Měsíc po eurovolbách se v Evropě spojuje krajní pravice. Jejich dosavadní společná frakce se sice rozpadla, na její místo ale rychle nastoupili nováčci, Babišovi a Orbánovi Patrioti pro Evropu. Nově získali vlivného člena - stranu Marine Le Penové.
Krajně pravicová nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se přidá k nově vznikající frakci v Evropském parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), kterou nedávno založila nacionálně konzervativní maďarská strana Fidesz, pravicově populističtí rakouští Svobodní a české hnutí ANO. Informovaly o tom tiskové agentury AFP nebo DPA s odvoláním na Wilderse.
Krajně pravicová frakce Identita a demokracie (ID) v Evropském parlamentu se v pondělí rozpadne a většina jejích členů se připojí k nové frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), napsal s odvoláním na své zdroje bruselský server Euractiv. Podobně o vývoji informují i maďarská vládní média.
Pro novinářku Kateřinou Šafaříkovou nebyl záměr Andreje Babiše a Viktora Orbána vytvořit novou frakci Patrioti pro Evropu překvapením. Už o týden dříve v textu pro Aktuálně.cz napsala, že měla informace o vzniku takové skupiny od Babišovy cesty na Slovensko, kde se bývalý premiér zúčastnil inaugurace prezidenta Petera Pellegriniho.
Polští národovci se nepřipojí k připravované frakci v europarlamentu Patrioti pro Evropu, kterou v neděli ohlásili lídr hnutí ANO Andrej Babiš, maďarský premiér Viktor Orbán a šéf rakouských Svobodných Herbert Kickl. Poláci nadále zůstávají ve stejné frakci jako ODS.
Priority Evropské unie vychází z toho, co považují za klíčové její členské země. Prezidenti a premiéři se koncem června na summitu v Bruselu shodli na tom, že pro příštích pět let budou zásadní tři oblasti: svobodná a demokratická Evropa, prosperující a konkurenceschopná Evropa a silná a bezpečná Evropa. Co si pod tím představit?
Hnutí ANO Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci. Na tiskové konferenci ve Vídni to v neděli dopoledne oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany. Jejich cílem je vybudovat v Evropském parlamentu novou frakci.
Lídři členských států se dohodli na obsazení klíčových institucí v unii do příštích let. Nečekaně rychlý summit tentokrát skončil bez překvapení. Premiéři a prezidenti podpořili původní ujednání, které před týdnem napoprvé zkrachovalo.
Hnutí ANO opustí frakci evropských liberálů, oznámil v pátek jeho šéf Andrej Babiš. Zdánlivá marginalita v europarlamentu však může dostat pod tlak vedení dalších institucí EU, pokud v nové evropské frakci usedne s podobně smýšlejícími poslanci z dalších zemí.
Hnutí ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v Evropském parlamentu (EP) i z evropské strany ALDE. Na páteční tiskové konferenci ve sněmovně to oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. V dosavadní frakci by podle něj ANO nemohlo plnit svůj program. O postoji hnutí rozhodlo ve čtvrtek předsednictvo ANO, které v nedávných volbách získalo sedm europoslaneckých mandátů.
Nově zvolený europoslanec Filip Turek může zřejmě zapomenout na členství v jím preferované euroskeptické frakci v unijním parlamentu. Pro něj rozhodující člen skupiny, česká ODS, ho tam nechce. Frakci to příliš trápit nemusí. Tento týden se rozrostla o jedenáct poslanců a je třetí nejsilnější v europarlamentu.
Italská premiérka sotva pozdravila novináře, když odjížděla z unijního summitu v Bruselu. "Meloniová měla svůj obvyklý výraz královny. Ale mračila se," komentoval to dlouholetý italský zpravodaj v Bruselu David Carretta. Teď se situace změnila. Jí vedená frakce v europarlamentu přibrala nové členy a stala se třetí nejsilnější skupinou.
Hnutí Starostové a nezávislí navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Rozhodlo o tom širší vedení Starostů, řekl novinářům vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan.
Končící europoslanec z ODS Jan Zahradil přirovnává situaci ve své straně ke slavné pohádce, ve které se všichni bojí říct císařovi pravdu. "Bohorovnost, se kterou se vedení postavilo k výsledkům voleb, mi připadá jako zavírání očí před realitou," říká. ODS by podle něj už neměla pokračovat s koalicí Spolu. Strana se tím prý posunula příliš do politického středu a vyklidila prostor na pravici.
Premiéři a prezidenti členských států EU se v pondělí večer schází v Bruselu na neformálním summitu, který má řešit obsazení klíčových postů v Evropské unii poté, co před týdnem volby do Evropského parlamentu nově rozdaly karty ve vrcholných patrech unijní politiky. Podle mnohých diplomatů i bruselských médií se ale zdá být rébus, který se odehrává jednou za pět let, už v zásadě vyřešen.
Hnutí ANO má v Bruselu po vítězných volbách do Evropského parlamentu výhodnou vyjednávací pozici. Pokud by mu europarlamentní frakce Obnova (Renew) nevyšla s jeho požadavky ohledně obsazení postů vstříc, ANO by ji mohlo opustit, čímž by frakce spadla ze strategického třetího místa v parlamentu.
Účast končícího europoslance ODS Jana Zahradila na vyhlášení výsledků voleb ve štábu konkurenční koalice Přísahy a Motoristů sobě vyvolala v ODS nelibost. Aktuálně.cz to potvrdil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, který Zahradilovo chování ostře kritizoval. "Jeho teatrální výlet za Šlachtou a Turkem byl velmi nešťastný. Je to součást provokace," říká. Vyloučení ze strany ale nenavrhne.
"Do europarlamentu posíláme zdivočelé hlasy. Těžko odhadovat, jak budou fungovat, ale u řady už teď víme, že fungovat nebudou. Vliv Česka tak bude menší, než byl," varuje reportérka Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková. Největší "propad" vidí novinář HN Ondřej Houska u ANO. "Průměrná kvalita jejich europoslance teď šla výrazně dolů," dodává k výsledkům evropských voleb. Jak změní Česko a Evropu?
Podle reportérky Aktuálně.cz Kateřiny Šafaříkové jsme do Bruselu poslali "zdivočelé" hlasy. "U řady z nich víme, že nebudou fungovat. Vliv Česka bude menší, než byl," tvrdí novinářka. "Když současná vládní koalice není schopna zvítězit ani v eurovolbách, jak si představuje vítězství v těch parlamentních," hodnotí propad vládních stran ve volbách do Evropského parlamentu novinář HN Ondřej Houska.
V eurovolbách výrazně uspěl Filip Turek i komunistka Kateřina Konečná. Právě díky nim tentokrát k urnám došli i voliči, kteří se o evropské dění jinak nezajímají, myslí si bývalý bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk. "V evropských volbách lidé rádi riskují, protože pořád Evropskou unii nebereme vážně," říká v podcastu.
