socialismus

Plynové masky i "atombordel". Tak komunisté učili děti bránit se proti imperialistům

Plynové masky i "atombordel". Tak komunisté učili děti bránit se proti imperialistům

Prohlédnout si 30 fotografií

První pomoc se nejčastěji cvičila na figuríně zvané Andula, řečené Anče. Děti na ní trénovaly umělé dýchání a masáž srdce. "Tuhle část jsem moc rád neměl, protože figurína byla odpudivá a přestože se po použití dezinfikovala, nemohl jsem se zbavit pocitu, že je uslintaná od těch, co šli první v řadě," vzpomíná například fotograf Aktuálně.cz Tomáš Vocelka.

Střílení ze vzduchovek se oficiálně vyučovalo až na středních školách, většina dětí se s ním však seznámila už na základce. Součástí her a nácviku v terénu bylo také házení gumovými granáty, jež byly poměrně nešikovné svým tvarem, a tak nebylo vždycky snadné trefit se tam, kam člověk zrovna potřeboval.

Podcast Přepište dějiny: Lesk a bída filozofky Hogenové

Podcast Přepište dějiny: Lesk a bída filozofky Hogenové

Moudra Anny Hogenové oscilují mezi spekulací a konspirací. Dobře je to patrné zejména na historických paralelách, kterým skoro nikdy neodolá.

Retro nákupy: Unikátní snímky ukazují bídu socialistického zásobování

Retro nákupy: Unikátní snímky ukazují bídu socialistického zásobování

Prohlédnout si 20 fotografií

Bez ohledu na společenské změny, které přineslo uplynulých třicet let, se s Vánocemi stále pojí i stres. Před sametovou revolucí pramenil podle průzkumu řetězce Tesco především z všudypřítomných front. Dnes jsou jeho zdrojem přeplněné obchody.

Napříč generacemi panuje shoda, že důvody pro stres v období vánočních svátků před sametovou revolucí byly především fronty v obchodech. "Davy nakupujících a přeplněné obchody, které komplikovaly Čechům nákupy dárků, kazí respondentům Vánoce dodnes. Dnes už se ale neobáváme, že neseženeme to, co právě sháníme. Prázdné regály, specifikum předrevoluční éry, nahradily všudypřítomné vánoční reklamy a pocit, že Vánoce znamenají velký finanční výdaj spojený se zadlužením," uvádí Tesco. To podle něj vnímá především generace do 44 let.

Mizející Benzina. Hezká pumpa je v Česku unikát, nahradily je ty reklamní bez nápadu

Mizející Benzina. Hezká pumpa je v Česku unikát, nahradily je ty reklamní bez nápadu

Prohlédnout si 27 fotografií

Příkladem toho, jak se dá jejich estetika uchopit, je slovenský GAS, který při rozšiřování své sítě stanic vsadil na spolupráci s invenčními architekty z pražského ateliéru SAD.

Národní značka Benzina končí. Její čerpací stanice změní tvář a přejmenují se na Orlen. Červeno-bílý symbol, který se v posledních letech už příliš nelišil od své konkurence, reprezentoval v době komunismu pokrok jak z pohledu techniky, tak architektury.

Auta, která křižovala socialistické silnice. Žigulíky, škodovky i perly z Tuzexu

Auta, která křižovala socialistické silnice. Žigulíky, škodovky i perly z Tuzexu

Prohlédnout si 43 fotografií

Hned u vstupu do muzea čeká nejen několik historických automobilů a několik vitrín s modely socialistických aut, ale i rozložený motor Škoda OHV. Do sériové výroby se jednotka s hliníkovým blokem dostala v roce 1964 spolu se Škodou 1000 MB, v různých modifikacích však stejný základ používaly modely s okřídleným šípem až do roku 2003. Tato konkrétní rozložené jednotka je ze Škoda 110 L.

Muzeum nabízí průřez prakticky celým socialistickým autoparkem. Začíná se u aut z druhé poloviny 40. let, mezi které se řadí i Aero Minor II. To bylo vyvinuté za druhé světové války ještě jako Jawa, po reorganizaci průmyslu se však vyrábělo pod značkou Aero. A to mezi lety 1946 a 1951.

Historici jsou proti návratu sochy před Kongresové centrum, symbolizuje diktaturu

Historici jsou proti návratu sochy před Kongresové centrum, symbolizuje diktaturu

Prohlédnout si 89 fotografií

Úpravy jeviště Sjezdového sálu Paláce kultury v Praze.

Socialistická auta, o kterých jste nikdy neslyšeli. Bulharská Alpine i jugoslávský VW

Socialistická auta, o kterých jste nikdy neslyšeli. Bulharská Alpine i jugoslávský VW

Alpine z Bulharska, Fiat 132 z Polska i Volkswageny z Jugoslávie. Zapomenuté západní licence z východního bloku.

Trpím kvůli rozmarům elit. Chceme zestátňovat, zapálit policii nechci, říká Juřicová

Trpím kvůli rozmarům elit. Chceme zestátňovat, zapálit policii nechci, říká Juřicová

Karosy, Ikarus 280 nebo Jelcz 043. Připomeňte si kultovní socialistické autobusy

Karosy, Ikarus 280 nebo Jelcz 043. Připomeňte si kultovní socialistické autobusy

Prohlédnout si 33 fotografií

Zatímco Ikarus 260 se v Československu neobjevil, kloubový Ikarus 280 (lidově harmonika nebo čabajka) byl naopak velmi rozšířený. Nakonec jich tu bylo zakoupeno 4482, píše Harák. Dlouho se objevovaly třeba v pražské hromadné dopravě, třebaže postupně zastaraly. Nástupcem se až na sklonku 80. let staly již zmiňované Karosy řady 700. Vedle Československa bylo možné na tyto modely, kromě jejich domoviny, narazit třeba i v Polsku, existovala také trolejbusová varianta Ikarusu 280. Ten definitivně skončil až na počátku 21. století.

Ikonou polských silnic se však stal především Autosan H9, který měl na rozdíl od svých předchůdců zcela novou konstrukci. Poprvé se představil v roce 1970, sériová výroba 9,3 metru dlouhého autobusu začala o tři roky později. H9 se vyráběla v městské, meziměstské a dálkové verzi s licenčním naftovým motorem Leyland. Autobus se jen s několika relativně malými změnami vyráběl sériově do roku 2003, následovaly ale ještě malé série, údajně až do roku 2006. Dohromady vzniklo na 58 tisíc kusů tohoto modelu, který je v Polsku občas k vidění dodnes. Mimochodem i Autosan dnes stále ještě produkuje autobusy.

Ondráček: Jugoška a žigulík? Na diácích jsou osudy lidí, na blešáku je kupuju za nic

Ondráček: Jugoška a žigulík? Na diácích jsou osudy lidí, na blešáku je kupuju za nic

První Moskvič vlastní konstrukce. Modely 402 a 407 byly moderní i zastaralé zároveň

První Moskvič vlastní konstrukce. Modely 402 a 407 byly moderní i zastaralé zároveň

Prohlédnout si 16 fotografií

Auto dostalo moderní zaoblenou karoserii, ovšem pod kapotou stále pracoval čtyřválec původem ještě z 30. let, který poháněl přes třístupňovou převodovku zadní tuhou nápravu.

V roce 1957 doplnilo nabídku kombi 423 a také terénní varianta 410 (na snímku) s pohonem všech kol a dvojicí tuhých náprav. Jeho výroba skončila v roce 1961, od roku 1958 ho v malých sériích doplnilo i obdobně koncipované kombi 411.

Kdyby v listopadu 1989 vyhráli komunisté. Mornštajnová v novém románu šlape na plyn

Kdyby v listopadu 1989 vyhráli komunisté. Mornštajnová v novém románu šlape na plyn

Román nazvaný Listopád vydává nejoblíbenější česká spisovatelka v nákladu 100 tisíc výtisků. Takový neměla ani sága Milénium.

Spartakiáda utopená v bahně. Slavné Lhotákovy snímky, které okouzlily svět

Spartakiáda utopená v bahně. Slavné Lhotákovy snímky, které okouzlily svět

Prohlédnout si 12 fotografií

Jsou to bezmála dvě desítky snímků, vzniklé v průběhu několika málo minut.

"Za to, že jsem pak Spartakiádu poslal i na World Press Photo, může pan Skála ze Stadionu," říká Zdeněk Lhoták.

Kofola je tu už šedesát jedna let. Podívejte se na historické fotografie

Kofola je tu už šedesát jedna let. Podívejte se na historické fotografie

Prohlédnout si 17 fotografií

Kofola dostala jméno po sirupu Kofo. Ten je základem nápoje, stejně jako směs bylinných a ovocných extraktů společně se sycenou limonádou s obsahem kofeinu. Otcem Kofoly byl tým z výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze pod vedením Zdeňka Blažka a Jaroslava Knapa.

Recept na Kofolu je již přes 60 let přísně střežený a její úplné složení zná pouze pět lidí na světě.

Jízda jako z Discopříběhu. Lyžovalo se v Písku i na Proseku, na oleji a v montérkách

Jízda jako z Discopříběhu. Lyžovalo se v Písku i na Proseku, na oleji a v montérkách

Prohlédnout si 23 fotografií

O smysluplnosti této cesty svědčí i fakt, že místní klub už vyslal do širší lyžařské reprezentace hned několik odchovanců, například nedávného juniorského mistra republiky Štěpána Kroupu nebo někdejšího seniorského reprezentanta Petra Brandtnera (na snímku). Alespoň podle Hrabákových slov využívají v současnosti umělý svah jako jediný klub v republice.

Důvodů, proč sjezdovka nikdy nepřitáhla davy, bylo hned několik. Tím hlavním asi byla specifičnost povrchu, na kterém se jezdilo. Plastové rohože, které se dodnes používají v zimních střediscích na obzvlášť namáhaných místech, se musely třikrát za hodinu kropit, aby byly sjízdné. Lyžaři si také museli mazat prkýnka speciálním olejem, který vyráběl bratislavský Slovnaft, aby na svahu získali dostatečný skluz a o rohože příliš nedrhli (foto). A to mělo své nepříjemné důsledky.

Donutil: Vojenské boty z Pelíšků jsem sám dostal. Táta netušil, že chci ty Elvisovy

Donutil: Vojenské boty z Pelíšků jsem sám dostal. Táta netušil, že chci ty Elvisovy

Rozhovor s hercem Miroslavem Donutilem o tom, proč se nestal novinářem, proč ho otec viděl hrát až v Národním divadle a proč už odmítá role vojáků.

Vladimir 518: Máme svobodu, ale chováme se nesvobodně. Musíme překonat vlastní malost

Vladimir 518: Máme svobodu, ale chováme se nesvobodně. Musíme překonat vlastní malost

Rozhovor s Vladimirem 518 o tom, že ničení systému nemusí přinášet svobodu, egomaniactví v rapu není na škodu a architektura potřebuje výrazná gesta.

Šumperák byl symbol socialistického kýče i vynalézavosti. Lidé tyto domy staví dodnes

Šumperák byl symbol socialistického kýče i vynalézavosti. Lidé tyto domy staví dodnes

Prohlédnout si 15 fotografií

První vila vznikla v roce 1966 na zakázku bývalého ředitele šumperské nemocnice. Lidé ji přijali jako originál a také symbol moderního vesnického bydlení. Odborníci ale měli výhrady. "Psalo se o ní jako o kýči, architekti dům nepovažovali za architekturu, památkáři se zase obávali, že zkazí charakter české vesnice," říká Tomáš Pospěch.

Z šumperské rodinné vily se brzy stalo unikum, na které se lidé jezdili dívat z daleka. Mnozí si v něm přáli bydlet a netrvalo dlouho, aby se jej někdo nesnažil napodobit.

Děda Mráz, fronty na všechno a hodně sněhu. Muzeum nabízí virtuální Vánoce

Děda Mráz, fronty na všechno a hodně sněhu. Muzeum nabízí virtuální Vánoce

Prohlédnout si 15 fotografií

Fronty se za socialismu stály na všechno. Často se člověk postavil do fronty, aniž by věděl, na co se právě stojí. Každopádně to stálo za pokus, zřejmě něco přivezli. (Na snímku prodej kaprů u pardubického hotelu Grand, rok 1973.)

Kilo stálo 15 korun, ale nenechte se mýlit, na dnešní poměry je to dost drahé. Vzhledem k tomu, že platy jsou dnes zhruba desetkrát vyšší, bylo to stejné, jako by nyní stál kilogram 150 korun. Koupit se přitom dá za 100 korun za kilo.

Jedinečné snímky z vesnic z let 1965 až 1990. Jindřich Štreit vydal novou knihu

Jedinečné snímky z vesnic z let 1965 až 1990. Jindřich Štreit vydal novou knihu

Prohlédnout si 21 fotografií

Břidličná, 1986

Těchanov, 1965

Předchozí 4 Pokračovat