Návštěva ruského a čínského prezidenta nebo uvolnění vízových omezení pro vstup ruských občanů. Právě těmito kroky uvedlo Maďarsko své předsednictví Rady Evropské unie, které odstartovalo 1. července. Obratem si vysloužilo kritiku od evropských politiků. Pozornost se nyní upíná k podzimu, kdy začne skutečná práce.
Europoslanec Tomáš Zdechovský musí podle zjištění Aktuálně.cz opustit Aktivní zálohu ozbrojených sil České republiky. Jeho působení v ní je v rozporu se současným zněním zákona. Zdechovský argumentuje, že předpis mu nesmyslně zapovídá zapojit se do obrany země. Rozhodnutí o jeho vyřazení ze zálohy zatím nepadlo. Jak ale redakci potvrdilo ministerstvo obrany, jiná varianta nepřichází v úvahu.
Maďarsko mělo do pondělí 19. srpna vysvětlit Evropské komisi svou novou vízovou politiku, která zásadně usnadňuje vstup ruských a běloruských občanů do země, a tím i dál do schengenského prostoru. Lhůtu ale promeškalo a obavy z možného narušení evropské bezpečnosti mezitím rostou.
V Evropě dlouhodobě roste poptávka po takzvané krajní pravici. A nabídka se přizpůsobuje. Vypovídají o tom například data projektu PopuList, která dokládají dlouhodobý vzestup krajně pravicových populistů. Eurovolby ukázaly, že tento trend se týká také institucí EU. S otázkou, kdy a které frakce v Evropském parlamentu je namístě označovat za krajně pravicové, jsme se obrátili na politology.
Mezi stovkami europoslanců je to jediný nositel jména Mohammed, ačkoli od Česka dál na západ na něj narazíte už často. Zároveň jako jediný člen Evropského parlamentu veřejně mluví o tom, že je praktikující muslim. Jak se podařilo Mohammedovi Chahimovi uspět v politice?
Pozice, do které se hnutí ANO dostalo spojením s maďarským premiérem Orbánem v nové evropské frakci Patrioti pro Evropu Andreji Babišovi vyhovuje, říká ve Spotlightu šéfkomentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo. “Být proti všem. Ukazovat na chyby a říkat, že s nimi nemáme nic společného. Že s tím nemůžeme nic dělat, ale vždycky jsme byli proti. To je jediný smysl vzniku té frakce,” soudí Šídlo.
Evropský parlament je přímo volený orgán EU, jehož politická role postupně roste. V přehledné grafice ukazuje, jak vypadá jeho struktura, co dělají místopředsedové a kvestoři i do jakých frakcí a výborů po týdnech vyjednávání nakonec usedlo 21 českých europoslanců zvolených v červnových eurovolbách.
Minulý týden vláda po více než měsíci od evropských voleb potvrdila, že na českého eurokomisaře nominuje ministra průmyslu Jozefa Síkelu (STAN). Europoslanec z hnutí STAN Jan Farský v podcastu Aktuálně.cz říká, že nechápe, proč vládní ODS nepodpořila také Danuši Nerudovou. "Šéfka komise Ursula von der Leyenová opakovala, že chce, aby v nominaci byla zastoupena i žena."
Evropský parlament ve čtvrtek v tajné volbě potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů, oznámila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Evropský parlament má 720 členů, von der Leyenová tak potřebovala nejméně 361 hlasů.
Ursulu von der Leyenovou bude ve čtvrtek odpoledne zajímat v zásadě jen jedna věc: jestli se jí podařilo získat mezi europoslanci 361 hlasů. Právě tolik potřebuje, aby na dalších pět let zůstala v čele Evropské komise. Výsledek hlasování by měl být známý okolo 15. hodiny.
"Jsem rád, že jsme udělali frakci Patriotů, podle mého názoru je to jedna z možností, jakým způsobem můžeme hájit náš program," říká ke vstupu hnutí ANO do nově založené frakce Patrioti pro Evropu místopředseda hnutí Karel Havlíček. Jak ANO obhajuje své členství v kontroverzní frakci? Jak v Evropském parlamentu hodlá prosazovat svůj program? A s kým plánuje složit příští českou vládu?
Patrioti pro Evropu neuspěli ve volbě místopředsedů Evropského parlamentu. Mezi jejich kandidáty byla i česká europoslankyně Klára Dostálová (ANO), která ale nezískala dost hlasů. V europarlamentu se tak projevila izolace krajní pravice, na níž se dohodly strany středové proevropské většiny.
Ač jsou v české debatě hnutí ANO a Občanská demokratická strana marketéry často rámovány jako opaky, napovídá ideologický profil jejich frakcí v Evropském parlamentu, že mají ve skutečnosti mnoho společného.
Slovenský premiér Robert Fico si klade podmínky pro návrat Směru-SD do Strany evropských socialistů, v níž má jeho strana od loňska pozastavené členství. Bez jejich splnění zůstanou europoslanci za Směr-SD podle Fica nezařazení. To by znamenalo, že se nepřidají například ani k nové frakci Patrioti pro Evropu. Vyplývá to ze čtvrtečního Ficova vyjádření.
Pravicově populistické strany v Evropském parlamentu díky nově založeným frakcím získaly peníze a řečnické časy, jejich omezený politický vliv to ale nezměnilo. Tak zpravodaj německé veřejnoprávní televize ARD v Bruselu hodnotí středeční ustavení skupiny Evropa suverénních národů, za kterou stojí Alternativa pro Německo.
Do Evropské unie každoročně proudí miliony lidí, z nichž mnozí tu chtějí zůstat. V roce 2022 tvořili cizinci ze zemí mimo EU pět procent všech obyvatel sedmadvacítky, celkem jich bylo 24 milionů. Unie se snaží zaměřit na talentované mladé lidi a jejich kvalifikaci dále zvyšovat, aby se mohli rychle zapojit do pracovního života. I tak se ale migranti potýkají s chudobou a vyšší nezaměstnaností.
Pětadvacet europoslanců z osmi zemí v čele s Alternativou pro Německo (AfD) odpoledne v Bruselu založilo novou frakci nazvanou Evropa suverénních národů. Její ustavení potvrdil europoslanec AfD Petr Bystroň. Součástí skupiny je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD) s europoslancem Ivanem Davidem.
Jaroslav Bžoch je prvním europoslancem z ANO, který otevřeně přiznává své rozpaky z nové frakce Patrioti pro Evropu. Ta sdružuje převážně nacionalistické a proruské strany, třeba uskupení Le Penové nebo Orbána. "Vstřebávám to. Ale úplně mi to nevoní, to říkám upřímně. Kdyby naše frakce byla v něčem proruská nebo byla protiukrajinská, tak bych v ní nebyl," řekl Bžoch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Novinářům to ve středu řekl soudce Nejvyššího správního soudu Ivo Pospíšil.
Europarlamentní frakce dosáhly v noci z pondělí na úterý předběžné dohody o rozdělení výboru v Evropském parlamentu. Nejsilnější frakce Evropské lidové strany by chtěla vést celkem sedm výborů, například vlivný výbor pro zahraniční věci, pro průmysl a pro zemědělství. Vyplývá to z informací serveru Politico. Nová parlamentní frakce Patrioti pro Evropu by pak chtěla výbory pro dopravu či kulturu.
