Bývalý francouzský ministr hospodářství a současný prezidentský kandidát Emmanuel Macron vyzval americké vědce, akademiky a podnikatele, kteří nesouhlasí s jednáním nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se přestěhovali do Francie. Macron je v současnosti favoritem prezidentských voleb.
Mezinárodní koalice chce dokončit obklíčení třistatisícové Rakky, která je hlavní baštou Islámského státu. V sobotu proto zahájila další fázi vojenské operace pozemních jednotek, které podporují i letecké síly. Mezinárodní koalice se snaží radikály zcela izolovat. "Operace byla zahájená za stoupající podpory sil mezinárodní koalice (vedené USA) našim postupujícím jednotkám, a to formou letecké podpory nebo pomocí (pozemních) speciálních jednotek na bojišti," uvedly v prohlášení Demokratické síly Sýrie (SDF), které sdružují místní skupiny bojující proti Islámskému státu a vznikly v roce 2015 na popud USA.
Výnos amerického prezidenta, který zakazuje občanům sedmi muslimských zemí vstup do Spojených států, zablokoval federální soud v americkém Seatlu. Opatření platí po celých USA a lidé ze zmiňovaných zemí mohou nyní opět žádat o vstup do USA. Pozastavení má trvat dokud justice neprozkoumá stížnost, kterou proti dekretu podal generální prokurátor státu Washington. Prezident na Twitteru rozhodnutí označil za směšné. "Názor takzvaného soudce, který v podstatě odnímá naší zemi vymáhání práva, je směšný a bude zrušen!" napsal. Některé aerolinky již začaly brát na cesty do USA držitele víz i ze zemí, kterých se Trumpův dekret týká.
Podle ministerstva zahraničí Spojené státy dočasně zrušily téměř 60 tisíc víz vydaných občanům převážně muslimských zemí. Dříve se hovořilo o 100 tisících víz, ale toto číslo prý chybně zahrnuje i diplomatická a jiná víza, která jsou z Trumpova nařízení vyjmuta. Americký prezident Trump minulý týden podepsal dekret, kterým s okamžitou platností do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie a na 90 dní občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu, tedy zemí s převážně muslimským obyvatelstvem.
Odchod Velké Británie je jen prvním krokem na cestě k ropadu Evropské unie, myslí si budoucí velvyslanec Spojených států při Evropské unii Ted Malloch. "Když se díváte na Evropu, můžete před slovo 'exit' přidávat skoro libovolná dvě písmena," uvedl Malloch s odkazem na slovo Brexit, které se stalo synonymem pro odchod Spojeného království z EU. Proti tomu, aby Malloch zastával tak významný post, se už ve čtvrtek postavil Evropský parlament. Důvodem jejich odporu byly právě Mallochovy nepřátelské postoje vůči evropskému projektu.
Psal se 3. únor roku 1967, když se ve věznici Pentridge v australském Melbourne schylovalo k popravě jednačtyřicetiletého Ronalda Ryana. Šlo o vůbec poslední vykonaný trest smrti na území Austrálie. V roce 1985 ho pak tamní vláda definitivně zrušila. Kvůli některým brutálním vraždám v následujících letech ale otázka o jeho znovuzavedení opět přišla na přetřes.
Soudkyně v americkém Detroitu vydala nařízení, které dočasně blokuje platnost části dekretů prezidenta Donalda Trumpa. Reagovala tak na žádost aktivistů, kterým vadí, že dekret také zakázal vstup do USA osobám s právem trvalého pobytu a lidem s platným přistěhovaleckým vízem. Podle soudkyně se její rozhodnutí vztahuje na všechny osoby s právem trvalého pobytu v USA. Obdobné příkazy už vydaly okresní soudy v newyorském Brooklynu, v Los Angeles a v Bostonu.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce proti třinácti osobám a dvanácti firmám v Íránu. Důvodem je test balistické rakety, kterou Írán o víkendu provedl. Trump pohrozil Íránu už v pátek ráno prostřednictvím svého Twitteru, na kterém uvedl, že si "Írán zahrává s ohněm".
Federální soud ve Spojených státech znovu vyslýchá mexického drogového krále Joaquína Guzmána, který se proslavil několika svými útěky z vězení. Kdysi druhý nejhledanější muž na světě je souzen v USA proto, že má podle tamních úřadů podíl na velké části obchodu s narkotiky v zemi. Do Spojených států ho Mexiko vydalo až poté, co bylo ujištěno, že nemůže dostat trest smrti. Ten totiž mexická jurisdikce nepovoluje.
Bílý dům se vyjádřil k výstavbě osady, kterou chce Izrael vybudovat na palestinském území. Podle mluvčího nepředstavuje výstavba bytů překážku v mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Prezident Donald Trump se má setkat v polovině února s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Předchozí americké vlády se stavěly kriticky k židovské výstavbě nejen ve východním Jeruzalémě, ale i na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde v židovských osadách žije na 430 000 lidí. Podle Palestinců osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.
Oficiálně má summit EU na Maltě řešit uprchlickou otázku a pomoc Libyi. Itálie těsně před summitem uzavřela dohodu o pomoci prozatímní libyjské vládě. Neoficiálně budou evropští lídři hovořit o vztahu k USA a novém prezidentu Donaldu Trumpovi, kterého šéf Evropské rady Donald Tusk zařadil mezi rizika ohrožující Unii.
Nová stálá zástupkyně Spojených států v Organizaci spojených národů Nikki Haleyová obvinila Rusko z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny a prohlásila, že protiruské sankce budou platit, dokud Moskva nevrátí Ukrajině poloostrov Krym. "Považuji za nešťastné, že při svém prvním vystoupení (v Radě bezpečnosti) musím odsoudit agresivní počínání Ruska. To se stát nemělo. Chceme zlepšit vztahy s Ruskem. Ale katastrofální situace na východě Ukrajiny nás nutí jasně a důrazně odsoudit počínání Ruska," řekla velvyslankyně, nominovaná prezidentem Donaldem Trumpem. Rusko anektovalo Krym v březnu 2014, pak začal válečný konflikt na východě Ukrajiny.
Nový americký prezident Donald Trump chce uspíšit rozhovory o změnách Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která je podle něj pro Spojené státy "katastrofou". Trump ve čtvrtek rovněž uvedl, že mu nezáleží na tom, zda bude dohoda upravena, nebo nahrazena zcela novou smlouvou. Klíčové podle něj je, aby byla spravedlivější pro pracovníky ve Spojených státech. Trump v předvolební kampani sliboval, že ochrání americký průmysl před zahraniční konkurencí, zejména před přílivem levného zboží z Mexika a Číny. Krátce po nástupu do funkce podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP).
Americké ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že americkým společnostem umožní některé obchody s ruskou civilní tajnou službou (FSB). Učiní tak navzdory sankcím vůči FSB i vojenské rozvědce GRU, které na tyto organizace loni uvalila předchozí administrativa Baracka Obamy. Není ale jasné, jakého rozsahu výjimky ze sankcí budou, uvedla agentura Reuters. Ministerstvo v prohlášení upřesnilo, že půjde o transakce, které vyžadují povolení k vývozu informačních technologií do Ruska. Americké tajné služby obviňují FSB z podílu na hackerských útocích na Demokratickou stranu během loňské volební kampaně. Rusko opakovaně popřelo, že by bylo do útoků zapojeno.
Americký ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly doufá, že zeď na hranici s Mexikem bude hotová do dvou let. Kelly to řekl dnes v rozhovoru s televizí Fox News. Zeď bude podle Kellyho nejprve postavena tam, kde je to nejvíce potřeba, a poté dokončena. Kelly se také domnívá, že Kongres "relativně rychle" uvolní na stavbu peníze. Vybudování zdi kvůli nekontrolované migraci a pašování drog slíbil nový americký prezident Donald Trump voličům už během volební kampaně a krátce po svém nástupu do Bílého domu vydal exekutivní příkaz ke stavbě. Zeď má být 3200 kilometrů dlouhá. Mexiko výstavbu zdi dlouhodobě odmítá.
Teherán přiznal, že o víkendu otestoval balistickou raketu středního doletu. Podle informací německého listu Die Welt kromě toho ale ozkoušel i řízenou střelu Súmár, která je schopná nést jadernou hlavici. Poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího uvedl, že jeho země nepotřebuje žádné svolení k tomu, aby se bránila. Americký prezident Donald Trump reagoval na Twitteru slovy, že Íránci by měli "být vděčni za děsnou dohodu, kterou s nimi USA uzavřely".
Americký prezident Donald Trump tweetuje jako obyčejný člověk, ale následky můžou být velké, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz expert na sociální sítě a komunikaci Daniel Dočekal. Tweety politiků už jsou dnes podle něj samy o sobě událostmi. Média by ale při jejich přebírání měla být opatrná. Dočekal je provozovatelem webů Pooh.cz a 365tipů. Sám sebe označuje za "kurátora, který sbírá na internetu a sociálních sítích věci, které by ostatní měli číst".
Americký prezident Donald Trump si nedávno telefonoval s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem a podle některých zdrojů měl Trump vyhrožovat Mexiku tím, že pokud země nebude zvládat boj se zločinci, zasáhne americká armáda. Trump si nedávno volal i s australským premiérem a v údajně napjatém rozhovoru Austrálii obvinil, že se snaží do Spojených států vyvézt "příští bostonské atentátníky".
V mužské věznici v americké Smyrně, která je s 2500 trestanci největší ve státě Delaware, došlo ke vzpouře. Skupina trestanců zajala část ostrahy a získala kontrolu nad přísně střeženým zařízením, zatím ale není jasné, jaké má požadavky. Vězni drží jako rukojmí dva dozorce, policie se vzbouřenci vyjednává prostřednictvím vysílačky, k jejich požadavkům se však nevyjádřila. Důvodem k činu byly podle jednoho ze vzbouřených trestanců špatné podmínky ve věznici, ale i kroky nového prezidenta Donalda Trumpa.
Americký Senát ve středu schválil Rexe Tillersona do funkce ministra zahraničí. Bývalý šéf ropné firmy Exxon Mobil získal hlasy potřebné nadpoloviční většiny senátorů. Téměř všichni demokraté muže kritizovaného kvůli úzkým vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina odmítli podpořit, republikáni ovládající sněmovnu se však za něj postavili jednohlasně. Tillerson nakonec získal 53 hlasů.
