Nelehký úkol dostala architektka Markéta Bromová od mladé rodiny z Berounska. V zastavěné části na kraji města navrhovala dům, který se musel vypořádat se svažitým pozemkem, sousedy i přilehlou silnicí. Hlavním přáním majitelů přitom bylo, aby se domov rozkládal jen na jedné úrovni a měl dostatek soukromí. Nemovitost tak od ulice ustupuje dál do zahrady a otevírá se až ke vzdálenějším domům.
Řidiči na pražské Severojižní magistrále mohli poslední dva roky sledovat, jak se z brownfieldu okolo Masarykova nádraží postupně stává nové centrum města. Teď se show blíží do finále. Holé interiéry hrubých staveb od Zahy Hadid se přes léto proměnily v přepychové kanceláře a vnější plášť budov září zlatem. Než se v budovách zabydlí všichni nájemníci, dokončí řemeslníci i parter s restauracemi.
Zuzka a Honza žili ještě před pár lety v centru Českých Budějovic. Měli tam zaběhnutou kavárnu se třiceti zaměstnanci, pražírnu kávy a k tomu práci na plný úvazek. Půl roku po narození jejich dcery Anežky si ale začali uvědomovat, že svůj životní styl chtějí změnit. Zbavili se všech závazků, koupili zchátralý dům na Šumavě a zmizeli z města. Své zkušenosti svěřili blogu Naokraj.
Budova Hlavního nádraží v Praze, které nese čestné jméno po americkém prezidentovi W. Wilsonovi, je největší a zároveň nejskvostněji zdobené nádraží v Česku. Dokončeno bylo v roce 1909 podle projektu architekta Josefa Fanty. Několik posledních let prochází výstavná budova rozsáhlou rekonstrukcí, která se chýlí ke konci. Podívejte se na dosud nepřístupná místa a výzdobu, kterou ukrývá.
V 90. letech minulého století snil Marek Šimon o tom, že si koupí loď a bude vozit turisty do zahraničí. Jeho otce ale očaroval vodní mlýn v Českém Krumlově a tím se oběma změnil kurz na dalších 25 let. Tak dlouho Šimonovi opravují trojdům u řeky pod zámkem. Bývalou ruinu se jim daří měnit na muzeum veteránů, restauraci a nejoriginálnější apartmány ve městě.
Ve vile na Nivách ve Zlíně strávil cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund 70 let. Vybavil si ji nábytkem na míru a zaplnil suvenýry z celého světa. Jeho nejoblíbenějším místem byla pracovna s velkou knihovnou, která dodnes čítá tři tisíce publikací, map, slovníků a encyklopedií. Vše teď spadá pod nadační fond založený Čestmírem Vančurou, který dům o nedělích otevírá veřejnosti.
Architekt Jan Kotěra založil Školu architektury v roce 1910 jako nedílnou součást uměleckého vzdělávání na Akademii výtvarných umění. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s výrazným kubistickým portálem. Po Kotěrově smrti se ale jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár, který budově přidal nové patro s rovnou střechou a funkcionalistickými okny.
Činžovní dům nedaleko Havelského tržiště má po rekonstrukci úchvatnou atmosféru. Architekti, kteří se jím zabývali devět let, mu vrátili kouzlo starých časů a přitom nezapomněli na nároky moderního bydlení. Během obnovy odhalili vrstvy v románském, barokním i klasicistním stylu, které dali do kontrastu se současnými a praktickými prvky.
Možná posledním bezpečně rozlišitelným a charakteristickým stavebním slohem v Česku je ten z přelomu 80. a 90. let minulého století, často označovaný za postmodernismus. Najdeme jej na obytných budovách, úřadech i firmách.
Kloboucké lesní si na Valašsku nechalo postavit nové sídlo pro své zaměstnance. Střídmý dům se chlubí tím, že je zároveň největší dřevostavbou v Česku, navíc nezávislou na externích zdrojích energie. "Stavbu jsme navrhli tak, aby udávala trend budoucnosti. Ekologii a jednoduchost jsme doplnili o ty nejmodernější technologie," tvrdí architekt.
Do osmého ročníku soutěže Interiér roku architekti z Česka a Slovenska přihlásili 211 realizací. Převládají soukromé rekonstrukce a novostavby, z veřejných investic se vyjímá například proměna jednacího sálu Nejvyššího soudu v Brně nebo Café Robot v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Letohrádek u Nových Hradů v roce 2010 nevypadal jako okázalé novogotické sídlo pro aristokratickou smetánku. Po znárodnění připadl správě státních lesů, která v něm zřídila kanceláře pro zaměstnance. "Tehdy také dům ztratil svůj charakteristický novogotický vzhled," říká architekt Tomáš Petrášek, který se na podnět svého bratra chopil rekonstrukce a proměnil dům v kouzelné rodinné bydlení.
Dříve se na tomto místě vyráběly klobouky. Ve 30. letech tu vznikla funkcionalistická stavba podle návrhu Adolfa Benše a Josefa Kříže. Budova Elektrických podniků hl. města Prahy, později známá též jako budova Dopravních podniků, která se nachází poblíž Hlávkova mostu v Holešovicích, patřila v době svého vzniku k nejmodernějším stavbám tohoto typu v Evropě.
Psycholog a spisovatel dlouho bydleli v pronájmu na sídlišti v pražských Ďáblicích. Lokalitu si oblíbili, a když začali uvažovat o vlastním bydlení, rozhodli se hledat ve stejné čtvrti. Měli štěstí, podařilo se jim koupit byt v sousedním domě. Velikostí byl akorát, potřeboval ale rekonstrukci. Pár proto oslovil studio Papundekl, které pro něj navrhlo bydlení odrážející mileniálský styl života.
Televizní reportér Ladislav Hruška je doma tam, kde je jeho francouzský buldoček. Do rodného domu se zahradou v Městci Králové utíká, kdykoli má volno. Kvůli dlouhým směnám v televizi ale většinu týdne musí trávit ve svém bytě v pražském Karlíně. Deset let ho využívá jako útočiště i občasné televizní studio. "Tady vznikly všechny ty legendy a perly," říká autor reportáže o padajícím chlebu.
V areálu zámku Žďár nad Sázavou, který stojí v malebné krajině pod Zelenou horou, vzniklo moderní ubytování pro romantické povahy. Stylové pokoje navrhla na popud hraběnky Marie Kinsky designérka Alexandra Dýcková. "V každému apartmánu jsme se snažili odrazit původní historickou funkci. Přáním paní hraběnky také bylo, aby se pokoje lišily svou barevností," říká autorka proměny.
Filip a jeho sestra dostali od rodičů chalupu z 19. století. Dům v malebné vesnici Jindřichov v Jizerských horách Filip původně nechtěl, jeho manželka a sestra Kateřina ho ale přemluvily k tomu, aby si obydlí nechali. V roce 2021 tak začali s rekonstrukcí a život se jim na čas obrátil vzhůru nohama. Volné víkendy trávili prací na stavbě a plánováním interiéru.
I to, co dávno ztratilo svou funkci, může s trochou péče sloužit dalším generacím. Myslí si to Jiří Rokoský, který si v Lipnici nad Sázavou všiml chátrající trafostanice a společně s přáteli ji proměnil na atraktivní ubytování. Na deset metrů čtverečních dokázali vměstnat spaní pro dva, sprchu s toaletou, kuchyň i terasu s výhledem na kraj Vysočiny.
Prostorný bazén, anglický trávník i byty pro diplomaty. Česká ambasáda v Novém Dillí, která letos slaví padesát let od kolaudace, je oázou klidu v chaotické indické metropoli. Brutalistní areál od slavného architekta Karla Filsaka zaujme návštěvníka dobovým interiérem či lustrem z dílny význačného českého sklářského výtvarníka. Budovy velvyslanectví i jejich interiér nafotil reportér Aktuálně.cz.
O hotelu u rybníka Medlov nevěděl Jan Piskoř v roce 2014 vůbec nic. Sháněl tehdy místo, kde bude moct pořádat kurzy pro členy pražské taneční školy. Do oka mu padl inzerát odborových svazů, které hotel ve Fryšavě pod Žákovou horou nabízely k pronájmu. Budovu si zamiloval a po pár měsících se mu ji za pomoci známých podařilo odkoupit. Až po letech zjistil, že patří mezi ikony bruselského stylu.
