I to, co dávno ztratilo svou funkci, může s trochou péče sloužit dalším generacím. Myslí si to Jiří Rokoský, který si v Lipnici nad Sázavou všiml chátrající trafostanice a společně s přáteli ji proměnil na atraktivní ubytování. Na deset metrů čtverečních dokázali vměstnat spaní pro dva, sprchu s toaletou, kuchyň i terasu s výhledem na kraj Vysočiny.
Prostorný bazén, anglický trávník i byty pro diplomaty. Česká ambasáda v Novém Dillí, která letos slaví padesát let od kolaudace, je oázou klidu v chaotické indické metropoli. Brutalistní areál od slavného architekta Karla Filsaka zaujme návštěvníka dobovým interiérem či lustrem z dílny význačného českého sklářského výtvarníka. Budovy velvyslanectví i jejich interiér nafotil reportér Aktuálně.cz.
O hotelu u rybníka Medlov nevěděl Jan Piskoř v roce 2014 vůbec nic. Sháněl tehdy místo, kde bude moct pořádat kurzy pro členy pražské taneční školy. Do oka mu padl inzerát odborových svazů, které hotel ve Fryšavě pod Žákovou horou nabízely k pronájmu. Budovu si zamiloval a po pár měsících se mu ji za pomoci známých podařilo odkoupit. Až po letech zjistil, že patří mezi ikony bruselského stylu.
Česko zná podobu pavilonu, který bude reprezentovat zemi na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace. Výhercem otevřené architektonické soutěže, která byla vyhlášena po více než dvaceti letech, je studio Apropos Architects se svým návrhem skleněné spirály. Odborná porota ho vybrala z třiceti osmi projektů.
Pritzkerovu cenu, nejvyšší ocenění ve světě architektury, získal 69letý Brit David Chipperfield, známý minimalismem a elegancí svých návrhů. Porota Chipperfielda ocenila zejména za jeho nadčasový a moderní styl, který čelí klimatické krizi, proměňuje sociální vztahy a oživuje města, uvedla agentura AFP.
Kateřina Landa žila od 90. let v Paříži, kde studovala návrhářství a později spolupracovala s ikonami módy jako Chanel nebo John Galliano. Ve Francii také potkala svého prvního muže, všestranného bohéma, s nímž se nastěhovali do bývalého skladu a společně ho změnili v místo pro život. Byt s barevnými tapetami a sběratelskými kousky z blešáku ukazuje, jak k interiérům přistupují Pařížané.
V satelitní čtvrti obce Tlustovousy ve Středočeském kraji stojí nový rodinný dům, který nedává na odiv svou skutečnou velikost. Architekti Martin Petřík a Matěj Šebek ho navrhli tak, aby majitelům nabízel soukromí a zároveň zapadl do typizované okolní zástavby. Od ulice se nenápadně táhne dál na pozemek, čímž do sebe pouští světlo a kryje zahradu před pohledy sousedů.
Designérka Anke Glut proměnila horskou novostavbu v obci Prkenný Důl ve slunný víkendový byt. Rodina z Prahy ji požádala, aby interiér o velikosti 90 metrů čtverečních vybavila nábytkem a doplňky, které uspokojí každého, kdo do bytu přijede. "Cílem majitelů je byt občas pronajímat. Musela jsem tak vymyslet zařízení, které zaujme každého a zároveň bude nenáročné na údržbu," vysvětluje autorka.
Původně pavilon Klubu českých turistů ve Stromovce, dnes známé zrcadlové bludiště na Petříně. Stavba ve tvaru zaniklé gotické vyšehradské brány Špička vznikla na pražském výstavišti pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 podle plánů Quida Bělského a Matěje Bílka.
Panelový dům v pražské Hostivaři je díky rekonstrukci lepším místem pro život. Architekti opravili šedesát let starou fasádu a rozšířili lodžie s výhledem do parku. Společenství vlastníků za úpravy zaplatilo pět milionů korun.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán hodlá do roku 2030 utratit miliardy dolarů za výstavbu obřího obchodního centra v Rijádu. Chce do země, jejíž ekonomika je dlouhodobě závislá na ropě, přilákat turisty.
Petřínská rozhledna je jednou z neodmyslitelných dominant Prahy. Její historie sahá do roku 1889, kdy skupina Klubu českých turistů navštívila světovou výstavu v Paříži a nechala se inspirovat Eiffelovou věží. Po návratu výpravy do Prahy tak ihned začala vznikat stavba na temeni kopce Petřína. Objekt byl postaven podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
Autor řady ikonických pražských staveb a kmotr českého brutalismu Karel Prager by 24. srpna oslavil sto let. Stojí za Novou scénou Národního divadla, sídlem Komerční banky na Smíchově a za prosklenými pavilony u Emauzského kláštera. Právě odtud v sobotu na jeho počest vyrazí běžci. Vydají se i kolem jeho nejvýznamnější realizace, bývalého Federálního shromáždění. Připomeňte si ji v galerii.
Mladí majitelé bytu v pražském Bubenči chtěli interiér, který odráží jejich životní styl. Původní půdorys o velikosti asi 120 metrů čtverečních s architekty zčásti probourali a vytvořili společenský prostor s jídelnou a kuchyní. Pro interiér je charakteristická světlá barevnost, designový nábytek netradičních tvarů a textil vyrobený na míru.
Několik let jezdili Hoškovi okolo chátrající chalupy v Kryštofově Údolí. Manželé, kteří se z Prahy přestěhovali na Liberecko, tehdy přesvědčovali své přátele, aby ji koupili a vdechli jí nový život. Nikdo na to ale neměl odvahu, památka ze 17. století byla celá k rekonstrukci. Před dvěma lety, kdy byl dům zase k prodeji, už Hoškovi neváhali, koupili ho a proměnili na butikový hotel s restaurací.
Jaroslav a Martina v Krkonoších koupili bývalou podnikovou chatu a proměnili ji v moderní penzion s atmosférou starých časů. Takzvaná Riegerova bouda stojí ve svahu u Rokytnice nad Jizerou a nabízí výhled na okolní hřebeny hor.
40 dní chodil švédskou divočinou, do země se zamiloval a už tam zůstal. "Cením si toho, že know-how cizinců i žen tu má rovnou hodnotu," říká v podcastu Středoevropanka David Jirout. Deset let žije v univerzitním městě Uppsala, kde pomáhá stavebníkům a architektům chytře vytvářet udržitelné projekty. "V Česku jsme zatím ještě na úrovni papírů v banánových krabicích," popisuje svou zkušenost.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
Manželé v Brně zdědili prvorepublikovou vilu po prarodičích. Michala k domu pojila silná vazba na rodinu i vybavení, které si pamatoval ze svého dětství. V domě tak chtěl zachovat co nejvíce z toho původního. Manželka Jana ale k vile žádné pouto neměla. Jejím přáním bylo vyjít manželovi vstříc a zároveň si u něj prosadit svěží design a moderní prvky.
