Na tenkém ledu se pohybuje osmatřicetiletá polská spisovatelka Marta Dzido. Co jiní tabuizují, stává se předmětem jejího pozorování. V novele Slast, která vloni získala Evropskou cenu za literaturu a nyní ji v českém překladu Anny Plasové vydalo nakladatelsví Dokořán, zprostředkovává to, co u většiny literárních textů zůstává naznačeno: erotiku, vášeň, tělesnost.
Ve věku 91 let zemřel v úterý romanista, literární historik a překladatel Josef Čermák. Odborně se zaměřoval zejména na pražskou německou literaturu, byl předním znalcem díla Franze Kafky a jeho texty rovněž překládal.
Prózy spisovatele Michala Ajvaze, který je laureátem Magnesie Litery i Ceny Josefa Škvoreckého a nedávno oslavil sedmdesátiny, se vždy vyznačují zářivou, čarovnou spletitostí témat, stylů i myšlenek.
Varování prozaika Jiřího Šimáčka zní: nenávist může být dědičná, dokonce i nakažlivá. Pokud je otec brutálním vyšetřovatelem StB, syn se snadno může stát zkorumpovaným policistou v novém režimu.
Státní muzeum Auschwitz-Birkenau, které stojí na místě někdejšího komplexu nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, varuje čtenáře před bestsellerovou knihou irského spisovatele Johna Boynea nazvanou Chlapec v pruhovaném pyžamu. Podle eseje, který instituce doporučila, by se dílu měl vyhnout "každý, kdo studuje nebo učí dějiny holokaustu".
K poznávacím znamením básníka patří, že ať do ruky vezme cokoliv, stane se z toho obraz, který v sobě nese možnost básně. Jako by v každé věci byl skrytý zámotek, z něhož se rozvíjí samostatný svět: růže, motýl, bavlněné vlákno, oblak světla. Básník je tím, kdo se na tajemství umí naladit a jako kouzelník jej vytáhnout z každého chuchvalce, voluty, z každého záhybu světa.
Některé knihy mají být stále na trhu. Sice to nejsou trháky, na jejich novém vydání nakladatelství nic nevydělá, přesto je dobře, že po nich čtenář může kdykoliv sáhnout.
Zemřel písničkář Leonard Cohen, prezidentem byl zvolen Donald Trump a kamarádce se ztratila dospívající dcera: tři nesouvisející události tvoří půdorys románu Pouštní dívka, který nedávno vydalo nakladatelství Leda.
Britskou literární cenu Costa v kategorii za román získal Jonathan Coe, který se ve své třinácté knize nazvané Middle England (Střední Anglie) věnuje událostem kolem referenda o odchodu Británie z Evropské unie.
Americká univerzita zpřístupnila více než tisíc dopisů, které básník a laureát Nobelovy ceny za literaturu T. S. Eliot napsal své múze Emily Haleové. Korespondence, ve které je poprvé explicitně řečeno, že dívku miloval, byla uplynulých 60 let zapečetěna.
Nástup populismu a vlastenecké trendy mě děsí, je mi to cizí a není mi to příjemné. Země se má velmi dobře, lidé remcají, rozumím nespokojenosti, líp být mohlo, ale realita se naplňuje složitými cestami, říká Aleš Lederer. Zakladatel nakladatelství Prostor, které nedávno oslavilo třicáté výročí, byl hostem Emmy Smetany v DVtv.
Po čtyřech letech skončila rekonstrukce centrálního depozitáře Památníku národního písemnictví v Litoměřicích. Jeho provoz bude slavnostně zahájen zkraje roku.
Po publicistické knize nazvané 100 x TGM se Pavel Kosatík stejným způsobem rozhodl zpracovat osobnost Václava Havla. Vybral stovku výroků, nad nimiž se zamýšlí. Nutná stručnost úvah je však tentokrát spíš na škodu. Každý máme svého Havla – a ten Kosatíkův je plný krásných paradoxů.
Na sociálních sítích slaví úspěch japonský komiks, který je nakreslen ve stylu manga a vypráví o etnické Ujgurce. Jeho autorka říká, že chce úspěch využít k tomu, aby "poukázala na každodenní utrpení" převážně muslimské menšiny žijící v Číně.
V létě 2008 na literární scéně vyvolal rozruch rouhačský text Štefana Švece nazvaný Krize české literatury. Současnou českou prózu, tedy tu z nultých let nového tisíciletí, prezentoval jako do sebe zahleděnou, odtrženou od čtenářů a neschopnou najít zajímavá témata.
V českých knihkupectvích se objevila další obálka, z níž shlíží zasmušilý Nor Karl Ove Knausgård. Někdy prostě zaprší, konstatuje podtitul lakonicky, tentokrát téměř v rozporu s provokativním názvem celé románové série Můj boj.
Bezpečnostní aparáty, které v někdejším Sovětském svazu patřily k nejdůležitějším represivním nástrojům a oporám komunistických režimů, jsou tématem nové knihy nazvané Čekisté.
„To jsem dopadla. Takový mám kamarády, ale jaký bych měla mít, když sama jsem taky divná, ale ne tak divná, abych si myslela, že utéct z domova je řešení toho, když nechce člověk jet na školu v přírodě,“ pomyslí si sedmačka Katka zhruba v polovině nové knihy Petry Soukupové nazvané Klub divných dětí.
Drobný příběh Pláž v noci od italské autorky publikující pod pseudonymem Elena Ferrante je variací na otázku, co se děje s věcmi, když odvracíme zrak a třeba nerušeně uléháme ke spánku.
