Vlastní byt byl v Česku dlouho symbolem jistoty a úspěchu. Jenže realita se mění. Ceny rostou rychleji než příjmy, úroky se drží vysoko a dostupnost bydlení se zhoršuje. Na konferenci Real Estate Forum týdeníku Ekonom se ekonomové, developeři i investoři shodli, že právě Praha je místo, kde se tyto proměny projevují nejviditelněji. A spolu s tím padají i zažité představy o českém realitním trhu.
Když Radka s Honzou mluví o svém podniku Kytky pod komínem, je v jejich hlase slyšet zvláštní směs nadšení a únavy. Příběh jejich kavárny a malého ubytování ve stylu bed&breakfast - postel a snídaně - je totiž výsledkem nejen fyzické práce, ale i velké životní odvahy: a to pustit se znovu do něčeho, co už jednou museli uzavřít. Jak hodnotí své více než roční působení mezi Děčínem a Podmokly?
Pořídit si vlastní byt je ve většině evropských metropolí stále hůře splnitelný sen. Česko přitom patří z hlediska dostupnosti bydlení mezi nejhorší v Evropě.
Pár z USA se rozhodl splnit si sen o vlastním domově docela netradičně. Za 53 tisíc dolarů koupili v Pensylvánii opuštěný kostel a postupně jej přetvářejí na útulné bydlení: zatím opravili střechu a interiér rozdělili na jednotlivé místnosti. Felicia Ribbleová a Steven Geise investují do renovace historické stavby z roku 1905 své úspory i volný čas. Nastěhovat se chtějí už na jaře 2026.
Když se řekne Donald Trump, většině se vybaví blyštivé mrakodrapy. Prezidentovy začátky se ale vážou k nenápadnému cihlovému domu v newyorském Queensu, kde se v roce 1946 narodil. Právě tato nemovitost je nyní znovu na prodej a její osud po Trumpově zvolení se proměnil v bizarní příběh. Dům sloužil jako muzeum, hotel, terč protestů a v jednu chvíli ho dokonce obsadila kolonie toulavých koček.
Už žádné dojíždění, stres z dopravy ani hon za rovnováhou mezi prací a osobním životem. Nový brněnský projekt BRIXX přináší poprvé do České republiky koncept, který je ve světě už dávno běžný – Work & Live neboli život a práce pod jednou střechou. Multifunkční komplex tak propojí komunitní život, chytré bydlení, služby na dosah ruky a možnost podnikat z domova.
Uprostřed starého lesa stojí chata, která své návštěvníky dokáže okamžitě přenést do jiného světa. Srubová stavba postavená roku 1926 se ukrývá daleko od hluku měst, a přesto jen kousek od civilizace. A nyní čeká na svého majitele, který v ní však nebude moct strávit celý rok.
Když se mladá rodina rozhodla postavit si chalupu v Jizerských horách, měla od začátku jasno: Chtěla, aby místo respektovalo tradiční horskou architekturu a zároveň nabízelo komfort současného bydlení. Z místa se tedy neměl stát jen rekreační dům, ale prostor, kde se budou potkávat přátelé u dlouhých večeří a všichni načerpají energii z okolní přírody.
Dopolední slunce svítí, ale vzduch zůstává chladný. Dole u řeky Svratky běhají lidé v legínách a na cyklostezce se míhají kola, ale jen o pár metrů výš začíná jiný svět. "Tady to vždycky bylo trochu bokem," říká s úsměvem architekt Radim Horák. Brněnská Kamenná kolonie zůstávala stranou okolního dění, měla vlastní tep. A možná právě proto tenhle ostrov svobody pořád existuje.
Krize bydlení v tuzemsku v největší míře dopadá na mladé lidi. Problémy s nedostupným bydlením stresují dvě třetiny Čechů ve věku 18 až 29 let a více než třetina z nich je přesvědčená, že během svého života nedosáhne na koupi svého ideálního bydlení. Nejhorší je stav v Praze. Vyplývá to z údajů agentury Ipsos pro Českou spořitelnu a z projektu Evropa v datech.
Na malebném okraji Hrubé Skály vyrostl víkendový dům, který dokonale zapadá do rytmu okolní přírody. Architekti jej navrhli s respektem k jedinečné krajině Českého ráje i k historickému charakteru místa – a přesto působí současně a svěže. Výsledkem je útočiště, které spojuje tradici s moderním komfortem a dává svým obyvatelům pocit opravdového klidu.
Jedna z nejvýraznějších českých vil 90. let, kterou navrhl renomovaný architekt Josef Pleskot společně s Radkem Lampou, hledá nového majitele. Rodinné sídlo Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou je nyní k mání – a nabízí ojedinělou možnost vlastnit kus české architektonické historie.
Ztráta miminka, rekonstrukce, nový začátek - a jeden byt, který změnil všechno. Adéla a Michal z prostoru z 80. let vytvořili domov, z domova značku a z ní kavárnu, kterou krášlí osobitý design. Kvartýr se stal jasnou ukázkou, že sny mají smysl – i když začínají u slz, prachu a betonu.
V posledních letech se o něm mluví čím dál víc – o městě krátkých vzdáleností. Myšlenka, že člověk najde všechno potřebné do patnácti minut od domova, už dávno není jen vizí urbanistů. Vídeň, Paříž nebo Amsterdam ukazují, že to jde. A Praha se k nim pomalu přidává.
Ceny bytů v nejbližším okolí stanic metra v Praze se za posledních deset let až ztrojnásobily. A bude hůř. V okolí stanice Staroměstská teď zájemci zaplatí více než čtvrt milionu korun za metr čtvereční. Před deseti lety se tam cena pohybovala okolo 115 tisíc. Vyplývá to z Metroindexu portálu Hypox.cz, který zkoumá reálné ceny prodaných bytů.
Na místě, kde kdysi duněly stroje kamenolomu, dnes šumí listí a zurčí voda. Novostavba bytového domu Diorit v Brně proměnila zapomenutý brownfield v harmonické soužití moderní architektury a přírody. Architekti dokázali, že i rezidenční projekt může být ekologicky odpovědný, esteticky působivý a přitom hluboce zakořeněný v krajině, která si bere zpět své místo.
Jak ven z krize bydlení? Možná pomůže jeden z konceptů, který podle jeho tvůrců vrací rozum do stavebnictví. Seznamte se s projektem Dřevěná bytovka – a příběhem, který má šanci měnit českou krajinu.
Kdyby vás Marjolein Jonkerová pozvala do svého malého domku v nizozemském Olstu, nečekal by vás jen pohled do útulného interiéru o rozloze 24 metrů čtverečních. Vstoupili byste do světa, kde je každý detail promyšlený, každý centimetr má své opodstatnění — a kde méně znamená více.
Pět lidí bez domova, kteří se díky projektu Housing First pokoušejí v Otrokovicích na Zlínsku znovu získat vlastní byt, práci i pocit jistoty, sleduje časosběrný filmový dokument Byt či nebýt. Kina v Česku ho začnou promítat 3. listopadu.
Na náměstí v Kamenici nad Lipou stojí zdánlivě tuctový měšťanský dům. Šedivá fasáda s průjezdem by nezasvěceného nechala klidným – ale jen do chvíle, než se projde dovnitř. Za původními zdmi se skrývá komplexní rodinná vize: ze staré stáje se stala nová přístavba s moderními byty, zatímco historická část ožila útulnou kavárnou a jógovým studiem. A také silný příběh rodinného úsilí a vize.
