Při středečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nehovořil šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte o tom, zda Grónsko zůstane autonomní součástí Dánského království. Rutte podle Reuters řekl, že s Trumpem nemluvil ani o využívání důležitých nerostných surovin, které americký prezident deklaroval.
Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.
Před týdnem dostal darem americký prezident Donald Trump Nobelovu cenu za mír. Věnovala mu ji loňská laureátka María Corina Machadová, venezuelská opoziční politička. Trump ovšem není jediný, kterému někdo věnoval toto prestižní ocenění. Během druhé světové války ho dostal nechvalně proslulý německý ministr propagandy Joseph Goebbels.
Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
Francouzská prezidentská kancelář ve středu oznámila plán uspořádat cvičení NATO v Grónsku. Návrh přichází v době, kdy se světoví lídři scházejí na Světovém ekonomickém setkání ve švýcarském Davosu, kde se očekává příjezd amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v posledních dnech stále více hovoří o tom, že chce nad autonomním dánským územím převzít kontrolu.
Svrhl venezuelského vůdce Madura, nařídil deportace, nechal zbořit východní křídlo Bílého domu, rozhádal spojence nebo navrhl znovuotevření Alcatrazu. Uplynul rok od druhé inaugurace Donalda Trumpa. Co americký prezident slíbil, co splnil a co se mu naopak nepovedlo? Připomeňte si to v našem výběru.
Ještě před pár měsíci byl J. D. Vance jasným favoritem na nástupce Donalda Trumpova v Bílém domě. V posledních týdnech se však do popředí dere ministr zahraničí Marco Rubio, který vzhledem k dění ve Venezuele získává politický kapitál i výraznou mediální pozornost. Podle politických komentátorů a stratégů by jeho ambice mohly mířit právě až do oválné pracovny.
Hledal klid na psaní životní knihy. Místo toho našel příběh, který ho pohltil – doslova. Zkušený novinář Keith Reinhard odjel do hor v americkém Coloradu vyřešit krizi středního věku, ale osud mu přichystal jiný scénář. Když 7. srpna 1988 zavřel svůj malý obchod a vyrazil jen v košili k vrcholu Pendleton Mountain, netušil, že poslední řádky jeho rozepsaného románu se právě stávají realitou.
Svědectví o „zvukové vlně“, která měla při zásahu proti venezuelskému diktátorovi Nicolási Madurovi paralyzovat jeho ochranku, rozvířilo spekulace o existenci tajných zbraní schopných působit přímo na lidský organismus. Výpověď se objevila ve chvíli, kdy CNN informovala o zařízení testovaném Pentagonem, jež by podle některých vyšetřovatelů mohlo souviset i s takzvaným havanským syndromem.
Venezuelská opoziční politička a lauerátka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová po čtvrtečním setkání v Bílém domě předala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi svou medaili. Ten se podle zdroje z Bílého domu rozhodl si medaili ponechat, přestože je podle Nobelova výboru nepřenosná. Otázkou podle médií je, jestli tím Machadová něco získá.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se podle dvou svědků na soukromém novoročním setkání s lídry politických frakcí Evropského parlamentu nechala slyšet, že ačkoliv sama nepije, „možná je pravý čas s tím začít“.
Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
Íránská justice ve čtvrtek oznámila, že 26letý Erfán Soltání zatčený 10. ledna při demonstracích nebyl odsouzen k smrti. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters. Soltáního fotografie se v posledních dnech v souvislosti se spekulacemi o jeho brzké chystané popravě objevila na předních stránkách světových médií.
Americké ministerstvo zahraničí pozastaví vyřizování přistěhovaleckých víz pro občany 75 zemí, včetně Ruska, Íránu, Běloruska, Albánie či Bosny a Hercegoviny, informovala stanice Fox News s odvoláním na zprávu ministerstva.
Írán je na hraně kolapsu a 47 let po Chomejního islámské revoluci hrozí, že režim ajatolláhů skončí. Zemí s 85 miliony obyvatel, jaderným programem a čtvrtými největšími zásobami ropy na světě otřásají protivládní protesty, které si vyžádaly několik set obětí.
V Íránu i po několika bouřlivých dnech pokračuje napjatá situace okolo protestů proti teokratickému režimu. Podle agentury AP se už dá ze země zavolat do zahraničí, internet ale stále nefunguje. Lidskoprávní organizace upozorňují na tisíce zatčených a možná až tisíce mrtvých kvůli tvrdému potlačení protestů. Chystají se také první popravy.
Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom v úterý agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly.
Někdejší Trumpův zvláštní vyslanec a poradce ve věcech Ukrajiny Keith Kellogg poskytl po svém odchodu z Bílého domu rozhovor britské ITV. V interview mimo jiné prohlásil, že Zelenskyj je lídr, jakého „jsme my ve Spojených státech neviděli od časů Abrahama Lincolna“.
