taktická výhoda". Britský voják si zahrál na Iron Mana

Výrobce speciálních obleků k létání s tryskovým pohonem (tzv. jetpacků) Gravity Industries spojil síly s britskou námořní pěchotou. Společnost chtěla spolu s vojáky otestovat možnosti jetpacku při námořních operacích. Představitelé Gravity Industries strávili spolu se členy komanda HMS Tamar tři dny. Testovací akce se uskutečnila na jižním pobřeží Velké Británie, informuje agentura Reuters.

Reklama
žába Congolius
žába Congolius
žába Congolius

Vzácný objev českých vědců. Biologové popsali nový druh africké žáby

Nový rod rákosničkovité žáby objevil v pralesích Konžské demokratické republiky tým českého vědce Václava Gvoždíka. Rod nese jméno Congolius (žába z Konga) a k jeho výzkumu a popisu pomohla především molekulární biologie, informovala Akademie věd ČR. Podle ní je popis nového rodu žáby v Africe relativně vzácný, naposledy k němu došlo před sedmi lety.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama