V srdci Savojska vznikl apartmán, který se staví proti všem očekáváním spojeným s rekreační architekturou. Projekt není jen o proměně starého v nové, ale ukázkou, že někdy je dobré vystoupit z řady a vytvořit něco nečekaného. Pověšené paroží, chlupaté koberce nebo nudný komunistický nábytek tady rozhodně nehledejte.
Dva domy. Jeden ve slovenském městě Modra, druhý uprostřed rušné Prahy. Na první pohled rozdílné stavby, které ale spojuje jedinečné architektonické téma – prolnutí historických hodnot s moderním způsobem života. Příběhy těchto domů ukazují, jak lze s úctou k místu, památce i přírodě vytvořit prostředí, kde historie i současnost nejen koexistují, ale vzájemně se obohacují.
“Bylo mi pětadvacet a bezhlavě jsem se zamilovala,” vypráví Dita Křížová alias Holka od Berounky. Měsíc před začátkem covidové pandemie se z Moravy přestěhovala do Prahy: za novým vztahem a posléze i pozemkem s chatičkou kdesi mezi křivoklátskými lukami a lesy, který se rozhodla koupit a zvelebit. “Nic však nešlo podle plánu,” přiznává Dita s tím, že růžové brýle brzy vyměnila za cement a nářadí.
Když se díváte na jejich domy dnes, působí jako klidné a vyladěné útočiště. Jenže cesta k nim vedla přes nepochopení, náročná rozhodnutí a hodiny práce. Keramička Lenka Hložková a podnikatelka Markéta Stehlíková se nezalekly výzev, které by jiní raději obešli obloukem. Obě vsadily na starou nemovitost – jednu zděděnou, druhou opuštěnou – a přetvořily je v místa, která dnes inspirují tisíce lidí.
Na první pohled nenápadná budova na spodní straně Masarykova náměstí v Jihlavě. Ve chvíli, kdy vstoupíte dovnitř, však pochopíte, že stojíte na prahu výjimečného architektonického počinu. Stříbrný dům je nejen cennou památkou, ale také inspirativním prostorem. Propojuje totiž více než sedm století historie do jednoho soudobého příběhu.
Celotělové overaly, masky s hepafiltry, dělníci v hermeticky uzavřeném pásmu. V objektu pražského obchodního domu Kotva vrcholí v rámci kompletní rekonstrukce rozsáhlá likvidace starých azbestových materiálů. Investor vzal ochranu lidí a okolí z gruntu. Rakovinotvorný azbest tam obsahuje více než 300 tun materiálu.
Na jihovýchodním svahu pražského Barrandova, kde kličkujete mezi elegantními vilami, stojí dům, kterému se říkávalo Indiánská loď. Před sedmi lety se vila znovuzrodila, a to díky citlivé rekonstrukci spojující minulost, přítomnost i budoucnost. A není divu, že její tvary evokující trup velké dřevěné lodi plující krajinou i po téměř devadesáti letech dokážou okouzlit každého, kdo projde kolem.
Na okraji malé vesnice Zadní Arnoštov stojí dům, který si pamatuje víc než jen jednu epochu. V 17. století tu bývala usedlost, která se později dočkala přestavby na sýpku. A pak zůstala stát – prázdná a zpustošená. I tak působivá. Při její rekonstrukci tak bylo jasné, že je nutné přijmout jeho minulost – a pracovat s ní. Nyní stavba nabízí víc než místo k přespání.
Když Zuzana Kaščáková poprvé spatřila svůj nynější dům, okamžitě věděla, že tady našla domov. A to i přesto, že nešlo o novostavbu, ani opravenou nemovitost připravenou k nastěhování. Naopak. Čekala ji kompletní rekonstrukce venkovského stavení. A tak do koupě šla s vědomím, že nepůjde o jednoduchý projekt. Právě v tom spočívala jeho hodnota a dnes už dva roky žije ve skvostu jménem "Ruinička".
Do rekonstrukce slavné bitvy připomínající porážku francouzského císaře Napoleona se tento víkend na bojišti u belgické obce Waterloo zapojilo přes 2200 lidí. Mezi fanoušky vojenské historie byly i desítky Čechů, kteří bojovali na obou stranách.
Když Radim Filgas v roce 2021 zahájil rekonstrukci staré valašské chalupy, bylo mu 28 let. Venku vládl covid a uvnitř domu panovala tma, vlhkost a pachuť času. Katastrofální stav budovy ho však neodradil. Když spatřil překládaný strop a původní pec, bylo mu jasné, že z chalupy musí vytvořit snové místo. Stavba navazuje na okolní krásy. A to nejen přírody, ale i chaty, kterou v dětství navštěvoval.
Když je pozemek malý, fantazie architektů musí být o to větší. A to se u "Domu v kostce" naštěstí povedlo. Na relativně malém místě v pestré satelitní zástavbě vznikl rodinný dům, který i na omezené ploše nabízí komfortní bydlení, propojení s přírodou a architektonické detaily, které okouzlí na první pohled.
V Českém Krumlově, kde se umění a architektura proplétají s každým krokem, vznikl projekt, který si neklade za cíl jen ubytovat. Casarosa, citlivě rekonstruovaný měšťanský dům s výjimečnou polohou, nabízí ubytování s charakterem – a příběhem.
Areál bývalé Piettovy papírny v plzeňské čtvrti Slovany čeká zásadní proměna. Místo s historií sahající až do roku 1870 se stane jádrem moderní obytné zóny, ve které vznikne spousta atraktivních bytových jednotek. To však není všechno. Lukrativní projekt "Nová papírna" totiž nabídne také záchranu a nové využití cenných historických budov. Na co se mohou těšit Plzeňané i návštěvníci města?
Když výtvarník Jan Bárta zdědil po rodičích malý byt v proseckém paneláku, netušil, že se z něj jednou stane moderní a promyšlený prostor. Nemovitost nyní odráží nejen umělcovy vlastní potřeby, ale i lásku a kreativitu jeho syna, který mu vytvořil nový domov na míru. Ještě aby ne, když je ostříleným architektem. A co v interiéru, kromě rodinné pohody, hraje prim? Recyklovatelné desky.
Říkali jí, že je blázen. Kdo by koupil dům v exekuci, který roky nikdo nechtěl a který budil strach? Markéta Stehlíková z Chodouně ano. Stará nemovitost měla propadlou střechu a minulost plnou temných zákoutí. A přesto dnes v Chodouni stojí zrekonstruovaný Domeček v Chaloupkách - místo, které přináší radost, má duši a snad i růžovou budoucnost.
Když mladá rodina zdědila prvorepublikový byt na Letné, byla to nejen pro rodiče, ale i architekty příležitost a výzva. Místo s noblesní minulostí potřebovalo nový začátek jako sůl. Díky citlivé rekonstrukci se z původního 3+1 s temnými chodbami stal otevřený a světlý domov, který spojuje minulost s přítomností v každém detailu.
Když se řekne "rodinná továrna", většina lidí si představí podnikání děděné po generace. V tomhle případě to však nebylo tak jednoduché. Fabrika Mácových nepřežila jen čas, ale také válku, znárodnění, lágr a demolici. A dnes se v ní díky pravnoučatům zakladatele rodí nový život. Tohle ale není příběh o podnikání - tohle je příběh o nezlomnosti, lásce a respektu.
Průměrný český byt má podle statistik z roku 2021 rozlohu 86,7 m² a nabízí v průměru 2,9 obytných místností a kuchyni. Chodby, toalety a koupelny bývají vnímány spíše jako servisní prostory, kterým se pozornost příliš nevěnuje. Co kdybychom ale právě tyto části bytu přestali přehlížet? Může se pak běžný byt proměnit v harmonické a prostorné bydlení? Byt "Víc, než se zdá" ukazuje, že ano.
Moderní městská oáza. Křižíkovy pavilony na pražském Výstavišti prošly zásadní proměnou – z výstavních hal s příchutí devadesátek se staly stylové industriální prostory se zelenou střechou, kde si můžete zaběhat i dát kávu. Revitalizace, která spojuje architekturu, udržitelnost i městský život, ukazuje, jak může vypadat budoucnost veřejného prostoru.
