Minimalistická kostka z betonu a skla je vklíněna přímo do úpatí útesu poblíž kanadského Calgary. Objekt, který navrhlo nizozemské studio LAAV Architects, má sloužit jako ideální místo pro víkendový útěk z města. Dispozice domu je jednoduchá, v jeho středu je ložnice s dvojlůžkem, pouhých šest kroků od ní je umístěn kuchyňský kout a za ním koupelna. Největším lákadlem je ale nepochybně výhled do okolí.
"Projektování domu je neustálým hledáním ideálního poměru mezi soukromím a komunikací s okolím, mezi funkčností a krásou a rovněž mezi požadavky a možnostmi," popisují svůj přístup k navrhování slovenští architekti ze studia Endorfine. A se stejným konceptem přistoupili i k projektu domů umístěných v golfovém resortu v Hrubé Borše. Projekt zaujal i server Dezeen.com.
Okály, montované dřevostavby, byly ve své době velmi oblíbeným druhem bydlení. Západoněmecký "vynález" se v tehdejším Československu rychle ujal a montované dřevostavby z podniku Okál Rýmařov začaly zaplavovat města i vesnice. Okál, který se v tuzemsku začal stavět v 70. letech, je navíc kvalitativně srovnatelný se současnými dřevostavbami a lze ho i drobnými zásahy přizpůsobit dnešnímu životnímu stylu, stejně jako se to podařilo kanceláři Pavlíček+Hulín architekti.
Staří Římané měli svůj Circus maximus, jednu z největších sportovních arén, které kdy na světě vznikly. Pražský spartakiádní stadion na Strahově měl v dobách své slávy podobné parametry. Jeden z největších stadionů světa teď chátrá. Pojďte se podívat, jak tato kulturní památka nyní vypadá.
Centrální dispečink v Praze 2 patří mezi nejvíce diskutované budovy v hlavním městě. Nesouhlas vyvolával už v době svého vzniku a podle architekta Petra Kučery je tomu tak dodnes. "Tato stavba vždy vyvolávala a také stále vyvolává spíš negativní reakce. Věřím tomu, že kdyby se mělo o jejím osudu rozhodnout v referendu, tak ji veřejnost nechá zbourat," řekl během obhlídky domu, který si kvůli svému vzhledu vysloužil přezdívku Mordor.
Od dětství všichni známe optické klamy a rádi se jimi bavíme i jako dospělí. Německý fotograf Max Leitner se jich snaží využít v sérii širokoúhlých snímků, které kombinují architekturu Varšavy a městský sport zvaný free running. Jeho fotky vypadají tak, jako by ani neexistovala zemská přitažlivost.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2022 v Kataru se odehraje na stadionu postaveném z přepravních kontejnerů. Stavby vznikající při příležitosti sportovních událostí znamenají velké finanční zatížení a většina z nich po skončení události zůstane prázdná a chátrá. Tento objekt ale bude možné po skončení klání přestěhovat a znovu vystavět jinde. Cílem organizátorů bylo minimalizovat náklady, redukovat odpad a uhlíkovou stopu. Stadion pojme zhruba 40 tisíc diváků a za celým návrhem stojí architektonické studio Fenwick Iribarren.
Obec Velká Polom na Ostravsku nikdy v historii neměla náves. Dlouhodobou snahou vedení obce a postupným odkupem pozemků se místo pro setkávání občanů podařilo vytvořit. Návrh vytvořilo ostravského studio Ateliér 38. "Nikoliv prací architekta, ale zdravým selským rozumem, kterého - mám pocit - ubývá, se podařilo plán uskutečnit," podotýká jeden z autorů. Novou náves chválí například i architekt Petr Kučera. "Trend zkvalitňování veřejných prostranství není doménou jen větších měst a je to dobře. Města se mohou vesnicemi v mnohém inspirovat," píše na Facebooku.
Českou cenu za architekturu Architektura 2017, kterou druhým rokem předává Česká komora architektů, získal projekt Archeopark Pavlov od architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka. Toto historické muzeum stojí přímo v lokalitě významného archeologického naleziště, kde se rozkládalo sídliště z období mladého paleolitu. Badatelé zde našli sošku venuše z Pavlova z mamutoviny. Stavba má evokovat plasticky tvarované jeskynní prostory. Přímo do expozice je zakomponováno naleziště mamutích kostí. Stavba si odnesla i Mimořádnou cenu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za kvalitní dílo moderní architektury citlivě vsazené do krajiny.
Španělští architekti chtěli vytvořit inspirativní prostředí pro děti a zároveň potlačit industriální okolí. Škola, kterou navrhli, má jedno patro obložené zrcadlovými panely, které objekt vizuálně zmenšují. Přízemí naopak hraje všemi barvami. Mladé architektonické studio ABLM Arquitectos ze Salamanky bylo založené teprve před pěti lety. Za tu dobu ale stihlo za svoje projekty nasbírat řadu cen.
Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování výstavy představující Prahu 14. století. 2. prosince ji otevírá v domě U Zlatého prstenu. Expozice se točí kolem zakladatelské činnosti císaře Karla IV., návštěvníci se ve středověkém městě ocitnou nejen díky dobovým předmětům, ale i díky hmatovým a virtuálním rekonstrukcím důležitých staveb i celých částí města. K hlavním exponátům patří model Prahy - Starého a Nového Města, Malé Strany a Hradčan, ale i Pražského hradu a Vyšehradu. Pomocí videomappingu na něm autoři výstavy ukazují stavební a urbanistický rozvoj Prahy v průběhu 14. století. Druhý videomapping pak představuje tehdejší podobu Karlova náměstí a okolí.
Českou cenu za architekturu, kterou druhým rokem předává Česká komora architektů, získal projekt Archeopark Pavlov od architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka. Sedmičlenná odborná porota rovněž ocenila Galerii nábytku na brněnských Vinohradech od studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers nebo Komunitní centrum Máj od SLLA Architects. Všechna oceněná díla Česká komora architektů vystaví od 29. listopadu v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze a od 13. února 2018 pak v Galerii architektury Brno.
Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze, která je chráněna jako kulturní památka, byla až do konce letošního října centrem umělců a kreativců. Zázemí zde našla řada architektů, grafiků, ale i The Chemistry Gallery. Nyní je budova prázdná a má projít rekonstrukcí. Právě ta by měla být podle historika architektury Jakuba Potůčka vedena citlivým způsobem, který by stavbě vrátil zašlý lesk. "Jde o vskutku mimořádné dílo funkcionalistické architektury. Je to tak významná stavba, že její hodnotu lze srovnávat s těmi nejsmělejšími stavbami v kontextu celé evropské scény," vysvětluje s tím, že bez větších stavebních zásahů může fungovat jako moderní polyfunkční budova.
Paneláky - domov pro více než dva a půl milionu lidí. S odstupem padesáti let od masové výstavby panelových sídlišť připravila Moravská galerie v Brně výstavu, která tento fenomén propojuje s fotografiemi, designem a módou z doby normalizace i s projekty současných umělců. Ukáže tak i proměnu vnímání sídlišť v průběhu posledního půlstoletí. Výstava potrvá do 18. března 2018.
Archeopark Pavlov zaujal porotu mezinárodní soutěže, která oceňuje nejlepší projekty z betonu. Dílo architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka zvítězilo v kategorii veřejný prostor. A podle jednoho z autorů uspělo i díky neobvyklému konstrukčnímu řešení.
Ministerstvo kultury rozhodlo, že soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude památkou. Současný majitel tak může komplex staveb ze 70. let zbourat a postavit na jeho místě nové domy. Podle rozhodnutí ministerstva jsou nemovitosti nevhodně začleněny do okolí, v areálu se nikdy "neudála žádná významná kulturněhistorická událost" a domy zároveň nejsou významným příkladem brutalismu.
Na architektonickém festivalu World Architecture Festival v Berlíně byly vyhlášeny ceny Světová stavba roku. Vítězem jubilejního desátého ročníku se stal projekt Čínské univerzity v Hongkongu, v němž se skupina architektů zabývala revitalizací čínské vesnice Kuang-ming, zničené zemětřesením. Loni získal prestižní cenu polský architekt Robert Konieczny za návrh muzea ve Štětíně.
Brutalistní stavby nesou ve společnosti nespravedlivý punc staveb komunismu, přitom vznikaly v době uvolnění, tvrdí architekt Václav Aulický. Zbourání hrozí budovám Transgasu na pražských Vinohradech, na jejichž vzniku se jako mladý architekt podílel. Majitelé by na opravu a úpravu té stavby měli, zakonzervovat ji by ale nebyl ideální přístup, dodává.
Absolventka architektury z liberecké univerzity Petra Ross vyhrála před rokem stipendium Jana Kaplického a získala tak možnost strávit tři měsíce placené stáže v ateliéru Zaha Hadid Architects. V něm měla možnost podílet se na řadě zajímavých projektů, včetně revitalizace tallinnského přístavu. "Účastnila jsem se od začátku veškerého procesu navrhování a schůzek jako každý člen týmu a skutečně měla pocit, že jsem součástí unikátního světa Zahy Hadid, se vším, co k němu patří," vypráví svoje zkušenosti. Pobyt v Londýně ale není její poslední zahraniční zkušeností. Momentálně pracuje v Antverpách.
Výstavba muzea Louvre Abu Dhabi podle projektu předního francouzského architekta Jeana Nouvela trvala osm let a nabízí přes 180 metrů čtverečních výstavních ploch. Hlavní objekt kryje střecha složená z osmi tisíc kovových hvězd, kterou se architekt odkazuje na tradiční arabskou architekturu.
