„Jsem pořád v šoku. Že nějaký borec z dědiny od Kyjova vydá knížku. Když vyšla v nákladu 1 500 kusů, říkal jsem Martinu Reinerovi, že nemám ani tolik známých,” vzpomíná v prvním televizním rozhovoru spisovatel a kastelán zámku Milotice Evžen Boček na začátek úspěšné série o fiktivním zámku Kostka.
Divoké štíty hor, rodící se láska a vlci, kteří to vše odkudsi skrytě pozorují. Na těchto sloupech stojí Vlčí štěstí, novela italského autora Paola Cognettiho, kterou v českém překladu Sáry Flemrové nedávno vydal Odeon.
Když těsně před Vánoci ve věku 87 let zemřela spisovatelka a novinářka Joan Didionová, nekrology oplakávaly jeden z nejzářivějších hlasů americké literatury, vůdčí osobnost stylu zvaného nový žurnalismus či nekompromisní a chladnokrevnou pozorovatelku USA.
Česko-německý spisovatel Jan Faktor získal za román Trottel (Blbec) Literární cenu Wilhelma Raabeho. V úterý to oznámilo dolnosaské město Braunschweig, jež ji sponzoruje s německým rozhlasem Deutschlandfunk. Součástí ocenění pojmenovaného po německém prozaikovi, které Faktor převezme 6. listopadu, je i finanční prémie ve výši 30 tisíc eur, v přepočtu asi 740 tisíc korun.
Z feministického pohledu nelze říct, že by svět byl stále lepší. Úspěchy a prohry se v různých obměnách vracejí, jak dokázalo nedávné zrušení federálního práva na potrat v USA. I proto britská historička Lucy Delap nazvala svou knihu v množném čísle: Feminismy s podtitulem Globální dějiny.
Takzvaná tudorovská trilogie v čele s bestsellerem nazvaným Wolf Hall proslavila britskou spisovatelku Hilary Mantelovou. Dvojnásobná držitelka Bookerovy ceny teď ve věku 70 let zemřela. Informovalo o tom nakladatelství 4th Estate Books.
Skladbou Boba Dylana nazvanou Chimes of Freedom v podání známé zpěvačky Patti Smith vyvrcholila středeční vzpomínka na esejistku a spisovatelku Joan Didionovou. Konala se v katedrále svatého Jana Evangelisty na newyorské Upper West Side.
Za tři roky starou vzpomínkovou knihu nazvanou Poletování jednoho ptáčka obdrží esejista, básník a historik umění Josef Kroutvor letošní Cenu Jaroslava Seiferta. Porota o tom rozhodla s přihlédnutím k jeho pokračující esejistické tvorbě. Ocenění převezme v listopadu v rezidenci pražského primátora.
V české literatuře není nejbezpečněji. Když se na sobotním Sjezdu spisovatelů ujala slova básnířka Alžběta Stančáková, vyjmenovala, jak nežádoucí pozornost mladším autorkám věnují starší muži. Mluvila o přisedávání v tramvajích, návrzích na masáže chodidel, sázkách, kdo si koho odvede domů. Dokonce o situaci, kdy ji „jeden celkem známý“ básník přiměl položit ruku na ztopořené přirození.
Kočičí oko je vzácná skleněná kulička, která hrdince stejnojmenného románu Kanaďanky Margaret Atwoodové sloužila v dětství jako amulet. Měla ji ochránit, ale neochránila. Její příběh se točí okolo traumatu, z něhož se stává noční můra, načež přichází alespoň částečné odpuštění a soucit.
Černouši, vlnouši, černoksichti, huňáči či chluporypáci se jmenují bytosti, které v posledním románu Vladimira Sorokina obývají nekonečné, svárlivé a rozdrobené Rusko 22. století.
Velký knižní čtvrtek uvede 13. října patnáctku nových titulů domácích i zahraničních autorů, od beletrie přes eseje po dětskou literaturu. Na pulty knihkupectví se v jeden den dostanou závěrečný díl bestsellerové ságy Poslední aristokratka, novinka Pavla Kosatíka o uplynulých třech dekádách slovenské společnosti nebo povídky Jana Němce týkající se války na Ukrajině.
"Můj otec je nepokrytá lež a moje matka je mizerná novinářská práce," oznamuje Ištván Jeseter, hlavní hrdina nového českého románu Putování leklé ryby, který právě vydalo nakladatelství Argo coby knižní debut scenáristky Lucie Vaňkové.
Nedávno vydaná kniha Marka Epsteina nazvaná Nerez neatakuje žebříčky prodejnosti z prostého důvodu: je to sbírka povídek. A ty se v Česku moc nečtou, i kritika je bere spíš jako vedlejší produkt, který nevystačil na román. Epsteinova novinka je nicméně pozoruhodná díky tématu – lze ji číst jako svébytnou variaci na údajnou krizi bílých heterosexuálních mužů.
S britským vědcem a futurologem Jamesem Lovelockem, který zemřel předminulý měsíc ve věku 103 let, se dalo skvěle nesouhlasit. Také v jeho poslední, česky právě vydané knize Novacén lze téměř každou myšlenku rozporovat. Nebo se jí nechat unášet do závratných hlubin vesmíru a času.
Ve věku 70 let zemřel jeden z nejznámějších španělských spisovatelů Javier Marías, jehož romány byly přeloženy do 46 jazyků včetně češtiny. O úmrtí informovalo nakladatelství. Autor se poslední měsíc léčil s těžkým zápalem plic způsobeným koronavirem, napsala agentura EFE.
Jen lehce popularizační je odborná mezinárodní kniha Židé v českých zemích: Společná cesta dějinami, kterou v překladu Tamary Vosecké nedávno vydalo Nakladatelství Lidové noviny. Historii zdejších Židů pojímá jako součást českých dějin a přitom využívá v akademickém prostředí dnes módní transnacionální perspektivy, to znamená srovnává s okolními zeměmi či poukazuje na vazby s USA nebo Izraelem.
"Nebáli jsme se excelových tabulek. Ani toho, že o knize budeme mluvit jako o produktu," vzpomíná Filip Ostrowski s úsměvem na dobu před sedmi roky, kdy s Jurajem Koudelou založil nakladatelství Absynt.
Ve věku 82 let minulý týden zesnul překladatel Vladimír Medek. Oznámila to předsedkyně Obce překladatelů Anežka Charvátová. Širší veřejnosti byl Medek známý především českou verzí pohádkové ságy Joanne Rowlingové o kouzelnickém učni Harrym Potterovi, na které pracoval se svým bratrem Pavlem.
