Uznávaný architekt Josef Pleskot byl na kávě s Jolanou Voldánovou. Bavili se o architektuře v Česku i zahraničí. Probírali budovu radnice Prahy 8, která budí vášně mezi politiky. Stejně tak vzbudila pozdvižení i nová lávka pro pěší, která se má stavět v Pleskotově rodném Písku. V rozhovoru se vrátili i ke stavbě věhlasné budovy banky v Praze v Radlické ulici.
K výročí 660 let od otevření Karlova mostu uspořádala pražská Technická správa komunikací prohlídku jinak nepřístupných míst. Pod malým otvorem ve středu Karlova mostu se otevřel prostor šestého pilíře. V něm návštěvníky čekala stoprocentní vlhkost vzduchu, ale i malé občerstvení. Podle legendy základní kámen položil Karel IV. Datum a čas byly vybrány záměrně, šlo o posloupnost lichých číslic, která měla být podle numerologie šťastná. Kámen byl položen v roce 1357, 9. 7. v 5:31.
Pamatujete si ještě na plechové autobusové zastávky se skly zpevněnými železnou drátěnou sítí zalitou v tlustostěnném skle? Právě na počátku devadesátých let se dva studenti z Moravy rozhodli, že městská architektura je to, čemu se chtějí věnovat. Založili firmu mmcité, která první zakázku na městský mobiliář vyhrála, ještě když byli oba na škole. A od prvních chvil existence vyhrává také české i světové designové soutěže. Městské vybavení veřejných prostor podle mmcité dnes najdete po celém světě, zastoupení mají v devíti zemích světa. Nyní razí projekt s názvem Smart Cité - tedy něco jako chytré město. Podívejte se, jak vypadá.
Výstava Nájemní bydlení jako zapomenutý segment české architektury v Galerii Jaroslava Fragnera otevřela opomíjené téma nájemního bydlení. Zatímco v západní Evropě nájemní bydlení představuje kvalitní urbanismus, vysokou úroveň architektury a vysoký standard veřejného prostoru, v Česku se zhruba od roku 1990 více méně nestaví. "Státní politika bydlení se zaměřila na podporu bydlení jako osobního a soukromého statku, výjimku tvořily většinou jen specifické formy bydlení zaměřující se na podporu seniorů nebo jiných ohrožených skupin obyvatel, jako byly například domy s pečovatelskou službou," dodává jeden z kurátorů výstavy, architekt a teoretik architektury David Tichý.
Jeruzalémská synagoga v Jeruzalémské ulici je zajímavým příkladem secesní stylizace maurského slohu. Projekt vypracoval roku 1903 vídeňský architekt Wilhelm Stiassny, otevřena byla pak o tři roky později. Na komentované prohlídce se otevřela veřejnosti. Podívejte se, co skrývá uvnitř.
Jiří Oplatek patří mezi nejvýznamnější české architekty působící v zahraničí. Ve Švýcarsku, kam emigroval v roce 1969, založil v 80. letech vlastní architektonické studio a stal se členem Švýcarské komory inženýrů a architektů SIA. Nabídku České komory architektů stát se členem poroty České ceny za architekturu přijal bez váhání. "Jakési uklidnění po divokých devadesátých letech, kdy se všichni snažili dohnat a snad i předehnat západní Evropu, dalo vzniknout mnohým, vysoce kvalitním stavbám. Postupně se také zvyšovala kvalita detailů a jejich řemeslného provedení. Mnoho staveb je teď naprosto srovnatelných se špičkovou architekturou ve Švýcarsku," říká o české architektuře v rozhovoru.
Phoenix House stojí na úpatí největší činné sopky na světě. Uprostřed lávového pole bez vegetace nabízí veškerý komfort, včetně teplé vody a plně vybavené kuchyně. Z prvního patra soběstačného dřevěného domku je výhled na nedaleký oceán.
Atypický dům stojící na betonové noze je dílem architekta Jana Šépka. Ten stavbu zkonstruoval speciálně pro svažitý severní pozemek v pražských Kyjích. Dům je navržen jako dřevostavba se železobetonovým založením, které je v prudkém svahu minimalizováno pouze na betonovou nohu. Stavba se dostala do užšího výběru poroty České ceny za architekturu.
Švédští architekti přichází s unikátním konceptem, který by v budoucnu mohl pomoci řešit problém s nedostatkem bydlení. K umístění domků nevyužívají pozemky, ale volné skalní útesy.
Paříž do roku 2022 naprosto změní svou tvář. Ve městě se připravuje řada moderních staveb. Mezi všemi vyčnívá budova Stream Building, která má být novou dominantou čtvrti Clichy-Batignolles. Šest pater v Stream Buildingu bude vyhrazeno pro kanceláře a tři podlaží pro bydlení. Budova bude mít několik zvláštností. Fasádu, jež se díky projekcím bude měnit na velkoformátovou uliční galerii. A k tomu bude dům porostlý chmelem. Ten se tady i zpracuje a v místním pivovaru z něj uvaří vlastní pivo. Na projektu se podílí i mladá slovenská architektka Michaela Krajčiová.
Do užšího výběru poroty České ceny za architekturu se dostalo dvaačtyřicet projektů. Nejčastějším tématem letošních nominací jsou jednoznačně rodinné domy, výstavní projekty, čtyři dopravní stavby a nejméně pak projekty, které se zaměřují na veřejný prostor. Jednoznačnou hvězdou letošního ročníku ceny je Jihomoravský kraj, který je v nominacích zastoupen 10 realizacemi.
Výstava Nomádi na nádvoří plzeňského Depa 2015 představí bydlení v dočasných a mobilních příbytcích. Kromě plátěného stanu na střeše trabanta nebo favorita, karavanu na solární pohon či dřevěného domku postaveného za tři hodiny by se na nádvoří měl objevit i zavěšený stan. Ve všech vystavených příbytcích si bude možné v rámci kampaně zveřejněné na Hithitu zakoupit nocleh.
Dobrá zpráva pro fanoušky puristické architektury Adolfa Loose: na plzeňské Klatovské třídě se v rámci Evropského dne židovské kultury 17. června otevře jinak nepřístupný interiér v popisném čísle 19. Prohlídka bude spojená s výstavou dětských kreseb Helgy Weissové - Hoškové, která byla za druhé světové války vězněná v Terezíně.
Brno znovu zpřístupnilo veřejnosti unikátní funkcionalistickou čekárnu MHD na Obilním trhu. Město za rekonstrukci zaplatilo 2,7 milionu korun. Stavební firma Štuk Helma, která měla rekonstrukci na starost, postupovala neprofesionálně a zastávku namísto rekonstrukce znehodnotila. Firma však jakékoliv pochybení odmítá. Rekonstrukce se poté protáhla o rok. Město se s firmou soudí o náhradu škody. Následnou opravu včetně obnovy zničené části dostala na starost stavební firma Tocháček. Ministerstvo kultury má aktuálně na stole žádost na vyškrtnutí čekárny ze seznamu národních kulturních památek. Podmět podal restaurátor Radek Ryšánek. Národní památkový ústav změnu statusu nedoporučil.
Švýcarský hotel v horské oblasti Sevelen, která leží nedaleko města St. Gallen u Bodamského jezera, rozšířil svoji nabídku. Kromě minimalistického ubytování v betonovém krytu nabízí i pokoj pod širým nebem.
Mladá japonská rodina oslovila architekty s netradičním přáním. Na pozemku o zhruba 50 metrech čtverečních v rezidenční části Tokia chtěla postavit dům, ve kterém se budou cítit jako nomádi. Ve skleněném domě si připadají svobodně a neřeší ani nedostatek soukromí.
Za projekt českého pavilonu na Expo v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. Právě tuto realizaci Ondřej Chybík považuje za přelomovou. Stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), kterým vyhráli mezinárodní soutěž. Už od začátku založení ateliéru se snaží vyvážet "československou architekturu" i za hranice. Momentálně do Číny. "Nejde o kompromisy, ale nalezení dialogu mezi klientem a architektem. Je naprosto nezbytné pečlivě poslouchat přání a potřeby stavebníků a pružně na ně reagovat. Zároveň je zcela zásadní si vybudovat vzájemnou důvěru a respekt. Ideální stav je na konci takový, že výsledný projekt je společným dílem," říká v rozhovoru.
Budova Koospolu neboli podniku zahraničního obchodu Československa na Evropské ulici v Praze je typickou ukázkou brutalismu. Stylu, který vzbuzuje rozporuplné pocity. "Brutalistické stavby jsou jednoduché a čisté. Mnohdy připomínají sochy, které se svým okolím ne vždy dobře komunikují. Velmi dobře ale fungují na volné ploše, což je případ Koospolu," říká architekt a popularizátor architektury Petr Kučera. Budovu přirovnává k novodobé brutalistické pevnosti.
Bez zásadnějších stavebních zásahů se podařilo do bytu na pražské Letné dostat světlo. Stačilo přesunout ložnici do koupelny, koupelnu do kuchyně a kuchyni pak přímo do prostoru. Architekti ze studia Coll Coll splnili i přání mladé právničky a do obývacího prostoru umístili vanu na nožičkách.
Až po 80 letech se podařilo obyvatelům malé obce nedaleko Zlína splnit si sen a postavit kostel. Autorem svatostánku, která na první pohled připomíná papírový svitek, je brněnský architekt Marek Jan Štěpán.
