Nejčtenější ruská spisovatelka Ljudmila Ulická je v Česku známá svými občanskými postoji: za posledních 15 let pořádala v Rusku demonstrace proti narůstajícímu autoritářství a soustředění příliš velké moci do rukou prezidenta Vladimira Putina. Také ale vždy říkala, že jako autorka se cítí svobodná – píše, co chce, vydává u nakladatelství, které je jí blízké, a má stálé, pestré publikum.
V literární salon a dějiště kulturních akcí se změnil byt po básníkovi Zenovi Kaprálovi v brněnské Údolní ulici. Spisovatel zemřel před třemi roky, bylo mu 79 let. První autorská čtení a další akce se v neobvykle zachovalém historickém interiéru přejmenovaném na Rezidenci Café Kaprál konaly loni na podzim.
V dešti kulek zachraňoval vojáky ve španělské i čínsko-japonské válce, na Kubě cvičil dobrovolníky proti Američanům a během Vítězného února v roce 1948 organizoval milice. Pro veřejnost ale zůstává lékař František Kriegel hlavně jediným komunistickým politikem, který odmítl v Moskvě uznat sovětskou invazi do ČSSR. "Dvacet let se o něm nesmělo mluvit," tvrdí autor jeho nové biografie Martin Groman.
Kniha Kočičí životy od Edy Kriseové poprvé vyšla v 90. letech minulého století, kdy Češi hleděli k Západu a dění na Východě je tolik nezajímalo, říká nakladatel Martin Vopěnka. I proto se rozhodl publikaci znovu vydat. Pro román s podtitulem Drama volyňských Čechů na Ukrajině je rok 2023 správný nový začátek, míní Vopěnka.
V nejznámější knize Vladimira Sorokina vládne Rusku car. Jeho osobní hrdlořezové, barbaři zvaní opričníci, křižují Moskvu v červených mercedesech s psími hlavami nasazenými na náraznících. Dospělé mučí, vraždí a znásilňují, děti unášejí. V duchu dobyvatele Čingischána dí, že „největším potěšením je vítězit nad nepřáteli, drancovat jejich majetek a milovat jejich ženy“.
Vždy věděla, že napíše knihu o Sibiři. Nebo o ní natočí film. Nikdy ji sice nenavštívila, ale osud její rodiny, která byla v roce 1941 s tisíci dalšími deportována do sovětských lágrů, provází litevskou autorku Jurgu Vilė celý život. Jak říká: jako kdyby s geny zdědila i všechna traumata příbuzných.
Součástí brněnské Moravské zemské knihovny je od této soboty nově otevřená Knihovna Milana Kundery. Provoz zahájila na apríla, kdy jeden z nejvýznamnějších žijících českých spisovatelů oslavil 94. narozeniny. Už v polovině týdne Kundera knižně poprvé česky vydal svůj slavný esej Unesený Západ ze začátku 80. let minulého století.
Než po něm roku 1956 vystřelili Rusové, ředitel maďarské tiskové agentury vyslal do světa zoufalou depeši, že „zemřeme za Maďarsko a Evropu“. V jeho očích Rusové útokem na Budapešť napadli celou Evropu. O necelé tři dekády později tou scénou spisovatel Milan Kundera začal svou nejslavnější esej. Nyní ji poprvé vydává česky.
Knih, které alespoň z části napsala umělá inteligence, na trhu rychle přibývá. Například největší e-shop světa Amazon má těch "přiznaných" v nabídce už kolem dvou stovek. Skutečný počet autorů robotů ale může být ještě vyšší. Lidé přitom schopnost umělé inteligence využívají jako pohodlný přivýdělek. Za roboty berou zisk a zákon této díře na trhu z pohledu autorství zatím nijak nebrání.
Možná posledním bezpečně rozlišitelným a charakteristickým stavebním slohem v Česku je ten z přelomu 80. a 90. let minulého století, často označovaný za postmodernismus. Najdeme jej na obytných budovách, úřadech i firmách.
Detektivky britské spisovatelky Agathy Christie budou v angličtině nově vycházet v přepracované verzi s jinak naformulovanými pasážemi, které používaly nekorektní výrazy spojené s rasou a etnicitou. Drobné změny textu se týkají detektivních příběhů se slečnou Marplovou a Herculem Poirotem napsaných v letech 1920 až 1976.
Spolumajitel nakladatelství Zeď Jan Dražan si před lety v zahraničí koupil knihu izraelského spisovatele Tuvii Tenenboma – a oslovila ho tak, že jej začal vydávat v češtině. K pěti dosud publikovaným svazkům, sjednoceným obálkami i překladem Davida Weinera, nedávno přibyl šestý nazvaný Po čem rabíni touží.
Nigerijskou spisovatelku Chimamandu Ngozi Adichieovou objevovali světoví i čeští čtenáři zejména skrze delší prózy a eseje. Když ale pětačtyřicetiletá autorka předloni navštívila pražský veletrh Svět knihy, zaujala také tím, jak jasně, svěže, „z fleku“ formuluje neotřelé názory a navazuje kontakt s publikem.
Opustili ji rodiče, druzí s ní obchodovali, žila jako muž. Spisovatelka Jenny Tinghui Zhangová napsala westernový román o hrdince, jež zakouší temnou stránku amerických dějin. Knihu nazvanou Pět Číňanů oběšených v Idahu vydalo nakladatelství Prostor v překladu Zuzany Li. Vypovídá o rasismu i moci slov.
Hostem podcastu Petra Viziny je spisovatelka Petra Hůlová. Autorka knihy Nejvyšší karta, která vychází právě dnes, na Velký knižní čtvrtek.
Ruská agrese proti Ukrajině umožnila České televizi zužitkovat všechny výhody a pozitiva veřejnoprávního zpravodajství. Široký tým kvalitních reportérů a kameramanů. Velké lidské, technické i finanční zázemí.
Příznivci české prózy si toto úterý v pražském Muzeu literatury mohli mimořádně prohlédnout vystavený rukopis slavného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Muzeum loni na podzim v pražském Bubenči zprovoznil Památník národního písemnictví. Podle mluvčího Ivana Adamoviče úterní akce přilákala dosud nejvíce návštěvníků od otevření.
Když se o někom řekne, že dokázal přežít každý režim, obvykle to znamená ohebnou páteř. Dirigent Václav Talich, který prakticky celou první republiku vedl Českou filharmonii, sice prošel hned dvěma totalitami, zaplatil za to ale zdravím a pověstí.
Čím silněji na sociálních sítích rezonují takzvané kulturní války, tím častěji se o nich mluví. Anglické sousloví sensitivity reader, doslova citlivostní čtenář, označuje redaktory či speciální lektory, kteří posuzují citlivost knih či ještě nevydaných rukopisů. Podle agentury AFP existovali vždy, akorát se jim říkalo jinak a donedávna pracovali takřka výhradně na dětské literatuře.
Ač se odhady liší, první světová válka stála život zhruba 20 milionů lidí. Když už se zdálo, že si svět oddechne, ve čtyřech vlnách udeřila dosud nejničivější epidemie v dějinách, španělská chřipka. Usmrtila dalších asi 50 milionů osob. Není divu, že těch několik málo let dodnes představuje vděčný námět uměleckých děl, filmy počínaje a česky nedávno vydaným románem Louise de Bernièrese konče.
