Tři roky od nástupu Giorgie Meloniové do čela italské vlády představují významný mezník nejen v domácí politice, ale i v evropském kontextu. První žena v čele italského kabinetu a zároveň politička s krajně pravicovým zázemím dokázala něco, co se jejím předchůdcům nedařilo: udržet stabilní vládu po celé tři roky a vytvořit si silnou mezinárodní pozici.
Ukrajina v úterý zasáhla klíčový chemický závod v Brjansku na západě Ruska. K útoku použila střely Storm Shadow, které dokážou pronikat do pevně opevněných bunkrů a muničních skladů. Britsko-francouzské střely jsou díky vysoké přesnosti a nízké dráze letu obtížně odhalitelné a umožňují Ukrajině zasahovat cíle na velké vzdálenosti.
Rusové se systematicky zaměřují na jednu ze slabin Ukrajinců, kteří s obtížemi doplňují armádu novými vojáky. Agresor po celé zemi tvrdě útočí na většinou nezabezpečená cvičiště, kde shromáždění rekruti přicházejí o život.
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva tak nadále ukazuje neochotu účastnit se mírových jednání a uzavřít alespoň krátkodobé příměří, což značně komplikuje plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý mír.
Bojovníci jedou na koních přes otevřená pole, často dva na jednom oři. V rukou nemají oštěpy nebo luky a šípy, ale kalašnikovy. A na hlavách nemají čelenky, ale helmy. Nejde o Apače, ale ruské vojáky, kteří trénují útok jezdectva na ukrajinské linie.
Za ospravedlňování ruských válečných zločinů na Ukrajině potvrdil ve středu odvolací soud učitelce Martině Bednářové sedmiměsíční podmíněný trest. Součástí pravomocného rozsudku je také tříletý zákaz pedagogické a výchovné činnosti i další práce s dětmi a povinnost absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Bednářová neúspěšně kandidovala v aktuálních volbách do Sněmovny za hnutí Stačilo!
Iniciativa Dárek pro Putina spustila sbírku na raketu s plochou drahou letu Flamingo. Zbraň se rozhodla pojmenovat DANA 1, po předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové, která 6. října zemřela.
Rusko opět zaútočilo na ukrajinské železnice. Konkrétně na klíčové dopravní trasy, které spojují severní a severovýchodní regiony země, kde dochází k nejintenzivnějším bojům. Při útocích vojáci využili strategii, která porušuje válečné právo.
Americký prezident Donald Trump se chystá na další schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, byť její termín není jasný. Jen málokdo ale od pravděpodobného setkání v Budapešti očekává zásadní zvrat. "Přivést Putina k jednacímu stolu neznamená přimět ho vyjednávat," upozornil bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Zajímalo by mě, jestli si to Trump už uvědomil."
Drony jsou jednou z nejnebezpečnějších zbraní, které se ve válce na Ukrajině vyskytují. Ukrajinci proti ruským strojům používají nejrůznější způsoby obrany, na internetu se občas objevují nejrůznější videa takovýchto "vynálezů".
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby na plánovanou schůzku se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v Budapešti nelétal přes polské území. Sikorski řekl, že polská vláda není schopna zaručit, že jí nezávislý soud nenařídí, aby nechala Putinův letoun zadržet. Kdy by se Putin s Trumpem mohli v maďarské metropoli sejít, zatím není jasné.
Páteční setkání mezi Spojenými státy a Ukrajinou slibovalo možný průlom, nakonec ale ztroskotalo. Mohl za to telefonní rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, shodují se zdroje nejen z ukrajinské prezidentské kanceláře. Nyní tak opět panují obavy, na kterou stranu se Bílý dům nakonec přikloní.
Ruské ztráty v invazi na Ukrajinu, včetně mrtvých a raněných, překročily letos v létě hranici milionu obětí. Vychází to z odhadů britského listu The Economist. Ačkoli Kreml oficiální čísla tají, je zřejmé, že Rusko za svoji útočnou válku proti Ukrajině platí obrovskou cenu. Nepatrný postup Moskvy je tak vykoupen desítkami tisíc mrtvých a ještě větším počtem zraněných.
Sociální sítě minulý týden obletělo nezvyklé vyjádření úhlavního propagandisty Kremlu Vladimira Solovjova. V jednom ze svých pořadů prohlásil, že Ukrajina se nehroutí a že Rusko situaci podcenilo.
Donald Trump po hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské „mírové“ požadavky. Schůzka se rychle změnila v hádku, během níž Trump opakoval Putinovy argumenty a rétoriku Kremlu. Podle návrhu by Ukrajina odevzdala Rusku východní části Donbasu výměnou za Ruskem okupované oblasti v Chersonské a Záporožské oblasti.
Těm, kteří mluví o cenzuře, jde jen o jedno: Zmanipulovat lidi do postoje, který je absolutně mimo realitu, myslí si bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. "Shamingem vytvoří obraz, který je sice nereálný, ale může být efektivní," říká.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu zemi zničí.
Putinův dlouholetý spojenec a šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov je údajně vážně nemocný. S informací přišla nezávislá ruská televize Dožď, která se odvolává na nejmenované zdroje. Některá média již dříve uvedla, že Bortnikovovi byla diagnostikována rakovina.
Jednání v Bílém domě skončilo. Podle Volodymyra Zelenského byla schůzka s hlavou USA Donaldem Trumpem produktivní, k otázce amerických ničivých střel Tomahawk se ukrajinský prezident ale nechtěl vyjádřit. Dodal pouze, že jde o zbraň, které se šéf Kremlu Vladimir Putin bojí. Překvapivě souhlasil i s Trumpovým apelem, aby obě strany ukončily „válku tak, jak je, a obě se prohlásily za vítěze".
Úsměvy, komplimenty, ale také nečekaná nabídka a přiznání. Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice nejspíše nepřinese konec války s Ruskem, ale naznačilo směr, kterým se Bílý dům bude pravděpodobně ubírat. O čem všem byla nakonec řeč? Redakce Aktuálně.cz připravila souhrn klíčových bodů pátečního setkání vrcholových státníků.
