Prostory muzea v Litovli na Olomoucku obsadilo několik set panenek Barbie. Hračky pocházejí ze soukromé sbírky Miluše Rejkubové z Krnova, která jich má více než 1500. Výstava bude otevřená do 5. února 2018.
S Evropskou filmovou cenou za nejlepší animovaný film a minimálně s nominací na Zlatý glóbus vstoupí 25. ledna do českých kin snímek S láskou Vincent. 88 minut dlouhý film na motivy dopisů, jež malíř Vincent van Gogh (1853-1890) posílal zejména svému bratrovi, vychází z překreslení a animace mistrových obrazů. Na nových olejomalbách se podílelo 125 výtvarníků. Autorkou celého konceptu je Polka Dorota Kobielová. S láskou Vincent vznikl v době, kdy řešila, co dál s filmařskou kariérou. Snímek se u nás promítal v předpremiéře na Bardzo fajném festivalu.
Druhá polovina 20. století a začátek 21. století, tedy geometrie, minimalismus, neokonstruktivismus, konceptuální umění a práce mladých autorů - to je základ sbírky, kterou se dlouhodobě prezentuje Galerie hlavního města Prahy. Ta na aktuální výstavě "Nová díla ve sbírkách" v Mětské knihovně představuje, co pořídila během posledních pěti let. Kromě zakoupených děl jsou tu k vidění také dary, jedním z dárců poslední doby byl i sochař a spisovatel Jan Koblasa (1932 - 2017), kterému je výstava věnována. Výstava potrvá do 29. dubna 2018.
Ruský prezident Vladimir Putin jede na medvědovi ve středověké zbroji, pózuje oblečený jako Santa Claus na vánoční pohlednici, mazlí se se štěnětem. Nejde o jeho nejnovější série reklamních fotografií, ale o umělecká díla vystavená v Moskvě zaměřené na vůdce Ruska. Výstava, nazvaná SUPERPUTIN, obsahuje asi 30 obrazů a soch ruského vůdce v mnoha různých stylech, z nichž všechny byly vyrobeny ruskými umělci.
V galerii 1. patro v Praze je k vidění výstava Stanislava Diviše, bývalého člena skupiny Tvrdohlaví a autora s výrazným “barevný” rukopisem, jenž se proslavil především cyklem abstraktních obrazů inspirovaných spartakiádou. Na aktuální přehlídce Prázdný prostor/Barevná geometrie ale vystavuje svoji tvorbu založenou na kombinaci jednotlivých tvarů. “Stanislavovo dílo mám velmi rád. Dokonce si troufnu říct, že Diviš patří k mým nejoblíbenějším malířům,” říká galerista a sběratel Richard Adam. “Počínaje velkými papíry z let 1984 a1985, konče současnými obrazy. Oceňuji jeho neustálý vývoj, hledání nových přístupů a témat," dodává. Výstava je otevřená do konce ledna 2018.
Čtvrtý ročník pražského designového festivalu Czech Design Week skončil vyhlášením vítězů, které vybírali kurátoři. Objevem roku se stala studentka skla na pražské UMPRUM Dominika Petrtýlová, která netradičně pracuje se sklářskými barvami a malířskými technikami. Inspirací je jí přitom příroda a staré umění. Cenu Best of Design si odnesla studentka průmyslového designu na ČVUT Kristýna Mikolášková za Dione, což je důmyslné svítidlo inspirované planetární konjunkcí. Ocenění za nejlepší instalaci si pak odnesl obchod Yoni, který spojuje přírodu s uměním. Koupit si v něm můžete například dřevěné zubní kartáčky.
Národní galerie v Praze představila plán roku 2018. Zahájí ho výstavy dvou umělkyň, německé malířky monumentálních obrazů Kathariny Grosseové a zesnulé rakouské malířky, ilustrátorky a filmařky Marii Lassnigové.
Čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej přijede do Prahy 14. prosince uvést svůj film Human Flow. Se 20 štáby ho natáčel všude tam, kde žijí uprchlíci. Ti jsou v poslední době jeho velkým tématem a byly i námětem jeho díla pro Národní galerii, která ho vystavuje do 7. ledna. Obrovská instalace gumového člunu s uprchlíky nazvaná Zákon cesty poputuje poté do Austrálie na bienále v Sydney. Aj Wej-wej se bude podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta taktéž podílet na dalších aktivitách této instituce.
Na konci roku 2008 nabídlo americké ministerstvo obrany vězňům na své základně Guantánamo na Kubě uměleckou výchovu. Kurzy malování začaly být brzy velmi populární a uvěznění vytvořili některá pozoruhodná díla. Jejich současná výstava v New Yorku v USA ale vyvolala i odpor. Podle kritiků by práce vězňů podezřívaných z terorismu a těžkých zločinů neměly být veřejně vystavovány. A možná budou úplně zničeny.
V pražském obchodním domě Kotva je k vidění výstava Glass Line, která znovu představí díla ikon českého sklářství Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové či Bohumila Eliáše, ale také současné generace sklářů, jimž se taktéž daří v zahraničí. Na návštěvníky čeká na čtyřicet objektů od těch drobnějších až po dvoumetrové plastiky, k vidění bude sklo foukané, lepené, tavené i optické. Výstava potrvá do 5. ledna.
V iráckém Bagdádu je poprvé k vidění výstava prací Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Marca Chagalla a dalších špičkových umělců. Postaral se o ni sběratel, jenž si nepřeje být jmenovaný. Je jím Iráčan žijící ve Spojených arabských emirátech a v rodné Karbale nebo právě v Bagdádu by jednou rád vybudoval soukromé muzeum věnované Picassovi. Umění sbírá třicet let.
Týdenní mezinárodní festival designu Czech Design Week, který včera začal v pražském prostoru Hybernská 4, nabídne práce 150 designérek a designérů, z toho 70 jich svou tvorbu představí na společné výstavě právě v Hybernské. Ostatní předměty si mohou návštěvníci prohlédnout v partnerských prostorách osmi obchodů a dvou galerií. Otevřeno je denně od 11 do 21 hodin.
Vítězem 28. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let se stal absolvent kamery na pražské FAMU Martin Kohout. Porota ocenila jeho reflexi překotných technologických změn. "Dává vyniknout jak odcizujícím, tak i tvůrčím aspektům technologií," říká porota o Kohoutově práci. Cenu diváků získal Richard Loskot, absolvent vizuální komunikace Technické univerzity v Liberci. Pětice finalistů vystavuje své práce v Brně v Pražákově paláci.
Velkoformátový obraz Jana Zrzavého Kalvárie v Locronanu II. se na nedělní aukci Galerie Kodl v Praze prodal za 17,04 milionu korun. Padl tak rok starý autorův rekord, tehdy se obraz Fantastická krajina prodal za 14,4 milionu korun.
Paneláky - domov pro více než dva a půl milionu lidí. S odstupem padesáti let od masové výstavby panelových sídlišť připravila Moravská galerie v Brně výstavu, která tento fenomén propojuje s fotografiemi, designem a módou z doby normalizace i s projekty současných umělců. Ukáže tak i proměnu vnímání sídlišť v průběhu posledního půlstoletí. Výstava potrvá do 18. března 2018.
Upozornit na výtvarnou stránku počítačových her a objasnit jejich vývoj má výstava v Muzeu města Brna na hradě Špilberk. V expozici s názvem Kouzelný svět počítačových her mohou návštěvníci vidět obrázky ze čtyř her českých tvůrců. K dispozici budou i počítače, na kterých si budou moct zájemci hry vyzkoušet. Hra Rememoroid od studia Hangonit výtvarníka Vladimíra Kudělky přenese návštěvníky na hvězdnou oblohu, Dark Train od studia Paperash zase ukáže, jak funguje metoda ploškové animace. Amanita Design představí své hry Samorost 3 a Chuchel, obrazy ze Samorostu ukážou vesmír s tajemnými planetami od výtvarníků Jakuba Dvorského a Adolfa Lachmana. Výstava potrvá do 14. ledna 2018.
Haló, Jácíčku, Můj medvěd Flóra, Auto z pralesa nebo Co by se stalo, kdyby... jsou knížky, které napsala a ilustrovala česká výtvarnice Daisy Mrázková (1923 - 2016). Po poslední jmenované knize je pojmenovaná výstava v pražské Ville Pellé. Dospělým i dětem představuje svět, v němž za všech okolností zůstává místo pro lásku, dobrodružství a překvapení, co že to vlastně číhá za dalším rohem. Výstava potrvá do 28. ledna 2018.
Dražba v Obecním domě měla několik rekordů. Kromě nejvyšší ceny za Štyrského bylo prodáno i nejdražší dílo českého žijícího umělce - instalace LacrimAu od Federika Díaze se prodala za 6,5 milionu korun.
Ještě nedávno hrozil rodinné sklárně Rückl ve středočeském Nižboru zánik. Podnikatel Martin Wichterle se ale loni rozhodl tradiční značku zachránit a na místo uměleckého ředitele dosadit designéra Ronyho Plesla, který už pracoval na projektech slavných firem Moser nebo Lasvit. Pleslem navržená kolekce České nebe uspěla na letošním Designbloku a Rückl tak pravděpodobně čekají lepší časy. „Chci, aby Rückl bylo první slovo, které si v zahraničí vybaví, když se řekne české sklo,“ svěřuje se Plesl se svými smělými plány.
Ivan Jirous by lídr unikátní subkultury, vysvětloval lidem, že se můžou chovat důstojně, říká novinář Marek Švehla, autor knihy Magor a jeho doba. Chovat se svobodně pro něj znamenalo odmítat jakési akty loajality, které komunistický režim neustále vyžadoval. Věděl, jaké to bude mít důsledky, a přesto šel až za tu nejzazší mez, dodává.
