Po třech a půl letech rozsáhlé agrese na Ukrajině se odhalují obrysy toho, čeho může ruský vůdce Vladimir Putin dosáhnout. "Aby USA s Evropou zhatily jeho grandiózní cíle, musejí lépe pochopit konkrétní dlouhodobé slabiny ruské ekonomiky a začít je okamžitě využívat," tvrdí Alexandra Prokopenková, která před invazí pracovala pro ruskou centrální banku.
Rusko může čelit riziku vnitřního konfliktu kvůli rostoucímu sociálnímu, ekonomickému a politickému napětí, tvrdí Alexandr Charičev, vedoucí kremelského prezidentského úřadu pro sledování trendů ve společnosti. O závěrech jeho "analýzy" informovala ruská média.
Ruské síly začaly na Ukrajině nasazovat upravené tanky vybavené mohutnými protidronovými konstrukcemi z tlustých kovových drátů. Stroje, které svým výstředním vzhledem na první pohled spíš připomínají vozidla z postapokalyptického Šíleného Maxe, však svůj účel plní a jsou extrémně odolné.
Na Donbase začali proti Ukrajině bojovat už před deseti lety. Na začátku plnohodnotné invaze pak spolu s ruskou armádou zaútočili na zbytek země. Nyní jejich jména v Česku vyplavala na povrch v kauze proruského spolku, který jim posílal peníze. Deník Aktuálně.cz popisuje, kdo je dvojice Čechů bojujících v řadách proruských separatistů a jejich roli v aktuální kauze "vojáků za mír".
Doživotí za mřížemi si má odpykat ruský voják, který zastřelil válečného zajatce. Rozsudek ve čtvrtek vynesl ukrajinský soud nad 27letým Dmitrijem Kurašovem, již dříve trestaným Rusem. Jedná se o první případ v historii napadené země, kdy ruský voják dostal doživotní trest za zabití vojáka, který se předtím vzdal. Ukrajinská prokuratura uvedla, že vyšetřuje dalších 322 podobných případů.
Kreml předpokládal, že jeho agrese ovlivní životy obyčejných Rusů minimálně. Ukrajinci ale učinili strategické rozhodnutí a válku přenesli na místa vzdálená tisíc kilometrů v ruském týlu. Své nejúčinnější zbraně pro tyto mise vyrábějí potají na venkově, k cílům je pak vypouštějí pod hávem noci.
Ukrajinští obránci se snaží zpomalit pád Pokrovsku. Města, které dlouhé měsíce sloužilo jako pevnost západní části Doněcké oblasti. Rusové do města pronikli a za cenu vysokých ztrát ho chtějí získat. Po více než roce bojů by to pro ně byl významný úspěch. Největší za letošní rok. Pokud Ukrajina nepřijde o další významná města.
Tomio Okamura sundal první den ve funkci ukrajinskou vlajku z budovy sněmovny, vzápětí ji z oken svých kanceláří vyvěsili poslanci ODS, STAN a Pirátů. Namísto jedné ukrajinské vlajky tak vlají na sněmovně hned tři. Dalo by se říct 3:0 pro Kyjev. V Pokrovsku jistě jásají a v Moskvě vyhlásili smutek.
Rusko se chystá znovu otevřít divadlo v okupovaném Mariupolu, kde v roce 2022 zemřely stovky Ukrajinců včetně dětí skrývajících se před bombardováním města.
Válkou sužované Ukrajince čeká těžká zima, zároveň ovšem útočí na ruskou ropnou infrastrukturu. Od srpna ukrajinské drony - a podle některých zdrojů i nové rakety Flamingo - zasahují rafinerie, jež přinejmenším na nějakou dobu dokážou vyřadit z provozu. Byť je Rusové během dnů až týdnů opraví, případné opakované útoky by se podle odborníků mohly na infrastruktuře projevit.
Ruský dron Orion je podle ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) nabitý americkou elektronikou. Situace znepokojuje i zákonodárce napadené země, kteří opět upozorňují na nedodržování uvalených sankcí.
Polsko je připraveno „zaplatit cokoli“, aby pomohlo Ukrajině odolat ruské agresi, uvedl v rozhovoru pro TVP World polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který je známý svým tvrdým protiruským postojem. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin se dostal do situace, kdy nemůže válku ukončit, a přirovnal současnou situaci k historickému selhání Sovětského svazu v Afghánistánu.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu.
Evropa bude muset v následujících letech výrazně zvýšit svou finanční a vojenskou podporu Ukrajině, pokud má zabránit dalšímu postupu Ruska a udržet stabilitu v regionu. Podle analýzy The Economist se budou náklady na pomoc Ukrajině v období let 2026 až 2029 pohybovat kolem 389 miliard dolarů, což je téměř dvojnásobek toho, co evropské státy poskytly Kyjevu od začátku ruské invaze v únoru 2022.
USA i Evropa chválí českou muniční iniciativu, která zajistila Ukrajině miliony kusů velkorážové munice. Původně to ale vypadalo jinak. "Bojovali jsme s předsudky, že jsme nějaká východoevropská postkomunistická země, kam přece nebudou posílat peníze," vzpomíná vládní zmocněnec Tomáš Kopečný. "Prezentovali jsme to v srpnu 2022, ale až když se o tom začalo psát v roce 2024, tak se Západ přidal."
Ukrajinské ozbrojené síly provedly unikátní evakuační misi s kódovým označením GVER. Navzdory šesti neúspěšným pokusům se jim podařilo pomocí na dálku ovládaného robota zachránit těžce zraněného vojáka, který více než třicet dní přežíval hluboko v Rusy okupovaném území.
Tento týden jde do českých kin dokumentární film ruského učitele Pavla "Paši" Talankina, který od začátku války natáčel, jak se jeho škola postupně militarizuje. Talankin teď žije v Česku, film už získal několik festivalových ocenění a půjde i do souboje o Oscara. Přitom zachycuje bizarně smutné scény z malého města a "vymývaní mozků" studentů, před kterým je jejich učitel nedokáže ochránit.
Dva Oleksandři - Oleksandr Tišajev a Oleksandr Aliksijenko - bránili bez střídání stěží představitelných 165 dní svou pozici na záporožské frontě u města Orichiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jim za to udělil Kříž za bojové zásluhy za výjimečnou vytrvalost a statečnost. Oba vojáci jsou nyní v nemocnici.
Na Ukrajině sílí kritika prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož vláda je podle nejnovějších zjištění serveru Politico čím dál častěji obviňována z centralizace moci a zneužívání právního systému proti politickým oponentům. Případ bývalého šéfa státní energetické společnosti Ukrenergo Volodymyra Kudryckého, který byl nedávno obviněn ze zpronevěry, se stal symbolem tohoto trendu.
"Pokud chcete zastavit Rusko, musíte být agresivnější a konfrontačnější, protože to poskytne pozici pro vyjednávání," vysvětluje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz britský historik sovětského původu a odborník na studenou válku Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu. V rozhovoru také říká, co by se mělo stát s ruskými stíhačkami nebo proč chtějí Rusové sesadit Zelenského.
