O českých sebevražedných atentátních
Včera jsem byl v Mladé Boleslavi. Navštívil jsem kamarády ve Škodovce, prohlédl si impozantní fabriku a znovu jsem si uvědomil, jak v malé ekonomice mohou některé firmy být skutečně státem ve státě.
Včera jsem byl v Mladé Boleslavi. Navštívil jsem kamarády ve Škodovce, prohlédl si impozantní fabriku a znovu jsem si uvědomil, jak v malé ekonomice mohou některé firmy být skutečně státem ve státě.
Mladá fronta psala přesně před 60 lety o dokumentárním filmu o hrůzném vyhlazení Lidic. "Film, který byl včera předveden před Mezinárodním tribunálem pro nacistické válečné zločince, zanechal v myslích diváků otřásající dojem. Film předvádí skupinu německých důstojníků, hledících s pyšným úsměvem s kopce na město, jež mělo vyhořet s mapy Evropy. Esesácký velitel opovržlivě krčí rameny, když přichází zpráva, že vyhlazení Lidic je skončeno. Z filmu je jasné, že Němci, pověření tímto dílem zkázy, byli hrdi na své dílo," uvedla Mladá fronta 24. února 1946 Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v tento den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Tuzemská politika není cestou do beznadějné a nejisté tmy po volbách. Spíše nás čeká klidná a bezpečná pouť k světlým evropským zítřkům.
Neumannová bude alespoň jednou zlatá, hokejisté s Jágrem, fantomem NHL, zopakují po loňské zlaté Vídni někdejší Nagano, Janda medailově odpoví na roztržku svazových funkcionářů s jeho trenérem.



Příznivcům České sody by se v Mittenwaldu nedaleko Garmisch-Partenkirchenu líbilo. K místnímu karnevalu tradičně patří i masky oblečené do typických bavorských krojů. Učitele německého jazyka Karla a Egona, kteří patří mezi velké propagátory krátkých kožených kalhot s takzvaným "padacím mostem", ale na snímku nenajdete.
Předem budiž řečeno, že nepatřím k příznivcům knih Davida Irvinga. Ba právě naopak jeho "tvorbou" pohrdám.
Česká společnost žije permanentně ve víru personálních výběrových řízení na místa statutárních zástupců nejrůznějších příspěvkových organizací. Rekordmanem v počtu těchto řízení a tedy i v počtu odvolaných ředitelů je současný ministr kultury.
Jak jde dohromady olympiáda a švýcarský sýr? Na to před 60 odpovídala Mladá fronta: "Olympiáda se dočká letos "abrahámovin". R. 1896 po diplomatické steeple-chase barona de Coubertin byla uskutečněna v mramorovém stadionu v Athénách, aby navázala na starověkou tradici. S nadějemi sjížděly se národy. Francouzské družstvo nemohlo řecké stravě přijít na chuť. Horkokrevní sportovci došli si tedy na svého pana konsula, aby je hladové nasytil! Monsieur konsul byl tou "poctou" přiveden trochu do rozpaků a z obavy před skandálem, dal vyvalit nespokojeným atletům kolo švýcarského sýra, jež rázem utišilo všechny demonstranty. Zlatým hřebem příhody je však skutečnost, že tehdejší rebelanti se stali později hlavami francouzského sportu. Řekové vyhráli jen marathón Louisem. Byla to pro ně asi náramná událost, neboť sám princ Jiří a princ dědic doprovázeli statečného marathonce na velocipédech na olympijském stadionu si s ním dokonce zaběhli poslední kolo. Louis prostý pastýř navázal tak na slavnou tradici prvního marathonce. (původnější provedení ukázal po Louisovi o 12 let později v Londýně Pietri Horando, který se v cíli zhroutil.)," uvedla na závěr článku Mladá fronta v roce 1946. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v tento den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.



Jasná zelenobílá kombinace, ostrá kontrastní červená a k tomu modré džíny. Barvy evokující módu z kolekce United Colors Of Benetton. Přesně v těchto barvách bývají vyvedené její reklamní materiály. Jenže tentokrát si tuto kombinaci pro sebe "ukradla" ptačí chřipka. Snímek není z reklamní kampaně Benettonu, ale zachycuje čištění bot na desinfekčním koberci při vstupu do zoo v Malajsii.
Při pohledu zvenčí je investice do akcií Českých energetických závodů jednou z nejvýnosnějších v evropském kontinentálním kontextu. Za poslední dvě léta vykázala až tisíciprocentní návratnost.
"Občané demokratické země mají právo žít v nevědomosti," praví postava v divadelní hře "Jistě, pane ministře", kterou uvedla naše první měšťanská scéna - Divadlo na Vinohradech.
Občas vypadá hon na údajné válečné zločince divně. Když je spravedlnost dostane a soudí, jsou to vetší staříci, dědulové k politování.
Výměnu slov mezi Izraelci a Palestinci odděluje zvláštní gong - údery kamenů o pancíř transportéru. Izraelský voják projíždí v obrněném transportéru uprchlickým táborem Balata u Nábulusu na Západním břehu Jordánu. Křičí na Palestince, ti mu odpovídají vrháním kamenů. Obrněný dialog.
Začnu vzpomínkou, která potěší všechny, co mi dole pod čarou píší všelijaké pohrdavé vzkazy. V sedmé třídě jsem začal chodit se spolužačkou Lenkou. A protože už byla trochu zkušenější, napsala mi několikastránková "Pravidla chození".
Poválečná Mladá fronta v tento den přesně před 60 lety přiblížila "debatu nadlidí": "Pamatujete se ještě na ty povídačky z dob "protektorátu", o kterých se psalo v tisku, že říše nám ze svých zásob poskytne na přilepšenou atd.? Někdo se tomu smál, jiný nadával nad očividnou lží, ale Němci toho nedbali. Při nejbližší příležitosti to chtěli nám namluvit znova. Jak to ve skutečnosti vypadalo, vychází najevo v norimberském procesu. Jak vypadal takový záznam o konferenci těchto "dobrodinců", přečetl ukázku sovětský žalobce. Československa se týkal tento záznam: Reichsmaršál Göring: No a co je s protektorátem? Dodává obilí? Generál SS Daluege: Ano 200.000 tun. Göring: Nemohl by dodávat 250.000? Čiňte se! Dejme tomu 250.000 nebo raději 300.000. A co je s pícninami? Třeba 30.000 tun! A co s masem z protektorátu? Daluege: Už nemůžeme rekvírovat, lidé sami tam maso nemají. Göring: Nemluvte! Dodáte 5.000! A cukru 155.000! Ministerský rada Backe se mísí do hovoru : Jak je to s tukem? Daluege: 36.000 a asi 16.000 olejnatých semen. Backe : Loni to bylo 44.000. Daluege: 12.000. Göring: A vůbec, a taky ve Francii a v Holandsku a v Belgii máte habaděj průmyslu, který neprůmysluje. Samý přídavek pro těžce pracující a žádná těžká práce. Je cosi shnilého v těchto státech. Řekněte jim, že továrna, která nedodává, nedostane nic jíst. Dostanou místo jídla stará kozácká sedla. Rusové taky už žrali stará sedla. "Nebyla to snad hezká "debata" nadlidí?" otázala se na závěr článku Mladá fronta. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v tento den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Oblast Alandy zvažuje vystoupení z Evropské unie. Možná se to při pohledu na dvacetitisícové souostroví může zdát jako prkotina, ale není.
Národní politika v tento den přesně před 100 lety psala o pozoruhodném rozhodnutí, které učinilo pražské místodržitelství. "Okresní hejtmanství v Aši nařídilo, aby ve všech hostincích v okresu ašském místo obvyklé vany k vyplachování sklenic používáno bylo takového zařízení, jež umožňuje, aby každá sklenice vypláchnuta byla čistou ještě nepoužitou vodou. Společenstvo hostinských a výčepníků v Aši podalo proti tomu ohrazení k místodržitelství, které však bylo zamítnuto s odůvodněním, že zařízení takové je účelné a oprávněné, a to tím spíše, ježto nevyžaduje velkého nákladu. Kde není přímo zaveden vodovod, lze použiti s prospěchem jakékoliv nádoby, opatřené kohoutem, ze které by se čistá voda k vyplachování sklenic čepovala. Nařízení toto znamená opravdu pokrok na poli veřejného zdravotnictví a jeho platnost by věru měla býti rozšířena co nejvíce, zvláště v městech, kde při zavedení vodovodu takové zařízení je zcela na snadě," informovala Národní politika. Podívejte se i na to, o čem dalším psaly noviny v tento den před 120, 100, 80, 60 a 30 lety.
Zatímco na vyprahlém severovýchodě Keni hrozí 3,5 milionům lidí hladomor, v hlavním městě Nairobi proběhla v pátek další demonstrace proti jednomu z nejzkorumpovanějších režimů na světě.
Byl to vlastně trapný soud zakončený třemi lety za popírání holocaustu pro britského historika Davida Irvinga. Brit na začátku přiznal vinu a prohlásil, že už nepopírá existenci plynových komor v Osvětimi.
Že by Milán žárlil na olympijský Turín a chtěl si uspořádat své vlastní zimní hry? Dáma na snímku má nakročeno jako zkušená hráčka curlingu, ale její pohyb nemá se zimní olympiádou ani se sportem nic společného. Milán zůstává městem módy, dívka se na předváděcím molu pouze sehnula pro ztracenou botu. Celá Itálie rozhodně olympiádou nežije, jen v těsném okolí Turína se ozývají pokřiky sportovních fanoušků.