Ledovec ve švýcarských Alpách vydal své tajemství. Po 75 letech tu našli pohřešovaný manželský pár. Marcelin a Francine Dumoulinovi, rodiče sedmi dětí, odešli v srpnu 1942 do hor, aby nakrmili dobytek. Cestou zřejmě spadli do skalní rozsedliny, kde zemřeli. Jejich těla objevil minulý týden řidič rolby ve výšce 2615 metrů nad mořem nedaleko lyžařského vleku střediska Les Diablerets.
Geograf Daniel Nývlt o ulomené kře z Antarktidy; reportér německého týdeníku Die Zeit Wolfgang Bauer o islamistech z Boko Haram; Lukáš Hakoš o rozesílání hromadných e-mailů
Mapy Antarktidy se přepisují neustále, tohle je ale jedna z největších ulomených ker za posledních čtyřicet let, říká šéf Českého antarktického programu Daniel Nývlt. Šejkové dokonce podle něj před lety uvažovali, že by kry přitáhli a používali je jako pitnou vodu.
Na západě Antarktidy se od ledovce odtrhla obrovská kra. S rozlohou skoro 6000 kilometrů čtverečních jde o jednu z největších mas ledu, jaká se kdy od tohoto světadílu odtrhla. Vědci její odpojení předpovídali už řadu let. Už od ledna ji s Antarktidou spojovalo pouhých 20 kilometrů široký pás ledu.
Změna klimatu vyžaduje uctivý, pokorný přístup ke stromům, křoviskům, zeleni, konec „panování“ a plundrování, aktivní spolupráci s krajinou.
Lidé z města Kalam v pákistánském údolí Svát lámou led z ledovců. Led míří do měst, kde je vyhledávanou komoditou pro časté výpadky proudu.
Snímky NASA odhalují, jak vlivem oteplování klimatu v průběhu času mizí ledovce a ubývá vody.
Kanadský ostrov Newfoundland ležící u Atlantského oceánu bývá domovem především rybářů. Tamější obyvatelé každoročně pozorují kusy ledovce, které se oddělily od pobřeží Grónska a plují směrem na jih. Letošní jaro ovšem překvapilo i domorodce - nejenže ledovců přibylo, ale jeden z nich taky dosahuje velkých rozměrů. Už teď v dubnu je ledovců podle agentury The Canadian Press více než 600, což je zhruba celoroční průměr. Vesnice na východním pobřeží Newfoundlandu navštěvuje mnoho turistů, kteří kusy ledu pozorují nebo kolem nich jezdí na kajaku. Podle agentury AP by za neobvyklým počtem plujících ledovců mohlo být zvyšování teploty v Arktidě.
Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.
Polární stanice v Antarktidě už nejsou dřevěné chaty. Státy se v posledních letech předhánějí, kdo na čtvrtém největším kontinentu postaví okázalejší stanici. "Antarktické stanice se staly ekvivalentem velvyslanectví na ledu," říká Anne-Marie Bradyová, šéfredaktorka časopisu Polar Journal a autorka knihy Čína jako polární velmoc.
Hornaté jihoamerické Peru vysychá. Nebývalou rychlostí v něm tají ledovce a rapidně ubývá srážek. Unikátní projekt na zastavení nebo alespoň utlumení některých těchto kritických jevů teď rozbíhají přední čeští vědci pod vedením profesora Bohumíra Janského, objevitele pramenů Amazonky. Navrhují stavbu kontrolních stanovišť, přehrad i dalších bariér.
Rok 2016 bude podle OSN nejteplejším rokem v historii měření. Projevuje se to mimo jiné masivním táním mořských ledovců nebo běláním korálových útesů. Ledové kry na severním pólu mizí nebývalou rychlostí a ledová krusta obklopující Antarktidu se tenčí. Vědecká analýza navíc odhalila, že ani ledy v Grónsku, které by v případě roztání zvýšily hladinu oceánu o celých sedm metrů, nejsou tak stabilní, jak se předpokládalo. Zvyšování teploty moří má ničivé dopady i na jejich ekosystém. Na postupné odumírání korálů doplácejí i miliony lidí.
Světově uznávaný italský skladatel a klavírista Ludovico Einaudi složil Elegii pro Arktidu a zahrál ji na pódiu plovoucím Severním ledovým oceánem. Chtěl tak přispět ke snaze zachránit rychle mizející arktické ledovce. Ostatně i do jeho hudby zněly zvuky lámajícího se ledu, jenž se noří do vody.
Patagonský ledovec známý jako Bílý obr je jedním z největších argentinských lákadel pro turisty. Třicet kilometrů dlouhý útvar končí jako vysoký útes v jezeře a čas od času se jeho kusy svalí do vody. Před zřícením tunelu došlo naposledy k velkému odtržení ledu v roce 2012, ale nebylo možné ho dobře pozorovat, protože se stalo před úsvitem. Argentinský ledovcový park čítá více než 200 ledovců.
Na výstavišti v pražských Letňanech začíná světově proslulá výstava Titanic. Návštěvníci mají možnost zavítat do věrných rekonstrukcí interiéru či si prohlédnout předměty vylovené z vraku Titanicu. Výstavu otevíral také zkušený námořní kapitán Ctirad Pacák, jenž má bohaté zkušenosti i s polárními oblastmi a proplouváním mezi ledovci. "Tak velký ledovec, který potopil Titanic, by nám dnes ukázal radar, ale i tak jsou ledové hlídky stále nutné," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Byla to neuvěřitelná shoda nešťastných náhod a také pýcha, co předchází pád," shrnuje tragický příběh Titanicu. Záchranný manévr by provedl jinak, ale jak dodává, po "bitvě je každý generálem".
Odlehlý ostrov získal samostatnost na Dánsku definitivně v roce 1944. Od této doby se stal státem s jednou z nejvyšších životní úrovní na světě.
Snímek ledovce, který zavinil potopení Titaniku a smrt 1500 cestujících, jde do aukce. Očekává se, že se prodá minimálně za 10 tisíc liber (v přepočtu cca 370 tisíc korun). Fotku pořídil německý stevard z parníku Prinz Adalbert den poté, co se slavný zaoceánský parník potopil, píše BBC. Podle dochovaných dokumentů byly na ledovci ještě patrné stopy po červené barvě. Posádka lodi, ze které byl snímek pořízen, o katastrofě v té době ještě nevěděla. Fotografie visela sto let v zasedací místnosti právnické firmy. Historický dokument je podepsaný velitelem posádky a třemi námořníky. Aukce proběhne 24. října v hrabství Wiltshire na jihozápadě Anglie.
Přední světový klimatolog a zakladatel a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu Hans Joachim Schellnhuber před zaplněným sálem na Akademii věd v Praze prohlásil, že do 200 let se naše planeta oteplí o osm stupňů Celsia. Zabránit tomu můžeme změnou hospodářství. Upozornil například na nutnost snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů. Fosilní paliva podle něj musí zůstat v zemi.
Snímky fotografa magazínu National Geographic poukázaly na vymírání ledních medvědů. Vyhublé zvíře mělo podle vědců pojít hlady, a to důsledkem globálního oteplování. Táním ledovců totiž medvědi přicházejí o přirozená stanoviště, což jim znemožňuje lov tuleňů. Vyhledávají tak alternativní potravu v podobě ptačích vajec, mršin nebo řas. Podle řady vědců je budoucnost ledních medvědů nejistá, za poslední roky totiž jejich populace klesla až o 40 procent.
Americký prezident byl na několikadenní cestě po Aljašce, kde se snažil zvýšit povědomí o změnách klimatu. Ocenil práci místních lidí a pobavil média na lovu ryb.
