Největší český knižní veletrh Svět knihy Praha se letos neuskuteční ani na podzim. Ve středu o tom informoval Svaz českých knihkupců a nakladatelů, který akci pořádá od roku 1995.
Jako každá výtvarná činnost také komiks vyžaduje trpělivost a čas. Toho se v současné krizi některým lidem možná dostává víc, než by si přáli. Nedávno vydaná Komiksová učebnice komiksu od výtvarnice Toy Box nabízí způsob, jak čas zužitkovat, zorganizovat a přetavit v uměleckou činnost. V duchu její tvorby a životního étosu by se chtělo říci, že dává návod, jako osquatovat sny.
Téměř 30 malých nakladatelů žádá ministerstvo kultury, aby jim neodkladně a v původně schválené výši vyplatilo granty na podporu vydávání knih v roce 2020.
Na Antarktidu se nejsnáze dostanou vědci nebo vrcholoví sportovci. Posádku polárních stanic zpravidla doplňují ještě technik, lékař a kuchař. Umělec David Böhm není ani jedno, ale záminku si přece našel: rozhodl se o ledovém kontinentu napsat knihu.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD chystá balíček opatření nazvaný Záchrana kultury. Na vládě ho chce předložit zřejmě již příští týden a žádat bude o částku 1,5 miliardy korun, aby zmírnil dopady epidemie koronaviru na českou kulturu.
Se spisovatelkou Alenou Wagnerovou o silných mužských hlasech, ženách za socialismu i životě na zámku.
Čeští nakladatelé a knihkupci zaslali dopis premiérovi Andreji Babišovi z ANO, kterého žádají o plnou náhradu škod způsobených krizovými opatřeními. "Hrozí nenávratné zhroucení českého knižního průmyslu s nevyčíslitelnými celospolečenskými důsledky," varují signatáři.
Ve věku 92 let zemřel francouzský kreslíř a ilustrátor Albert Uderzo, který se proslavil jako spoluautor komiksů o Asterixovi. S odvoláním na umělcovu rodinu o tom v úterý informovala agentura AFP.
V českém knižním světě přestaly téct peníze. Knihkupectví jsou zavřená, nakladatelství odkládají vydání novinek a překladatelé, redaktoři či korektoři přicházejí o práci. "Obávám se, že knižní trh už se nenastartuje na úroveň před pátkem 13. března," říká dokonce Milan Gelnar, ředitel předního českého nakladatelství Argo.
Existuje bezpočet klíčů, jakými autoři odemykají dějiny pohnutého 20. století. Nejčastěji prostřednictvím konkrétní události, osobnosti, sledovaného problému – ale ukazuje se, že posloužit může i dům.
Nejen tím, že je napsala nedávná polská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková, ale už názvem vzbuzují očekávání Bizarní povídky, které v překladu Petra Vidláka vyšly u příležitosti včerejšího Velkého knižního čtvrtka.
Bianca Bellová, Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová, Petr Stančík, Ludvík a Jan Němcovi i další spisovatelé brněnských nakladatelství Host a Druhé město stáli při rekonstrukci kriminálních případů z historie tamního „Bronxu“, jak se přezdívá čtvrti Cejl. Jejich zpráva o identitě podezřelého místa má 16 kapitol, jmenuje se Krvavý Bronx a vyšla na dnešní Velký knižní čtvrtek.
Kdo by si byl pomyslel, že ten „extravagantní koktejl“, jak Eduard Limonov v roce 1993 označil svou čerstvě založenou politickou stranu, se v novém tisíciletí skutečně přelije do ruské státní moci, že se vážně začne uvažovat o připojení Krymu, že začne válka na Ukrajině?
Ondřeji Štindlovi, úspěšnému scenáristovi seriálu Svět pod hlavou nebo filmu Pouta, které získaly Českého lva, právě vychází novela Až se ti hlava zatočí. "Nevím, jestli Johan vůbec chce, aby to, co dělá, dávalo hlubší smysl. Spíš je všestranně a neadresně naštvaný na všechno a na všechny," portrétuje autor hlavní postavu, která je podle všeho zkažená svým privilegovaným postavením.
Tmavomodrou ilustraci na obálce románu Jezero spisovatelky Biancy Bellové před několika lety překryla páska s nápisem Magnesia Litera Kniha roku 2017. Když pak Jezero uspělo v hlavní kategorii prestižního českého literárního ocenění, několikanásobně mu stouply prodeje. A nebyl to jediný případ, kdy Litera zahýbala s českým knižním trhem.
Ve věku 77 let zemřel ruský spisovatel, básník, buřič, někdejší příslušník sovětského undergroundu a později politik ze zakázané Národně bolševické strany Ruska Eduard Limonov.
Sedí u počítače v pohodlí kanceláře nadnárodní firmy. Tím ale výčet zdánlivých pozitiv, která skýtá zaměstnání protagonistů nového románu Igora Malijevského nazvaného Otevřený prostor, končí.
