Jak se fotografům plní sny a co vše je potřeba k jejich uskutečnění? Není to jen o štěstí, ale hlavně je potřeba tvrdá práce a velká trpělivost, říká Jiří Šebek, výherce Grantu Prahy na prestižní soutěži Czech Press Photo 2016. V rozhovoru také vysvětluje, jak je stále těžší fotit ve městech - kvůli masivnímu turistickému ruchu i kvůli sílícím obavám z terorismu.
Pozemek na konci Revoluční ulice u paty Štefánikova mostu se změnil na stavební parcelu. Praha 1 tam chce stavět projekt takzvaného Zlatého vejce, který původně navrhovala jako prostor pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Podle architekta a popularizátora architektury Petra Kučery, který se mimo jiné podílel na projektu revitalizace Václavského náměstí, jde ale spíš o předvolební marketingový tah. "Zavání to prostě účelovostí nebo diletantstvím. Kdyby to přece někdo myslel vážně, tak to udělá opačně. Nejprve myšlenku konzultuje se všemi zainteresovanými a získá pro ni podporu, pak změní územní plán, vypíše soutěž a její výsledky představí veřejnosti," říká v rozhovoru.
Až do 23. srpna je veřejnosti přístupná rozsáhlá terasa nad palácem Lucerna, kterou má v pronájmu kavárník Ondřej Kobza. Nově tu nechal položit dřevěnou podlahu a plánuje, že v prostoru, který podle jeho slov vypadá jako paluba zaoceánského parníku, jednou bude spolu s příznivci pěstovat rajčata, chovat slepice a motýly a bude pořádat salony, přednášky a happeningy. "Naším snem je totiž po vzoru New Yorku nastartovat v Praze střešní kulturu a rozjet tak další patro života," říká. Konkrétní plán akcí zatím Kobza nemá, aktuálně je možné za 100 Kč vyrazit na terasu "pouze" na výlet. Podívejte se, jak probíhalo představení zrenovovaného prostoru a jaký je ze střechy výhled na Prahu.
Psal se rok 1978, když hlavní architekt metra Jaroslav Otruba s grafikem Jiřím Rathouským době dokončovali jedinečné architektonické řešení, které mělo udělat z nové linky A jednu z nejkrásnějších linek na světě. Barva se měla stát základním prvkem, který měl pomoci cestujícím v orientaci. Poznáte místo jen podle barevného řešení?
Střechy ve městech jsou nevyužité. Mohly by tam vznikat nové příležitosti pro bydlení, často však tomu brání stavební pravidla. Na jejich nelogičnost poukazují například architekti z londýnského studia PUP Architects. Na domě ve východní části anglické metropole proto umístili domek z obalového materiálu Tetra Pak. Jejich projekt získal první cenu v mezinárodní soutěži Antepavilion competition.
Dům, který dokáže energii nejenom šetřit, ale i vyrábět, a zároveň minimalizuje spotřebu pitné vody a maximálně využívá tu dešťovou. Přesně s takovým zadáním pracují studenti v rámci soutěže Český ostrovní dům, která letos už podruhé přinesla propracované projekty soběstačných domů. Vítězný projekt trojice studentů z pražské ČVUT zaujal odbornou porotu svou podobou, ale i chytře vymyšleným systémem fotovoltaických panelů v kombinaci s domácím bateriovým úložištěm. V galerii si můžete prohlédnout pět vybraných projektů.
Aktuální Ročenka dřevostaveb 2016 představuje 36 realizací, a to od rodinných domů až po veřejné stavby. Nechybí ani projekt Spolkového domu v Ratíškovicích od architektonického studia Létající inženýři, nástavba hasičské zbrojnice v Palkovicích od Kamil Mrva Architects nebo například krytá jezdecká hala od A2 studio stojící ve slovenském Šamoríně. Některé z vybraných realizací si můžete prohlédnout v galerii.
Když jsem jel do Düsseldorfu na reportáž ze startu Tour de France, věděl jsem, že je to zajímavé město a že je tam čtvrť napěchovaná kvalitní moderní architekturou. Přesto mě to místo překvapilo. Zůstal bych tam fotit klidně celý týden!
Původně tam byly jen umouněné průmyslové objekty, přístaviště a sklady. Dnes je düsseldorfská čtvrť Media Hafen dávána za příklad perfektního územního plánování a stala se výkladní skříní moderní architektury. Najdete tam budovy slavných architektů, jako je Frank Gehry (spoluautor pražského Tančícího domu), Fumihiko Maki (držitel prestižní Pritzkerovy ceny) a mnoha dalších. Oblast nacházející se nedaleko historického centra města teď přitahuje davy turistů. Pojďte se podívat, čím je láká.
Galerie Vladimíra Hrocha v Uherském Hradišti vystavuje během Letní filmové školy soubor filmových vizuálů snímku Křižáček. Ten dnes vstupuje do českých kin. Vítězný film letošního karlovarského festivalu rozděluje publikum už od prvního uvedení. Příběh o hledání syna, problémech dospívání, vztahu k autoritám i schopnosti přiznat si vlastní selhání zrežíroval Václav Kadrnka.
První obchodní centrum vzniklo ve Spojených státech. Původně mělo fungovat jako komunitní centrum na předměstí. Koncept rakouského emigranta se ale velmi záhy zvrhl. Veřejný prostor ve městech tak obchodní centra neobohacují, spíš mu naopak škodí. Existuje ale řada pozitivních příkladů, v Česku například Nový Smíchov v Praze.
Při rekonstrukci malometrážního bytu určeného ke krátkodobým pronájmům pracovali architekti ze studia Mio architects s omezeným rozpočtem. Staré materiály proto zrenovovali a nové, o to kvalitnější, použili pouze ve vstupní chodbě, koupelně a toaletě. Dekorativním prvkem, ve kterém dominuje bílá a černá barva, je příčka odhalená až na cihlu.
Rekonstrukce karlovarského hotelu Thermal, který během filmového festivalu slouží jako přirozené centrum akce a je v něm také několik klíčových kinosálů, začne až příští rok. Vyjde zhruba na 400 až 450 milionů korun. V této částce ale nejsou zahrnuté náklady na rekonstrukci a revitalizaci bazénového komplexu. Oprava hotelu průběh 53. ročníku festivalu neovlivní.
Bytový komplex Market Square Tower v texaském Houstonu nabízí kromě luxusních apartmánů i koupání na samém vrcholu budovy. Část bazénu z akrylátového skla ale vyčnívá přes okraj 153 metrů vysoké budovy.
Zatímco razicí štíty dokončovaly v roce 2012 poslední metry linky A do Motola, v Hamburku politici slavnostně otevřeli dvě nové stanice linky U4 do HafenCity. Nově vzniklé stanice Überseequartier a HafenCity Universität představovaly revoluční koncepci rozvoje městské podzemní dráhy. Vedení města se před zahájením výstavby rozhodlo vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na finální podobu stanic a nejlepší návrhy zrealizovat. Výsledkem jsou dvě unikátní dopravní stavby, ve kterých se podařilo skloubit kvalitní architekturu a design s dopravně-technickou funkcí. Architekti vyšli z představy metra jako místa, kde si může člověk při čekání na vlak odpočinout od hlučného a hektického přístavu.
Britská společnost Ten Fold Engineering nabízí alternativu bydlení. Modul, který vyvinula, lze obývat za osm minut od umístění. Stačí k tomu jedno tlačítko. Stejně jednoduše, tedy pouhým stiskem, lze příbytek opět složit. Modul má zhruba 64 metrů čtverečních a lze jej využít jako polní nemocnici nebo kancelář. Vyjde na necelé tři milióny korun.
S tím, jak při druhé světové válce začaly spojenecké armády získávat převahu ve vzduchu, začali nacisté své vojenské objekty stěhovat do podzemí. Jeden takový podzemní bunkr zřídili i v Praze na Divoké Šárce. Celkem zhruba 400 metrů chodeb je zalito úplnou tmou.
Projekt soběstačného minidomku představili slovenští Nice Architects v roce 2008 v rámci architektonické soutěže. Ecocapsule sice nevyhrál, ale zaujal širokou veřejnost. "Uvědomili jsme si, že má smysl v projektu pokračovat, a postupem času jsme se mu začali věnovat naplno," vypráví architekti s tím, že dosáhli konstrukčních a technologických vylepšení. První limitovaná série Ecocapsule se dostane k zákazníkům do konce tohoto roku. Společnost plánuje i sériovou výrobu, která by měla snížit cenu.
Norské architektonické studio Fortunen navrhlo poblíž vodopádu Skjervsfossen malou budovu, která slouží jako malé technické zázemí a veřejná toaleta. "Naším záměrem bylo vytvořit jedinečný a překvapivý zážitek s ohledem na místní přírodu. Snažili jsme se co nejvíce zpřístupnit okolní divokou přírodu, aniž bychom jí ublížili," vysvětlují architekti. Objekt stojí v místě, které již v minulosti přitáhlo přední světové architektonické hvězdy. Na stezce vedoucí kolem vodopádu stojí i muzeum na pilotech od švýcarského architekta Petera Zumthora.
Za deset let svojí existence se Světový festival architektury stal přehlídkou těch nejambicióznějších projektů z celého světa a cena World Building of the Year, která se každoročně během festivalu uděluje, je jednou z nejprestižnějších v oboru. Letos odborná porota z celkem 924 přihlášených projektů vybrala 68. Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni během Světového festivalu architektury, který se koná od 15. do 17. listopadu v Berlíně.
