Bývalý prezident Václav Klaus hovořil o vzkříšení Občanské demokratické aliance s bývalým s miliardářem Pavlem Sehnalem, který s myšlenkou přišel. Neshodnou se ale jak v názoru na Evropskou unii, tak ani ohledně opětovného obnovení aliance. Podobně jako Klaus zareagoval také předseda ODS Petr Fiala, který potvrdil, že měl se Sehnalem schůzku. Původní ODA vznikla na počátku 90. let z trosek Občanského fóra.
Zesnulý kardinál Miloslav Vlk si znepřátelil řadu lidí včetně politiků svou vytrvalou snahou o navrácení majetku církvím. V jednom případě byl pravděpodobně velmi blízko úspěchu. Katedrála sv. Víta by zřejmě skončila ve vlastnictví katolické církve, pokud by býval Vlk mohl být kardinálem aspoň o rok déle.
Kardinál Miloslav Vlk byl český katolický kněz, který v letech 1991 až 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český. V letech 1991 až 2000 byl předsedou československé a posléze české biskupské konference a v letech 1993 až 2001 prezidentem Rady evropských biskupských konferencí. 26. listopadu 1994 byl jmenován Kardinálem.
Rodině a přátelům kardinála prezident na pohřbu chybět nebude. Ale nechová se jako prezident. Ani v takové chvíli nedokáže potlačit nesnášenlivost.
Stovky firem, desítky bank a přinejmenším 500 lidí zahrnoval sofistikovaný mechanismus, který v letech 2010 až 2014 umožnil vyvést z Ruska minimálně 25 miliard dolarů, z nichž téměř 38 milionů proteklo přes české finanční ústavy. Vyplývá to z materiálů, které získal ruský list Novaja gazeta a mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP. V Česku se na vyšetřování podílelo České centrum pro investigativní žurnalistiku.
Během sjezdu ČSSD v Brně přicházeli někteří sociální demokraté k pultíku, u něhož byl transparent "Zeman na Hrad". Někdejší poslankyně za ČSSD Jana Volfová tu sbírala podpisy pod petici za opětovnou kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta. Petici nakonec podepsala asi třetina delegátů. Současný prezident je stále v ČSSD citlivá otázka, která rozděluje stranu.
Ve středu uplynou čtyři roky od chvíle, kdy se Miloš Zeman stal prezidentem, a začne se počítat jeho poslední rok v této funkci. Za tuto dobu využil celkem šestkrát své právo vetovat zákony. Přijetí normy ale zablokoval pouze jednou, ve zbývajících pěti případech jej poslanci přehlasovali. Dva zákony prezident napadl také u Ústavního soudu. V únoru navíc oznámil, že nepodepíše sněmovní verzi novely zákona o národních parcích, kterou poslanci schválili. Zeman při svém vystoupení v dolní komoře podpořil senátní verzi.
Zaorálek a Zeman devastují českou diplomacii, která musí stát nikoli na "kámošování", ale na výběru nejlepších. Ne Klausová, ne Remek.
V Mlýnské kavárně proběhl v úterý křest knižního rozhovoru Renaty Kalenské s politickým vězněm, scenáristou a spisovatelem Jiřím Stránským. Název Doktor vězeňských věd vychází z "titulu", který si udělil sám Stránský, jehož komunisti nepustili k maturitě a vzdělání se mu dostalo na tajných seminářích během osmiletého vězení. Kmotry knihy byli herec Jan Potměšil a politik Karel Schwarzenberg. Ten na Stránském vyzdvihl jeho morální kredit i zásluhy o osvětu Čechů díky Zdivočelé zemi. "Doufám, i když si nejsem jist, že poučení doktora vězeňských věd nebudeme zase potřebovat v budoucnosti," dodal Schwarzenberg.
Exšéf hradního protokolu Jindřich Forejt má příští týden nastoupit do Institutu Václava Klause. Aktuálně.cz to potvrdil Jiří Weigl, výkonný ředitel institutu. Forejt odešel z Hradu na vlastní žádost koncem minulého roku v době, kdy se médii šířilo video, kde je zachycen v kompromitujících situacích a při šňupání bílého prášku.
Lukáš "Nostradamus" Pavlásek předvídá budoucnost. Putin se stane hercem, Macura premiérem a Trump s Clintonovou manželským párem.
Podnikatel Pavel Sehnal představil ve středu dopoledne staronovou Občanskou demokratickou alianci (ODA), která v původním složení skončila v roce 2007. Její značku si v září loňského roku Sehnal registroval a rád by s ní uspěl především v komunálních volbách v roce 2018. Podle podnikatele je nová ODA stejně jako ta původní pravicovou stranou, která chce co nejrychlejší přijetí eura a podporu pro ženy s více dětmi.
Bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář má pochybnosti, že Miloš Zeman opravdu navštíví v dubnu Bílý dům, tak jak to prezident prohlásil v rozhovoru pro Washington Post. Donald Trump podle něj velmi brzy pochopí, že první gratulanti nejsou obvykle největší spojenci Spojených států. Kolář se také přidal ke kritice prezidenta za vyzrazení tajné informace o tom, že se v Česku pohybuje člověk, který je spojován s teroristickými islámskými organizacemi. Podle Koláře prezident v zahraniční a bezpečnostní politice dlouhodobě škodí. "Často z něj vypadávají nesmysly a ještě ke všemu to bohužel ohrožuje naši reputaci," posteskl si Kolář.
Bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt je dál formálně zaměstnancem ministerstva zahraničí, od nového roku by tam měl nastoupit. Forejtovi náleží pozice „sekretářky“ v diplomatickém protokolu, i na tuto funkci ale potřebuje bezpečnostní prověrku. Vysněné místo velvyslance ve Vatikánu by nicméně Forejt nejspíš nezískal, i kdyby měl prověrku v pořádku. Z církevních kruhů prosáklo, že Forejt se ve Vatikánu paradoxně zapsal jako neznalý protokolu, když loni za papežem Františkem přivedl současně Zemana s českými arcibiskupy.
Jeden týden stačil naší české rodině k podání 706 udání na nevydání účtenek. Sledujte další díl rodinné ságy...
Václavu Klausovi se nelíbí, za jakých okolností skončil na Pražském hradě protokolář Jindřich Forejt. "To, co se s ním dnes děje, je zcela nezasloužené. Je to nedůstojné i těch, kteří štvanici na ředitele protokolu Kanceláře prezidenta republiky rozpoutali," napsal redakci Klaus. "Byl po celou dobu mého působení v prezidentském úřadu jedním z mých nejbližších spolupracovníků, a i proto mě zacházení s ním lidsky velmi zasáhlo," dodal.
Personální zemětřesení na Hradě nekončí. Ve funkci končí šéf protokolu Jindřich Forejt, jehož odvolání má být oznámeno v příštím týdnu, napsal v neděli večer server Neovlivní.cz. Osudnou se mu měla stát série pochybení z minulých týdnů, a to především Zemanův pozdní přílet na pohřeb slovenského exprezidenta Michala Kováče, ale i nepravdivá informace o nepřítomnosti amerického velvyslance Andrewa Schapira ve Vladislavském sále při oslavách 28. října.
Rakušané v neděli opět volí nového prezidenta a hlavním tématem je imigrace. Velkou šanci na zvolení má kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Kritici ho označují za nebezpečného extremistu. Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity, znalec rakouských nacionalisticky orientovaných kruhů, s tím ale nesouhlasí. FPÖ se podle něj liší třeba od francouzské Národní fronty Marine Le Penové. "Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická," tvrdí Höbelt.
Rakousko čeká v neděli opakování prezidentských voleb. V pátek skončila kampaň obou finalistů. Kandidát Strany zelených Alexandr Van der Bellen doufá, že znovu zvítězí. Kandidát pravicově populistické FPÖ Norbert Hofer vyzval k vlastenectví a k hrdosti na Rakousko.
Všude ho znají, všude ho obdivují. A když se zrovna ničeho nezúčastní, stejně vyhraje. Podívejte se na výčet úspěchů Václava Klause a jeho institutu.
