


Nové tarify elektřiny a změna účtování podle jističe
Změny v platbách za elektřinu přijdou zřejmě až od roku 2019.



Změny v platbách za elektřinu přijdou zřejmě až od roku 2019.



Unijní směrnice umožní od roku 2020 stavět pouze byty a rodinné domy s téměř nulovou spotřebou energie. Pro velké projekty s vytápěcí plochou nad 1500 metrů čtverečních začnou přísnější pravidla výstavby platit o dva roky dříve. Developeři se obávají vyšších nákladů na výstavbu. Odhadují, že prodraží o 15 procent. Podle sdružení Centrum pasivního domu to však bude méně.



Španělská společnost Arkyne Technologies představila speciální květináč, který dokáže vytvářet stoprocentně čistou a ekologickou elektřinu. Díky tomu si tak budete moci přes zabudovaný USB adaptér nabít telefon či jiná drobná elektronická zařízení. Květináč pomocí fotosyntézy využívá energie tvořené tímto procesem a převádí ho na elektřinu. Jeden květináč, který by měl zvládnout telefon nabít třikrát denně, vyjde zhruba na 3300 Kč a ke konečnému zákazníkovi by se měl dostat koncem roku 2016.



V tomto týdnu označila Alena Vitásková předchozí záměr Energetického regulačního úřadu, jehož je předsedkyní, na změnu tarifů podle velikosti jističů za nesmysl. Nyní v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč tak zásadní změnu postoje během několika měsíců nelze považovat za obrat. Změna tarifů je podle ní i nadále nutná, do konce roku 2018 ale nepřijde.



Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková chce zcela změnit způsob výpočtu nových tarifů. "Je nesmysl, aby se velikost jističe na stanovení tarifu nějak zásadně podílela, jistič je především bezpečnostní prvek," uvedla při setkání s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. S ním i s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem se shodli, že nová tarifní struktura nesmí poškodit koncové zákazníky. Do konce června probíhá veřejný konzultační proces v jednotlivých městech, na kterých se regulátor ptá občanů na jejich připomínky. Původně navržená tarifní struktura měla platit od roku 2017, Vitásková ale na začátku března ale uvedla, že úřad původní návrh přepracuje.



Poslední zima byla jen nepatrně chladnější než dvě předcházející, uvedlo Teplárenské sdružení. Doba mírných zim přesto pokračuje, a lidé tak budou v rámci vyúčtování tepla dostávat spíše přeplatky.



Na snížení ceny komodit reaguje řada tuzemských dodavatelů energií zlevněním. Z vyjádření obchodníků vyplývá, že v nadcházejícím období zlevní v Česku především plyn. Slibovaný pokles cen pro konečné spotřebitele však není tak markantní.



Podle dat Energetického regulačního úřadu činila v roce 2015 tuzemská spotřeba elektřiny 58,16 terawatthodin (TWh). Hrubá výroba elektřiny, do které se započítává i elektřina spotřebovaná při výrobě, dosáhla pouze 83,89 TWh. Výroba elektřiny klesla hlavně kvůli neplánovaným odstávkám jaderných elektráren.



Pražští radní zdražili od dubna vodu o šest korun na vodném i stočném z jednoduchého důvodu. Hlavní město nemá potřebné peníze na rekonstrukci kanalizací a novou čističku odpadních vod. Pražská vodohospodářská společnost bude po zdražení podle svých propočtů ročně generovat o 420 milionů korun navíc. Za zdražení vodného a stočného může také nestandardně dlouhá a nevypověditelná smlouva s francouzskou firmou Veolia, která přes svou dceřinou společnost distribuuje v Praze vodu. Kvůli ní Praha nedostala evropskou dotaci na novou čističku.



O jedenáct procent sníží od května cenu zemního plynu společnost Pražská plynárenská. Přibližně desetiprocentní pokles cen v základním ceníku od května už oznámil i největší tuzemský distributor plynu, skupina RWE. Důvodem jsou nízké ceny plynu na světových trzích.



Nové tarify za platbu elektřiny od roku 2017 nebudou platit. Novinářům to dnes řekla předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. Úřad podle ní tarifní strukturu přepracuje. Původní návrh tarifních změn, který ERÚ připravil, odmítl mimo jiné premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).



Aktuálně.cz připravilo ve spolupráci s ekonomem Radkem Novotným a jeho webovým portálem Pravda o vodě srovnání cen vodného a stočného v Česku. Dají se vyčíst zajímavé cenové anomálie, například na Kolínsku. Zatímco v Kolíně stojí kubík vody 69,75, o dvacet kilometrů dál v Českém Brodě platí lidé o téměř 25 korun víc. Tamní vodárnu provozuje na rozdíl od Kolína jiná společnost - francouzská Veolia. V Kolíně provozuje vodovody a kanalizace rakouská Energie AG, která navíc oproti loňsku zlevnila o téměř devět korun za kubík. Podívejte se do podrobné grafiky, kolik stojí voda u vás a kolik v sousedním městě nebo obci.



Česko si může ze skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v německém Kraillingu odvézt zásoby nafty za více než miliardu korun, ke které se nemohlo dostat. Získat naftu zpět ale nebude jednoduché. Insolvenční správce totiž stanovil termín odvozu do 30. dubna, ale již dříve přiznal, že odvoz nafty zabere šest až osm měsíců.



Čeští řidiči nemusí mít podle analytiků obavy ze zdražování pohonných hmot ani po úterní dohodě Ruska a Saúdské Arábie o zmrazení produkce ropy. K výraznému zdražení komodity je totiž podle nich potřeba snížit přebytek na trhu, k čemuž pouhé zafixování produkce nestačí. Levná ropa je v současnosti dobrou zprávou pro spotřebitele, ovšem může vést k rozkolísání výkonu globální ekonomiky.



Klíčoví producenti se sešli po více než osmnáctiměsíčním poklesu cen ropy, které poprvé za desetiletí klesly pod 30 dolarů za barel. Saúdská Arábie, Rusko, Katar a Venezuela se rozhodly podpořit růst cen a stabilizovat trh. Dohodly se proto na zmrazení objemu produkce ropy na úroveň letošního ledna. Návrh ale musí najít dostatečnou oporu i u ostatních ropných producentů.



Megawatthodina elektřiny se na burze obchoduje kolem 22 eur, ještě v listopadu přitom stála kolem 30 eur a před pěti lety pak přes 50 eur. Důvodem jsou levné emisní povolenky a i uhlí. Úměrně tomu klesá také hodnota akcií energetických firem.



ERÚ přitom návrhy zveřejnil teprve v půlce ledna. Nový tarifní systém nebude zaveden, pokud by měl významně poškodit určitou skupinu odběratelů, opakuje ERÚ. Tématu už se chopili i politici, ministr průmyslu vzkázal, že je nezbytné návrh přepracovat.



Změna nesmí dopadnout na spotřebitele, vzkázali politici Energetickému regulačnímu úřadu. Jeho šéfka Alena Vitásková s tím souhlasí a slíbila změnu, která domácnosti nepoškodí. Například podle Jeronýma Tejce představuje navržená změna návod k tomu, že šetřit elektřinou není třeba.



Evropská unie předloni dovezla více než polovinu z celkového objemu energie, kterou v daném roce spotřebovala. V Česku dosáhla závislost na energii z dovozu nejvyšší úrovně za poslední čtvrtstoletí, z hlediska celé EU ale i tak patřila k nejmenším, uvedli dnes evropští statistici. Nejméně závislé na energiích z dovozu je Estonsko, které dováží pouhých 8,9 procenta energií. Naopak nejvíce energií z ciziny potřebovala tradičně Malta, a to 97,7 procenta.



Letošní nárůst cen je mírnější než loni, kdy se zdražovalo o dvě až 2,5 procenta. Hlavními důvody zdražení jsou inflace, zprovoznění nových technologií s vyššími nároky na energii, vyšší nákupy dražší povrchové vody od státu a zejména potřeba investic pro obnovu vodárenského majetku. Nejvyšší růst ceny u velkých vodohospodářských společností je ve Znojmě, naopak voda o půl procenta zlevnila na Táborsku.