Benative
Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Architektura


Miroslav Chmel/UMPRUM/Artsemestr zima 2018
Miroslav Chmel/UMPRUM/Artsemestr zima 2018
Miroslav Chmel/UMPRUM/Artsemestr zima 2018

Letiště, bývalá továrna nebo tramvajový most. Studenti hledali místo pro Slovanskou epopej

Na pavilon pro Slovanskou epopej byla v minulosti už několikrát vypsána soutěž, ve které se hodnotila vhodná místa pro umístění stavby. Stejně tak byla v minulosti mnohokrát řešena i podoba objektu. Studenti z ateliéru Architektura I pražské UMPRUM se ale tentokrát dívali na téma z jiného pohledu a snažili se odpovědět na to, jak je cyklus velkoformátových obrazů od Alfonse Muchy vnímán dnes, jaký význam má pro Prahu a kde má být pavilon nebo expozice umístěna.

Mission Control, 2hd studio
Mission Control, 2hd studio
Mission Control, 2hd studio

Architekti našli klid v kůlně obložené pětistovkou košťat. Je pro ně "teleportem" z rušného světa

Tradiční zahradní kůlna se přeměnila v místo, kde majitelé, architekti, najdou kýžený klid na práci. Objekt s názvem Mission Control popisují jako "teleport, který dokáže vytrhnout z každodenního spěchu do místa, kde každý nalezne pokoj, klid a možnost soustředit se". Objekt, v němž se původně skladovalo nářadí, v současnosti slouží jako ateliér. Intimitu se do něj podařilo vnést díky fasádě ze zhruba pěti set košťat.

Reklama
Robert Konieczny
Robert Konieczny
Robert Konieczny

Nejhezčí dům na světě stojí v Polsku. Jeho autor rozhodne o vítězích České ceny za architekturu

Česká komora architektů vyhlásila 3. ročník České ceny za architekturu. Architekti do ní mohou svá díla přihlašovat do 31. března 2018. O výsledcích bude rozhodovat mezinárodní odborná porota, která do konce května 2018 vybere do užšího výběru zhruba 50 nominovaných děl. Z nich porota následně vybere pět až deset prací, kterým bude uděleno čestné označení Finalista ČCA. Z nich pak porota zvolí držitele hlavní ceny. Vítězem loňského ročníku se stal Archeopark Pavlov.

Plecháč
Plecháč
Plecháč

Ikonický Plecháč, dům s rezavou fasádou, má nový interiér. Beton zjemnilo dřevo nebo závěsy

Stojí na malém a mírně svažitém pozemku v Humpolci. Díky fasádě z předzrezlého plechu, takzvaného cortenu, se mu už před deseti lety začalo říkat Plecháč. I přes výraznou vnější úpravu dům nejenom díky vzrostlým stromům dokonale splynul se svým okolím. A po dvanácti letech prošla ikonická stavba architekta Luďka Rýznera úpravou interiéru - došlo k jeho výraznému zjemnění.

Design pumpa
Design pumpa
Design pumpa

Čerpací stanice jako umělecké dílo: Láhev sodovky, létající talíře i obrazárna

Čerpací stanice je ryze účelová stavba. Při její stavbě je třeba pečlivě dodržovat bezpečnostní normy, zároveň by však měla nabídnout zákazníkům příjemné prostředí k odpočinku a načerpání sil pro další kilometry na cestách. A neposlední řadě by měla okolo jedoucí posádky automobilů něčím přilákat. Myšlenka postavit čerpací stanici, která by byla něco více než jen místem pro tankování automobilů, napadla pumpaře napříč celou zeměkoulí. V naší galerii si můžete prohlédnout desítku nejzajímavějších čerpacích stanic z celého světa, které posbíraly mnohá ocenění za netradiční přístup a propojení s okolím.

Praha nepostavená
Praha nepostavená
Praha nepostavená

Vznik nové vládní čtvrti není třeba. Výstavním bulvárem Prahy jsou nábřeží Vltavy, říká architektka

Přelom století, a zejména následné období Československé republiky, přinesl řadu nových urbanistických vizí. Uvažovalo se například o vzniku vládní čtvrti na Letné, tunelu pod Václavským náměstím nebo výstavbě dopravní komunikace na Petříně. A právě o těchto a mnoha dalších nerealizovaných projektech pojednává kniha Praha nepostavená architektky a teoretičky architektury Kláry Brůhové. "Já si myslím, že pro Prahu tak, jak ji známe dneska, je důležitá kontinuita. Tedy nejenom přelomový rok 1918, ale už události od 2. poloviny 19. století. Velké vize pro Prahu vznikaly už tehdy," přibližuje historii Prahy.

Reklama
Tikku House
Tikku House
Tikku House

Dům postaví během noci a zabere plochu jednoho parkovacího místa. Vyjde na 900 tisíc

Finský architekt nabízí řešení zahuštěných měst. V domě, který zabírá pouze plochu jednoho parkovací místa, tedy zhruba dvanáct a půl metrů čtverečních, je podle něj možné pohodlně pracovat, ale i bydlet. Postavit se dá během jedné noci a téměř kdekoliv. Dřevěné panely, z nichž je sestaven, jsou pětkrát lehčí než železobetonová konstrukce. Díky tomu objekt nepotřebuje základy.

Světnice v údolí, rekonstrukce Debyt
Světnice v údolí, rekonstrukce Debyt
Světnice v údolí, rekonstrukce Debyt

Staročeská světnice získala zpět svůj lesk i vzdušnost. Rekonstruovat smysl má, říká architekt

Rekonstrukce chalupy v jižních Čechách má podle plánu probíhat v několika etapách. V té první získali majitelé spojením dvou menších místností a vybouráním zazděného okna prostorově velkorysou místnost, která funguje jako kuchyně, jídelna a obývací pokoj. Do nově vzniklé světnice použil architekt i většinu z původního zařízení, zbytek pak navrhl z modřínového dřeva na míru.

Adam Štěch - Pocta detailu
Adam Štěch - Pocta detailu
Adam Štěch - Pocta detailu

Krása je v detailu. Kurátor Adam Štěch vystavuje unikátní fotky ze světových cest za architekturou

Teoretik designu a architektury Adam Štěch vystavuje v Galerii UM na pražské UMPRUM výběr pestrobarevných fotografií detailů staveb - například zábradlí, schodišť či zajímavého obložení stěn -, za kterými jezdí přes deset let po celém světě. Projekt Pocta detailu, jež měl ve zmenšené verzi premiéru loni na podzim v Londýně, je výsledkem jeho přesvědčení, že design je svébytnou součástí modernistické architektury. Na projektu spolupracoval s přáteli z designérského uskupení OKOLO.

Reklama
Obchodní centrum Birmingham Selfridges store
Obchodní centrum Birmingham Selfridges store
Obchodní centrum Birmingham Selfridges store

Architektka: Obchodní centra jsou kašírkou veřejného prostoru. Kradou lidi z města a nic mu nevrací

Kniha Města zdí české architektky a urbanistky Anny Beaty Hablové nastiňuje téma obchodních center. Zabývá se jejich architektonickým vývojem nebo tím, jakou roli hrají v současné struktuře města. A právě to autorka knihy kritizuje. Obchodní centra jsou podle ní především introvertními stavbami, které nevyužívají svůj parter. "Jsou pouze kašírkou veřejného prostoru a zároveň tak kradou lidi z veřejného prostoru skutečného, aniž by něco městu vrátila. Za obchodními centry stojí globální hráči, kteří zde vytáhnou z lidí peníze, ty ale investují jinde, nejčastěji dál na východě," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jan Tyrpekl, řopík
Jan Tyrpekl, řopík
Jan Tyrpekl, řopík

Proměna starého bunkru "řopíku" v zajímavou dřevostavbu vyšla jen na 50 tisíc

Architekt Jan Tyrpekl se kromě standardních zakázek zabývá i experimentálními projekty, v jejichž rámci se snaží zkoušet různé nové postupy a strategie. Ten poslední vznikl na řopíku, tedy lehkém pohraničním opevnění na Moravě. Objekty, které Armáda ČR rozprodává, mají totiž podle něj velký potenciál, který dosud zůstává nevyužit.

Reklama
Jože Plečnik a jeho práce
Jože Plečnik a jeho práce
Jože Plečnik a jeho práce

Plečnik už ve 20. století bojoval s maloměšťáctvím. Řadu svých staveb v Lublani financoval sám

Od říční kolonády přes kostel s branou do světa mrtvých až po fotbalový stadion z kamene. Tento rok je to 60 let od úmrtí slovinského architekta Jožeho Plečnika. Ve své domovské Lublani po sobě zanechal koncept, ze kterého Slovinci dodnes čerpají. Architekt přišel na způsob, jak pozdvihnout zapadlé maloměsto na úroveň velkých západních metropolí. Receptem na věčnost však nejsou nekonečné pařížské bulváry ani nazdobené vídeňské promenády. Je to architektura s myšlenkou a historií, která nekřičí. Provinční město díky této pěkné architektuře objevilo způsob, jak najít rovnováhu v měnícím se světě. Ironií osudu je, že zatímco Plečnik Lublaň ocenil, město ho vzalo na milost až po jeho smrti.

Strahovský stadion
Strahovský stadion
Strahovský stadion

Strahovský stadion je kulturní památkou, a přesto chátrá. Je mementem našeho přístupu k dědictví

Strahovský stadion v Praze je unikátní kulturní památkou a výjimečným architektonickým počinem, na jehož vzniku se podílela řada předních architektů. V roce 2003 byl prohlášen kulturní památkou, a přesto dějiště všesokolských sletů a posléze i spartakiád stále chátrá. "Stadion se stává smutným mementem našeho přístupu k národnímu kulturnímu dědictví," říká historik architektury Miroslav Pavel.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama