Sousloví krvavý román střední generaci možná připomene píseň kapely Lucie, starší zavzpomínají na četbu svých předků, mladší zřejmě pokrčí rameny. Svébytný literární žánr, oblíbený ve druhé polovině 19. století, teď připomíná mimořádná antologie nazvaná Ďáblovy knihy. Znovu také vyšla strašidelná próza Christiana Heinricha Spiesse, u které to v Čechách všechno začalo.
Společnost založená na strachu a potlačování svých pocitů není odolná. Právě odolnost je ale cestou z krize. Filozofka Alice Koubová v rozhovoru odmítá myšlenku, že člověk má vydržet vše, a vysvětluje, proč tento přístup k řešení problémů selhává. "Na jedné straně je takzvaně přecitlivělá generace a na druhé ta, která nás dovedla na pokraj ekologického kolapsu a geopolitické záhuby," říká.
Ve věku 93 let zemřel tento čtvrtek německý básník Hans Magnus Enzensberger. S odvoláním na nakladatelství Suhrkamp o tom informovala agentura DPA. Enzensberger býval považován za jednoho z nejvýznamnějších německých intelektuálů, s Günterem Grassem, Martinem Walserem nebo Heinrichem Böllem patřil k nejdůležitějším postavám tamní poválečné literatury.
Klip k tracku Jižák od skupiny PSH začíná záběrem na hemžení spermií pod mikroskopem. Průkopnické české rapové uskupení skladbu převzalo od Manželů, projektu dvou dvojic z pražského sídliště. Ten právě písní Jižák, popisující život na periferii, roku 1984 nevědomky položil základy českého rapu.
Pravidelným čtenářům stripu Zen žen v časopise Respekt zvedá náladu přes dvanáct let, teď společné dílo ilustrátorky Lely Geislerové a autora námětů Martina Macha Ondřeje ocenili literární znalci. Knižní vydání komiksu se stalo humoristickou knihou roku nových žánrových cen Magnesie Litery. Znovu proto přinášíme rozhovor s autorskou dvojicí.
V květnu 2018 se zadrhl stroj na nejváženější knižní ocenění světa. Švédská akademie oznámila, že kvůli sexuálnímu skandálu neudělí Nobelovu cenu za literaturu. Dalo se odhadovat, že také do severské země dorazila vlna #MeToo, kterou o rok dříve v Hollywoodu spustila kauza predátorského producenta Harveyho Weinsteina.
„Povídky nejsou kapitoly románu. Neměly by se číst jedna za druhou,“ říkala spisovatelka Mavis Gallantová. „Přečtěte jednu. Zavřete knihu. Vraťte se později,“ radila autorka, která žila v letech 1922 až 2014, z toho větší část mimo rodnou zemi. K českým čtenářům se její dílo dostává až teď.
Takzvané "hodolanské peklo" na Olomoucku, poválečný sběrný tábor spojený s odsunem Němců, mučením a vraždami mužů, žen i dětí, připomíná prozaická prvotina novinářky Veroniky Jonášové. Vyprávění nazvané Ada, které vydává nakladatelství Argo, je založené na autorčině rodinné historii. Předlohou se stal osud její praprababičky Hedwigy Müllerové.
Toto pondělí večer zemřel hispanista Josef Forbelský, bylo mu 91 let. Psal o dějinách španělské literatury, překládal latinskoamerické autory a roku 2017 získal Cenu Josefa Jungmanna za převod románu Persiles a Sigismunda od Miguela de Cervantese do češtiny. Španělský král Forbelského vyznamenal za celoživotní odbornou práci věnovanou španělskému jazyku a kultuře.
Tématem veksláctví v socialistickém Československu se zabývá nová kniha historika Adama Havlíka nazvaná Marky, bony, digitálky. Autor ji minulý týden představil v pražském knihkupectví Academia. V širokých souvislostech sleduje vztahy mezi oficiální a takzvanou šedou ekonomikou.
Magnesii Literu letos poprvé získal romský autor. Novinář Patrik Banga zaujal debutem Skutečná cesta ven, v němž popisuje, jaká byla pro Romy 90. léta, dospívání na Žižkově i to, jak segregované školství formovalo jeho dětství a dospívání. Při této příležitosti připomínáme rozhovor, který s Bangou na Aktuálně.cz vyšel loni v listopadu.
Poslední dvě staletí nabídla české literatuře jen málo osobností, které by v sobě nesly tolik "přepsaných osudů" jako Karel Hynek Mácha. Veřejný obraz básníka, který se narodil 16. listopadu 1810, prošel několika historickými podobami. A jen málo z nich vystihovalo jeho reálný charakter.
Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
Realita zabránila Andreji Kurkovovi v tom, aby dál psal fikci. Jeden z nejznámějších ukrajinských spisovatelů se letos proměnil v mluvčího své země a objíždí evropské i americké literární festivaly, kde líčí dopady ruské agrese, píše agentura AFP. V úterý večer se Kurkov stal laureátem prestižní francouzské literární ceny Médicis.
Ve věku 74 let toto úterý zemřel filozof, estetik a teoretik umění Petr Rezek. Informovala o tom Akademie výtvarných umění v Praze, kde učil. Pedagog patřil k žákům filozofa Jana Patočky, měl blízko k historiku umění a kurátorovi Jindřichu Chalupeckému. Za normalizace mohl vykonávat jen nekvalifikovaná zaměstnání, vedl bytové semináře a vydával v samizdatu.
Ve věku 95 let uplynulou neděli v kanadském Vancouveru zemřela překladatelka a spisovatelka Markéta Goetz-Stankiewiczová, která byla za komunistické totality spojením disidentů v Československu se Západem. Informovala o tom Kristýna Bardová z organizace Post Bellum, provozující archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa.
Ne každý musí vědět, že Albert Einstein strávil rok a půl v Praze, natož co tu dělal. Byl to jen hluchý prostor, kdy se připravoval na budoucí epochální objevy? Málo zmapované životní období nejslavnějšího vědce 20. století zaujalo amerického historika Michaela D. Gordina. Jeho knihu nazvanou Einstein v Čechách nedávno v překladu Jiřího Kasla vydalo nakladatelství Argo.
„Dobrý příběh poznáte už od první stránky. Je to podobné, jako kdyby vás někdo pozval do svého obýváku,” říká norský spisovatel Jo Nesbø. „Chci psát věci, o kterých si myslím, že budou zajímat pár mých přátel. Kdybych si představoval, že oslovuji čtenáře ve více než sto zemích, asi bych se zbláznil. Takže se pořád snažím zapůsobit na ty dva chlápky, což není lehké.”
