Jan Hřebejk: Jak mi táta koupil prut
Už jako malého kluka mě táta bral s sebou na ryby. Moc mě to bavilo, hlavně muškaření na pstruhovém potoce v Libři.
Už jako malého kluka mě táta bral s sebou na ryby. Moc mě to bavilo, hlavně muškaření na pstruhovém potoce v Libři.
Roční pobyt dítěte v dětském domově stojí společnost asi 250 tisíc, rok v kriminále je obdobně nákladný. Život feťáka je ještě dražší.
Choť amerického prezidenta paní Rooseveltová doporučovala po druhé světové válce zákaz sňatků ameických vojáků s Němkami. Podle Mladé fronty z roku 15. února 1946 paní Rooseveltová prohlásila, že Spojené státy by měly provádět pevnou politiku, pokud se týká sňatků amerických vojáků s Němkami a měly by trvat na zákazů takových sňatků. Dále se paní Rooseveltova vyslovila proti tomu, aby američtí vojáci uzavírali sňatky během své služby v zámoří a opřela se o rázné stanovisko, že řada takových sňatků končí rozvodem. Přečtěte si to v našem historickém přehledu tisku, v němž se dozvíte, o čem psaly noviny 15. února před 120, 100, 80 a 60 lety.
Před 75 lety třesklo v Duchcově několik výstřelů a na zemi zůstali ležet mrtví lidé. Stalo se tak při dělnické demonstraci, kterou organizovali komunisté a kterou se četníci snažili zastavit. Deník Aktuálně.cz vám na začátku února přinesl článek o tragédii v Duchcově. Připravil ho redaktor Jan Hron po konzultacích s historiky. Mluvčí současných českých komunistů Monika Hoření s předloženým historickým výkladem nesouhlasí a předkládá vám svůj vlastní pohled. Nabízíme vám nyní oba články současně. Prostudujte si je prosím a napište nám na adresu [email protected] , jak incident v Duchcově vidíte vy. Můžete rovněž hlasovat v anketě nebo svůj názor vyjádřit v diskusi pod tímto článkem. Z vašich příspěvků sestavíme na konci týdne přehled těch nejzajímavějších.
Švédové mě vždycky bezpečně dostanou. Když jsem byl ve Stockholmu před několika lety, provezli mě se skupinkou bruselských novinářů areálem Ericssonu, Volva a potom nás vzali do technologické zóny. "Naší budoucností je high-tech a ekologie," vypálili na nás.
Na Pražském hradě dnes nebude bezpečno. Chystá se tu závažné porušení pravidel karantény. Exsoudce, exkandidát na prezidenta a exministr Jaroslav Bureš bude znovu jmenován soudcem.
Z vesmíru na rozdíl od slavnější předchůdkyně vidět není, ale pevná a robustní je stejně jako ona. Čína vybudovala Velkou zeď s pořadovým číslem II.
Byl by to užitečný vynález. Přístroj, který by uměl zviditelnit to, co si politici skutečně myslí, co nosí v hlavě a napsat jim to velkým písmem na čelo. Zatím takový stroj neexistuje. U francouzského ministra vnitra Nicolase Sarkozyho jde zatím jen o shodu náhod. Na tiskové konferenci se postavil do cesty paprskům zpětného projektoru.
Na prví řádek svého vyznání tiskacími písmeny kreslím KSČ... Na druhý řádek svého vyznání připíšu prostě Rudá země.... Na třetí řádek svého vyznání maluji azbukou písmena CCCP... Tento rébus rozvedený do veršů přineslo na svých stránkách přesně před třiceti lety Rudé právo. A co bylo napsáno na řádek čtvrtý? Přečtěte si to v našem historickém přehledu tisku, v němž se dozvíte, o čem psaly noviny 14. února před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Jen jedinkrát v životě jsem zažil, že v jednací síni soudu zazněl spontánní potlesk. Stalo se tak v listopadu roku 2002 ve sněmovním sále Ústavního soudu.
Hledat dobré zprávy z politiky je stále těžší, ale stojí za to pátrat, aby člověk nepropadal beznaději. Dobrá zpráva přišla minulý týden ze Senátu.
Nebojujeme s islámem, ale bojujeme o naši civilizaci. Pokud ustoupíme ve svobodě projevu, příští nepokoje mohou být vyvolány proto, že pracujeme v pátek a slavíme neděli.



Když dětem něco chybí, pláčou. Chlapec na snímku má rodiče, jídlo i hračky. Ale nemá svobodu. Žije pod Himalájemi v Nepálu, kde jsou lidem odepírána základní práva, neexistuje svoboda tisku a oponenti krále Gjánendry jsou ve vězení. Mnozí už více než rok. To všechno "jenom" proto, že král se odmítá bavit s maoistickými povstalci a stranami, které se za maoisty postavily. Ovládá armádu, která do demostrantů střílí a odmítá komunikovat. Stejně tak se ale s králem nechce bavit opozice. OSN vyzývá k debatě, jenže ta je v nedohlednu. Chlapec na demonstraci proti královi nekřičí, ale jeho slzy volají po svobodě stejně silně jako slova.
O čem jsou české volby? Na to se mě nedávno zeptalo několik vlivných Američanů. Zajímali se hlavně o rostoucí vliv komunistů.
Také ze Slovenska vystěhujeme Němce, hlásal před 60 lety titulek deníku Mladá fronta. "V pátek rokovali zástupci ministerstva a Osidlovacího úřadu v Praze a Bratislavě o otázce odsunu Němců ze Slovenska. Projednány byly všechny přípravy tak, aby odsud mohly v nejkratší době odejít první transporty Němců do amerického pásma. Celkem bude odsunuto ze Slovenska 40.000 až 50.000 Němců," napsala MF. Podívejte se i na to, o čem psaly noviny v tento den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Vážení čtenáři, otištění karikatur Mohameda a následné protesty proti nim určují již několik dní agendu všech společenských debat. Připravili jsem proto pro vás kolekci textů naprosto rozdílných autorů. Svůj názor si můžete porovnat s pohledem Ahmeda Saád Mofareha, který je členem saúdskoarabské šúry (poradního sboru). Další srovnání nabízí lidovecký poslanec Jiří Karas a netradiční vnímání karikatur představuje fejetonista deníku Aktuálně.cz Josef B. Albrecht. V neděli přibyl zatím poslední názor od Marka Dvořáka.
Karikatury proroka Mohameda z dánského listu Jyllands-Posten za sebou nechávají odvolané velvyslance, bojkot nejen dánského zboží, pálení vlajek, demonstrace, ničení budov a dokonce i lidské životy.
Ládin je opravdický člověk. Je to můj letitý kamarád z Pardubic. Velkej slušňák. Seděli jsme na schodech a pili lahváče.



Nohy na ramena (nebo na vozík) a rychle pryč od olympijského šílenství. Je těžké hledat nyní snímky bez pěti kruhů, ohně, sněhu nebo medailí, a přitom z Turína. Pouliční bavič z turínských ulic si sbalil věci a kamsi odjíždí. Možná prchá před olympiádou. Nebo má vstupenku na některou ze soutěží a spěchá, aby nezmeškal začátek.



Praha - Pět hodin každou sobotu tráví se syny na hokeji. "Bohužel jsem jim to slíbil. Pět hodin je ale opravdu hodně, a je tam zima," říká ve víkendovém rozhovoru pro Aktuálně.cz generální ředitel Komerční banky Laurent Goutard.