Tak masivní zavádění nových technologií školství ještě nezažilo. Během několika málo měsíců se na online výuku museli přeorientovat jak učitelé, tak studenti. Školy zjišťovaly, jak vzdělávání na dálku co nejlépe zorganizovat, a začaly investovat do nových technologií. A i když se nyní hovoří o tom, že očkování za koronavirem udělalo tečku, oslovení odborníci se shodují, že na digitalizaci by školy neměly rezignovat, spíše naopak. „Určitě má smysl podporovat elektronizaci i mimo distanční výuku. Školství by mělo držet krok s reálným světem, ve kterém je digitalizace mnoha oblastí života samozřejmostí,“ říká učitelka Základní školy Hutník Olga Fialová, která se orientuje na digitální gramotnost.
Výuka opřená o nové technologie podle ní studenty mnohem lépe připraví na budoucnost a usnadní jim vstup do pracovního života. Proto je důležité žáky s běžně využívanými technologiemi seznamovat. „Pracujeme s interaktivními tabulemi, projektory, tablety i online slovníky či překladači. Používáme různé programy i aplikace,“ říká Fialová. Mnohé z nich začali využívat při online výuce, osvědčily se, a tak při nich zůstali i při návratu do školních lavic. Fialová vnímá, že využívání nových technologií digitální znalosti dětí výrazně zlepšilo.
Podle vývojářů, kteří se elektronizací školství zabývají, digitální výuka studenty i motivuje. „Žáci mezi sebou už dnes takto komunikují, je to pro ně přirozenější a vítaný způsob komunikace,“ říká Roman Vejražka, výkonný ředitel Edookitu.
Online žákovské knížky, třídnice i knihovny
Kromě lepší přípravy studentů vnímají školy i praktickou část elektronizace. A tou je úspora času. „Učitel má díky menší administrativě více času na samotnou výuku,“ dodává Roman Vejražka. To potvrzují i školy, které během covidu-19 školní systémy začaly plně využívat, třeba Základní škola Slovan Kroměříž, která už léta využívá školní systém Edookit. Než ale začala distanční výuka, pracovala jen s některými funkcemi. „Před covidem-19 jsme vůbec nepoužívali mnohé moduly, které systém nabízí. Po zavedení distanční výuky jsme je začali využívat a velmi se nám to osvědčilo," říká David Klimek, ředitel školy, která v pandemii rychle najela na online žákovské knížky, třídní knihy i knihovny. Díky tomu se výrazně zrychlila komunikace mezi rodiči a žáky, ubylo papírování a výuka se celkově zefektivnila.
Školy v době lockdownu ocenily i možnost sdílet materiály včetně příloh a videí a intenzivně začaly používat kvízy, aby mohly studenty na dálku zkoušet. Vývojáři také na základě požadavků ze škol kvízy upravili, aby se s nimi učitelům lépe pracovalo. Ti tak mohli otázky promíchat, aby si studenti nemohli po telefonu radit, nebo kvíz omezit časovým limitem.
Školství na míru
Odborníci se shodují, že by se tímto směrem měla výuka ubírat i nadále. Odpovídají tomu i závěry britského Institute for Public Policy Research. Výzkumníci ve své studii, která se zabývá budoucností vzdělávání po pandemii covidu-19, shrnují, jaké příležitosti technologie nabízí. Mezi nejvýznamnější přínosy podle nich patří efektivnější výuka ve třídě a kvalitnější, personalizované vzdělávání při snížení objemu práce i administrativy pro učitele. Institut také britské vládě navrhuje založení vládní iniciativy, která na základě nejlepších světových zkušeností pomůže učitelům adaptovat se na nové způsoby práce tak, aby byly dosavadní pokroky využity.
Různé výzkumy ukazují, že i čeští učitelé mají velký zájem o sebevzdělávání v digitalizaci. Potvrzují to mj. plné kurzy digitální gramotnosti pro pedagogické pracovníky.
