Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom. Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.
Z Austrálie, kde Pavla a Petr žili téměř dekádu, se během pandemie vrátili do Česka. Ještě předtím však provedli něco, na co by si většina lidí netroufla - zakoupili starý statek, který nikdy neviděli. A dnes v malé jihomoravské obci provozují místo, které hosté nechtějí opustit. Jejich Přibická pohoda se tak stala důkazem, že šílené nápady někdy dopadnou jako nejlepší životní rozhodnutí.
Z ruiny na hranici zániku vzniká místo s duší. Členové spolku Nádraží Kovářská ve svém volném čase a bez nároku na honorář přetváří bývalou železniční stanici v Krušných horách v kulturní, ubytovací a komunitní centrum. Nedávno dokončili přestavbu Vechtrovny, kde můžete přespat a podpořit další fáze projektu. Jde tak o unikátní příběh železniční záchrany. Kde ale začal?
Státní Správa železnic nebude pokračovat v přípravě nahrazení mostu na pražské Výtoni novou konstrukcí. Vypíše novou mezinárodní architektonickou soutěž na jeho rekonstrukci spolu s dostavbou dalšího mostu se třetí kolejí a na řešení nového přestupního uzlu na výtoňské straně řeky.
Při rekonstrukci se většina lidí zaměřuje na to, co je vidět - nová kuchyňská linka, podlahy, okna. Přitom právě chytré a dlouhodobé úpravy a vychytávky, které nejsou hned vidět, rozhodnou o komfortu i výdajích na bydlení na dalších patnáct až dvacet let. Navíc některé z těchto úprav podpoří i zdravější vnitřní prostředí nebo se vám finančně vrátí v podobě úspor za energie.
Něco si člověk plánuje roky, něco přijde zcela nečekaně. Třeba koupě nemovitosti. Iveta s Jaroslavem hledali auto, ale místo něj nakonec zakoupili starou chaloupku z roku 1936. A tím odstartovali novou životní kapitolu. Dnes žijí přímo v srdci přírody společně s fotogenickým psem Hugem a společnost jim v noci dělají i jeleni, kteří se pasou ze doprovodu šumění lesa. Prostě pohádka.
Plastická chirurgie není jen o zručnosti. Zvlášť pokud má lidem pomoci po úrazech nebo nádorových onemocněních. "Musíme u toho hodně přemýšlet," říká kapacita v tomto oboru Jiří Bayer. Lékař podle něj při operaci často improvizuje a pomáhá si jinými částmi těla. "Člověka znovu poskládáme jako puzzle," popisuje.
Zděděný statek nad Berounkou, zvířata, dítě v náručí a úspěšný profil. Když se Veronika pustila do rekonstrukce starého domu po dědečkovi, netušila, že se z něj stane černá díra na peníze. I tak přestavby a stěhování nelituje. Staré stavení i ves si totiž zamilovala - stejně jako její muž, kterému se z města zprvu moc nechtělo. Jediné, co dnes rodinu trápí, je časté sucho. A poškrábané zdi.
V samém srdci historické Prahy se chystá kulturní revoluce. Staroměstská tržnice, architektonický klenot z roku 1896, se po letech nečinnosti znovu otevírá veřejnosti. Tentokrát však jako zcela nový typ galerie. Od října 2025 v ní vznikne Signal Space - první stálá galerie digitálního a imerzivního umění v Česku, a to pod taktovkou známého Signal Festivalu.
Místo čekání na "příhodnější okamžik" vzali osud do vlastních rukou. Na místě, kde má stát jejich vysněný dům, si zatím postavili provizorní bydlení a rozhodli se jít cestou, kterou většina ani nezvažuje. Díky tomu dnes bydlí ve vlastním a s výhledem na budoucnost. Příběh Bartůňkových ukazuje, že i neobvyklé řešení může někdy být tím nejlepším.
Centrum Prahy čeká v příštích letech jedna z největších urbanistických proměn poslední dekády. Projekt Savarin od developerské skupiny Crestyl získal po šesti letech definitivní zelenou, a to znamená jediné: ambiciózní přestavba vnitrobloku v ulici Na Příkopě u Václavského náměstí, pod kterou je podepsán světoznámý designér Thomas Heatherwick, se může naplno rozběhnout.
Na okraji města a zároveň nedaleko Lednického parku roste mezi švestkami a starými jabloněmi malý svět, který vypadá trochu jako z pohádky. Petra Holubová společně s manželem vyměnila panelák za ovocný sad a vytvořila domov, kde se pracuje rukama, tvoří srdcem a žije v objetí s přírodou. A i když hleděli na rozpočet, místu vlastně nic nechybí.
Majitelé dnes již do detailu vyladěné venkovské stavby měli od začátku jasno: hledali tiché místo v blízkosti přírody. Když v jedné malé vesnici našli právě toto stavení, okamžitě se do něj zamilovali. Díky poloze, rozlehlé zahradě i okolním lesům získali přesně to, co hledali – klid, prostor a soukromí. Cesta k vysněnému bydlení však nebyla snadná. Domek totiž musel projít výraznou rekonstrukcí.
Když poprvé vstoupila do domu č. 10, stojícího uprostřed klidného chřibského náměstí, zastavil se jí dech. Zapůsobil na ni především klid a nemohla si nepovšimnout majestátnosti celé stavby. Jak sama popsala: "Bylo to, jako by se čas zpomalil." A tak bylo jasné, že do rekonstrukce dá vše. Dnes dům znovu září a slouží jako penzion i připomínka slavné sklářské minulosti.
"Ono je to vlastně úžasné tak, jak to je. Nádherné místo. Ostatní, zdá se, není až tak důležité,“ říkal architekt Richard Kilo při první obhlídce, přičemž jeho kolega Matej Honč dodal: "Ano. Pěkné se okouká. Akorát ten dům se nám jaksi otáčí zády." A tak začal příběh rekonstrukce domu z roku 1926 - pod starým ořechem, v obci Plavecký Štvrtok na Slovensku.
Komplex modernistických budov známý jako Pragerovy kostky, který je domovem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) i Centra architektury a městského plánování (CAMP), se dočká zásadní proměny. Po více než padesáti letech od jeho dokončení začne jeho první rozsáhlá rekonstrukce.
Mladý pár se po letech žití v Bratislavě rozhodl vrátit do rodných Piešťan. Pro svou novou životní etapu si vybral bydlení v předělaném areálu Růžového mlýna, kde pro něj architektonické studio Kilo / Honč navrhlo stylový loft. Místo uniformního developerského bytu tak partneři získali originální domov, kde prim hraje výška, světlo a otevřenost.
Rekonstrukce průmyslových budov obvykle nebývá tématem, které by přitahovalo pozornost. Výsledkem většinou bývá funkční objekt, u kterého hrají hlavní roli nízké náklady a rychlá realizace. V Paskově se ale architektům podařilo najít cestu, jak skloubit požadavky průmyslu s principy udržitelnosti – bez přehnaných gest nebo experimentů.
Národní třída v Praze má zpět svůj architektonický klenot. Po náročné rekonstrukci se znovu otevřel veřejnosti Palác Dunaj – noblesní konstruktivistická stavba z 30. let minulého století, která nyní spojuje kouzlo první republiky s technologiemi 21. století. A nejen to – vrací tomuto místu jeho historickou důstojnost a nabízí špičkové kanceláře i prostor pro společnost.
Většina z nás o tom jen sní - o domě v přírodě a výhledech na kopce, kde se rozprostírá les a den začíná zpěvem ptáků. Jana Vávrová u snění nezůstala a po třech letech pátrání si své přání splnila. Milovnice všeho, co kvete a voní, si společně se svým partnerem vlastníma rukama postavila vysněný domov "Na Kopečku". V místě, kde lidé respektují přírodu a tradice.
