Dopolední slunce svítí, ale vzduch zůstává chladný. Dole u řeky Svratky běhají lidé v legínách a na cyklostezce se míhají kola, ale jen o pár metrů výš začíná jiný svět. "Tady to vždycky bylo trochu bokem," říká s úsměvem architekt Radim Horák. Brněnská Kamenná kolonie zůstávala stranou okolního dění, měla vlastní tep. A možná právě proto tenhle ostrov svobody pořád existuje.
Krize bydlení v tuzemsku v největší míře dopadá na mladé lidi. Problémy s nedostupným bydlením stresují dvě třetiny Čechů ve věku 18 až 29 let a více než třetina z nich je přesvědčená, že během svého života nedosáhne na koupi svého ideálního bydlení. Nejhorší je stav v Praze. Vyplývá to z údajů agentury Ipsos pro Českou spořitelnu a z projektu Evropa v datech.
Na malebném okraji Hrubé Skály vyrostl víkendový dům, který dokonale zapadá do rytmu okolní přírody. Architekti jej navrhli s respektem k jedinečné krajině Českého ráje i k historickému charakteru místa – a přesto působí současně a svěže. Výsledkem je útočiště, které spojuje tradici s moderním komfortem a dává svým obyvatelům pocit opravdového klidu.
Jedna z nejvýraznějších českých vil 90. let, kterou navrhl renomovaný architekt Josef Pleskot společně s Radkem Lampou, hledá nového majitele. Rodinné sídlo Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou je nyní k mání – a nabízí ojedinělou možnost vlastnit kus české architektonické historie.
Ztráta miminka, rekonstrukce, nový začátek - a jeden byt, který změnil všechno. Adéla a Michal z prostoru z 80. let vytvořili domov, z domova značku a z ní kavárnu, kterou krášlí osobitý design. Kvartýr se stal jasnou ukázkou, že sny mají smysl – i když začínají u slz, prachu a betonu.
V posledních letech se o něm mluví čím dál víc – o městě krátkých vzdáleností. Myšlenka, že člověk najde všechno potřebné do patnácti minut od domova, už dávno není jen vizí urbanistů. Vídeň, Paříž nebo Amsterdam ukazují, že to jde. A Praha se k nim pomalu přidává.
Ceny bytů v nejbližším okolí stanic metra v Praze se za posledních deset let až ztrojnásobily. A bude hůř. V okolí stanice Staroměstská teď zájemci zaplatí více než čtvrt milionu korun za metr čtvereční. Před deseti lety se tam cena pohybovala okolo 115 tisíc. Vyplývá to z Metroindexu portálu Hypox.cz, který zkoumá reálné ceny prodaných bytů.
Na místě, kde kdysi duněly stroje kamenolomu, dnes šumí listí a zurčí voda. Novostavba bytového domu Diorit v Brně proměnila zapomenutý brownfield v harmonické soužití moderní architektury a přírody. Architekti dokázali, že i rezidenční projekt může být ekologicky odpovědný, esteticky působivý a přitom hluboce zakořeněný v krajině, která si bere zpět své místo.
Jak ven z krize bydlení? Možná pomůže jeden z konceptů, který podle jeho tvůrců vrací rozum do stavebnictví. Seznamte se s projektem Dřevěná bytovka – a příběhem, který má šanci měnit českou krajinu.
Kdyby vás Marjolein Jonkerová pozvala do svého malého domku v nizozemském Olstu, nečekal by vás jen pohled do útulného interiéru o rozloze 24 metrů čtverečních. Vstoupili byste do světa, kde je každý detail promyšlený, každý centimetr má své opodstatnění — a kde méně znamená více.
Pět lidí bez domova, kteří se díky projektu Housing First pokoušejí v Otrokovicích na Zlínsku znovu získat vlastní byt, práci i pocit jistoty, sleduje časosběrný filmový dokument Byt či nebýt. Kina v Česku ho začnou promítat 3. listopadu.
Na náměstí v Kamenici nad Lipou stojí zdánlivě tuctový měšťanský dům. Šedivá fasáda s průjezdem by nezasvěceného nechala klidným – ale jen do chvíle, než se projde dovnitř. Za původními zdmi se skrývá komplexní rodinná vize: ze staré stáje se stala nová přístavba s moderními byty, zatímco historická část ožila útulnou kavárnou a jógovým studiem. A také silný příběh rodinného úsilí a vize.
Osada Baba nebyla jen ukázkou bílých kvádrů a střízlivého designu, ale také místem, kde se v ryze mužském světě funkcionalismu dokázaly prosadit ženy. Poznejte Hanu Kučerovou-Záveskou, jedinou ženu, která na Babě navrhla stavby, a Emilii Paličkovou, jejíž moderní krajka se stala výtvarným manifestem. Právě jejich příběhy přiblížily historičky umění v rámci Dne architektury.
Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
Češi mají největší obavy o své zdraví, nejméně je trápí ztráta bydlení. Nejbezpečněji se cítí lidé v Královéhradeckém kraji, naopak nejméně v Plzeňském kraji. Vyplývá to z Indexu bezpečnosti, který novinářům představila ČSOB Pojišťovna.
Bydleli byste v chatrči ze dřeva a plechu? Pro tisíce pražských přistěhovalců to kdysi byla realita - někdy těžká, jindy zase překvapivě krásná. Prohlédněte si unikátní fotografie ze života v nouzových koloniích, které jsme jako bonus obarvili moderní technologií. A jejich příběhy objevte díky knize Nouzové kolonie, kterou vydalo nakladatelství Paseka na jaře 2025. Víte, kde kdysi žili potřební?
Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom. Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.
Když se Johana v roce 2020 vrátila z Erasmu, stála před jedním ze zásadních studentských dilemat — kde a za kolik bydlet. Johana nechtěla jen byt, chtěla smysluplné místo k životu. Inspirována zahraničím, hledala v Praze mezigenerační projekt, kde studenti pomáhají seniorům - a za to bydlí levněji. A tak nakonec tři roky žila mezi důchodci, přímo v domech s pečovatelskou péčí.
Nad hladinou Vltavy, v mírném svahu u lesa, stojí chata, která jako by byla stvořená právě pro dny, kdy člověk touží po tichu, klidu a teple. Chata 59 nedaleko Teletína, nabízí prostor, kde je vše, co nutně potřebujete - a kde si uvědomíte, že čas je to nejcennější.
