Rusové přišli s novou strategií a od léta útočí na dodávky západních zbraní, které míří k ukrajinským vojákům na frontu. Zaměřují se na hlavní železniční uzly, elektrické rozvodny, depa s lokomotivami a nádraží, na kterých čekají na spoj i civilisté.
Každý den zveřejňuje ukrajinský generální štáb tabulku se seznamem zlikvidovaných ruských vojáků a vojenské techniky. V pondělí 22. září mohla přibýt na seznam neobvyklá položka – zajatý ruský armádní osel.
Americký prezident Donald Trump v tomto týdnu výrazně přiostřil vůči Rusku. Pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského je to úspěch, ale Moskva situaci nebere až tak vážně. Proč tomu tak je, vysvětlil pro agenturu Reuters politický analytik Mikhail Sinelnikov-Orišak.
Moldavsko se připravuje na volby, které rozhodnou o tom, zda se nejchudší země Evropy přikloní spíš k Evropské unii, nebo v ní naopak převládne ruský vliv. Hlasování proběhne v neděli 28. září a reportér deníku Aktuálně.cz bude u toho. Průzkumy zatím ukazují na vyrovnaný souboj, v němž ale mohou mít ještě poslední slovo dezinformace či hlasy placené oligarchou.
Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních 15 miliard korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu byla poloviční, činila 7,6 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce.
Záhadné drony již podruhé v posledních třech dnech uzavřely nebe nad Dánskem. Úřady severské země zdůraznily, že incidenty odpovídají práci profesionálního aktéra a označily je za „hybridní hrozbu“. Podle Roberta Vacka, provozního ředitele českého výrobce dronů U&C UAS, je cílem útočníka odhalit neschopnost státu reagovat na hrozbu a vyvolat nervozitu a obavy mezi obyčejnými lidmi.
Ve středu uplynulo přesně jedenadvacet let od chvíle, kdy ukrajinský student Dmytro Romanjuk hodil vejce na tehdejšího premiéra a prezidentského kandidáta Viktora Janukovyče. Na Ukrajině má video z incidentu čestné místo v dějinách politického bizáru, lidé si ho na sítích dodnes pravidelně připomínají.
Rozpoutáním války na Ukrajině nejde Vladimiru Putinovi pouze o zisk území. Snaží se zatřást mezinárodním řádem a posadit Rusko na roveň Spojeným státům. Podle magazínu The Atlantic ale země kráčí opačným směrem než k postavení supervelmoci.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajina s podporou NATO a Evropské unie dokáže znovu získat všechna území okupovaná Ruskem, vyvolalo v Moskvě prudkou odezvu.
Vítězství Ruska na Ukrajině by znamenalo vítězství hrubé síly. To, co se děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde – za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou, řekl prezident Petr Pavel ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Rada bezpečnosti OSN už neplní svou roli, jelikož Rusko, tedy jeden ze stálých členů, vede nemilosrdnou válku.
Hrají to, nebo to myslí vážně? Pózování stran se dá někdy pokládat za ryzí oportunismus založený na principu, že když jsou vládní strany silně pro něco, tak opoziční - aby se odlišily a nalovily nespokojené hlasy - budou automaticky proti. Když jde o Rusko, myslí to ale SPD vážně.
Ráno si dám relaxační dopoledne v Charkově. Přece jen to po včerejší tragické autonehodě, kde zemřeli dva mladí vojáci, potřebuji. Musím ocenit i Lauru. Při cestě do Charkova mi došlo, že jsem velmi rád za její doprovod a pomoc během cesty. Když vidí, jak jsem rozsekaný, když ukončím resuscitaci, pohotově mi podá vodu, vlhčené ubrousky i dezinfekci na očištění rukou.
Protivník zkouší reakci NATO, tvrdí o vletu ruských dronů do vzdušného prostoru Polska nebo Rumunska Robert Vacek, provozní ředitel společnosti U&C UAS, která se zabývá výrobou dronů. "Vyhodnocují reakční dobu – kam až doletí, než dojde k jeho sestřelení. To je prostě eskalace nebo příprava na nějaký konflikt."
Rusko o žádný mír neusiluje a pohrdá mezinárodním právem, řekl tvrdě český prezident Petr Pavel na Radě bezpečnosti OSN. Dle něj je potřeba čelit Rusku i silou. K projevu se dostal hned po řeči ruského náměstka, který mluvil o „neonastických režimech“ a „lidských štítech“ na Ukrajině. Projev prezidenta Pavla si neposlechl do konce - odešel z místnosti, popisuje náš zvláštní zpravodaj v USA.
Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl v úterý pozdě večer středoveropského letního času český prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Rusko podle něj neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití.
"Neodvracíme zrak, unášet děti neznamená jen páchat zločin - znamená to pokusit se ukrást a popřít budoucnost Ukrajiny. Ruští okupanti patří před soud," vzkázal ostře prezident Petr Pavel na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Úvodní slovo měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který řekl, že je nutné od slov přikročit ke konkrétním krokům. "Musíme zločiny zastavit," dodal.
Protivník zkouší reakci NATO, tvrdí o vletu ruských dronů do vzdušného prostoru Polska nebo Rumunska Robert Vacek, provozní ředitel společnosti U&C UAS, která se zabývá výrobou dronů. "Vyhodnocují reakční dobu – kam až doletí, než dojde k jeho sestřelení. To je prostě eskalace nebo příprava na nějaký konflikt."
Donald Trump po setkání s Volodymyrem Zelenským překvapil v úterý večer prohlášením, že Ukrajina s podporou Evropské unie a NATO může získat zpět celé své území v původních hranicích, a možná by prý mohla jít i dál. Zpochybnil přitom sílu ruské armády a vyzval Kyjev, aby využil hospodářských problémů Ruska k rozhodujícímu úderu.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v ostrém projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN varoval v pondělí Rusko, aby si nestěžovalo, pokud by bylo sestřeleno letadlo či dron narušující polský vzdušný prostor. "Byli jste varováni," zdůraznil Sikorski v jasném vzkazu Kremlu. Ministrovu rétoriku podpořil i premiér Donald Tusk varováním, že Polsko bude v podobných případech jednat bez diskuse.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal na pátek jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
