Malíř Stanislav Diviš dává nový příběh stavbám, z nichž zbyl jen půdorys. „Každé téma připravuji roky,“ říká člen někdejší skupiny Tvrdohlaví. Nové obrazy, inspirované knížkami o českých hradech a zámcích, zenbuddhistickým textem o vnímání věcí i těžkou životní situací, vystavuje v pražské Galerii 1. patro. Přehlídka potrvá do 28. ledna.
Výběr obrazů, objektů a kreseb na nové výstavě v Galerii U Betlémské kaple ukazuje, jakým způsobem vnímal člen Skupiny 42 Jan Kotík fenomén figurace. Ta se s přívlastkem "nová" dostala do centra výtvarné pozornosti koncem 50. let 20. století: například Jason Pollock nebo Willem de Kooning tehdy v expresivních pracích používali výrazně konkrétní motivy. S tématem figury a jejími proměnami Kotík, jenž žil v letech 1916 až 2002, pracoval celý život. Inspirovala ho abstrakce, ale také Paul Klee a jeho imaginace i Kleem ovlivnění výtvarníci sdružení v uskupení Cobra. Ti si všímali abstrakce i figury, jejich rukopis byl ale výrazně hravější než realita. Výstava potrvá do 11. února.
Objekty nalezené v městské krajině, jejich fotografie a texty inspirované nálezy i cestami za nimi tvoří výstavu nazvanou Kořeny, větve, šlahouny. V pražské holešovické Trafo Gallery ji připravil výtvarník a významná postava české graffiti scény Epos 257.
Rok 2017 přál českým galeriím a muzeím. Rudolfinum, Pražský hrad, Národní galerie, brněnská Moravská galerie či liberecká Oblastní galerie hlásí návštěvnické rekordy, na Josefa Ladu do Tančícího domu přišlo za měsíc téměř 10 tisíc lidí, v Olomouci si pochvalují dobré spojení s Prahou. Přinášíme přehled návštěvnosti důležitých, výhradně kamenných institucí.
Pod názvem Opustit toto místo vystavuje od 10. ledna do 11. února českobudějovický Dům umění fotografie Roberta V. Nováka. Výstava rozšiřuje loňský stejnojmenný projekt, představený v Bratislavě.
Pařížské muzeum současného umění Centre Pompidou si otevře pobočku v Šanghaji. Fungovat začne příští rok, přičemž smlouva se bude obnovovat každých pět let. Během své první státní návštěvy Číny to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, informovala agentura AFP.
Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře známá pod zkratkou GASK chystá retrospektivní výstavu k 50. výročí úmrtí malíře, ilustrátora a jednoho ze zakladatelů českého animovaného filmu Jiřího Trnky. Expozice nazvaná V zahradách imaginace začne 23. listopadu 2019 a potrvá do 19. dubna 2020.
Nejvíce peněz dostane ministerstvo kultury, klíčovým projektem oslav má být společná česko-slovenská výstava.
Metropolitní muzeum umění v New Yorku, které vedle pařížského Louvru nebo Guggenheimova muzea patří k nejvyhledávanějším na světě, začne vybírat vstupné od všech návštěvníků, kteří nepochází ze státu New York. Američanům z ostatních států či turistům instituce dosud pouze doporučovala, aby vstupné uhradili dobrovolně.
V pražské galerii INI se 6. ledna budou umělci loučit s Aj Wej-wejovou instalací Zákon cesty, kterou vystavuje Národní galerie. Objekt od čínského umělce je podle organizátora Piotra Sikory plný patosu. Na výstavě, již pořádá, nabídne alternativní pohledy na umění a uprchlickou krizi.
V pražské Galerii Hollar je až do konce ledna k vidění tradiční výstava letošních jubilantů, nejstaršího a nejmladšího dělí půl století. Čtyřicet let letos oslaví Bedřich Kocman, nejstaršími letošními jubilanty jsou Květa Pacovská a Jindřich Kovařík, na které čeká devadesátka. Mezi dvacítkou oslavenců je například i letos pětaosmdesátiletý Eduard Ovčáček, stejného věku se dožije i Vladimír Suchánek, bývalý dlouholetý předseda Hollaru. "Typické je, že chuť a odvaha odkrývat a rozšiřovat možnosti grafického umění nesouvisí s věkem. Jsou grafici neklidu a neustálého hledání a grafici zakotvení v poctivé jednotě jednoho výtvarného postoje," řekla kurátorka Alena Laufrová.
Teoretik designu a architektury Adam Štěch vystavuje v Galerii UM na pražské UMPRUM výběr pestrobarevných fotografií detailů staveb - například zábradlí, schodišť či zajímavého obložení stěn -, za kterými jezdí přes deset let po celém světě. Projekt Pocta detailu, jež měl ve zmenšené verzi premiéru loni na podzim v Londýně, je výsledkem jeho přesvědčení, že design je svébytnou součástí modernistické architektury. Na projektu spolupracoval s přáteli z designérského uskupení OKOLO.
Kromě Česka a Slovenska si letos řadou výstav, koncertů či vědeckých přednášek připomenou sté výročí konce první světové války a rozpadu habsburské monarchie také v Rakousku. Vrcholem oslav bude na podzim otevření vídeňského Muzea rakouských dějin.
Do konce února je v londýnském muzeu Victoria and Albert k vidění multimediální výstava Opera: Vášeň, síla a politika. Návštěvník si tu projde čtyřsetletou historií žánru, jehož kořeny spadají do renesanční Itálie. Expozice je postavená jako výlet do sedmi měst, kde se uskutečnilo sedm důležitých premiér. Divák se dozví, jak opera propojila různé umělecké styly a jak reagovala na sociopolitické poměry doby. K vidění tu je více než 300 unikátních předmětů - kostým od Salvadora Dalího pro operu Salome v režii Petera Brooka z roku 1949, obraz Koncert v Tuilerijských záhradách Edouarda Maneta či originál not k Verdiho opeře Nabucco. Během prohlídky hraje opera do sluchátek.
Paměť je krátká, a tak by se mohlo zdát, že jedinou událostí, která se letos na kulturní scéně udála, je nedávný "skandál" jménem Český slavík. Toto je přehled všech úspěchů i neúspěchů, které jsme letos v hudbě, divadle, filmu, výtvarném umění či literatuře zaznamenali.
V pražské vile Portheimka, kde nyní sídlí galerie, bude od přelomu dubna a května 2018 fungovat pod názvem Světlo ve skle první pražské muzeum skla. Představí stálou expozici nejzajímavějších objektů ze sbírek Musea Kampa i zápůjčky ze soukromých sbírek, počítá se také s jednorázovými výstavami známých i začínajících sklářských výtvarníků. Projekt Musea Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových na svém zasedání tento týden schválili zastupitelé Městské části Prahy 5.
Ve věku 91 let zemřel malíř Pavel Brázda, jedna z nejvýraznějších osobností českého výtvarného umění 20. století. Malovat začal ve 40. letech v Brně, kde založil směr hominismus - umění o lidech a pro lidi. To utvářelo jeho celoživotní přístup k výtvarnému umění.
Luboše Plného zajímá detail, lidské tělo, erotika i zdánlivě nezkombinovatelné předměty. Bývá řazený ke skupině autorů "syrového" umění neboli art brut, což je termín, který ve 40. letech poprvé použil Jean Dubuffet. Tito umělci často tvoří v transu, lehce mimo smysly, případně pod vlivem psychické poruchy.
Když ty pračky jedou na plný výkon, máte pocit, že ten barák spadne, popisuje výtvarník Krištof Kintera jeden z hlavních exponátů jeho aktuální výstavy. V Rudolfinu bude k vidění až do 27. prosince. Podle Kintery je důležité umět svět vnímat a pak ho jako průtokový ohřívač posílat dál s novou energií a novým zanícením. Je špatné vnímat umění jako svět se zřetelnou hranicí. Hranice není, jde jen o to dívat se na věci a luštit jejich zprávu a poselství, dodává umělec.
Čínský výtvarník a umělec Aj Wej-wej v Praze představil dokument Lidský proud, který se věnuje uprchlické tematice. Při natáčení snímku se svým týmem během osmi měsíců navštívil čtyřicet táborů ve třiadvaceti zemích světa a pořídil rozhovory se šesti sty lidí. "Zdá se mi, že se lidská netolerance stala mezinárodním hnutím a pro Česko to platí taky. Proč Evropa ztratila odvahu a integritu v otázce ochrany lidských práv? Nejedná se o regionální problém, ale o problém globální," řekl na diskusi spojené s projekcí filmu.
