Zachytit celou sluneční soustavu do jediné skladby není projevem nízkých aspirací. Britskému skladateli Gustavu Holstovi se však podařilo mnohem více: monumentálním dílem Planety, které spatřilo světlo světa přibližně před sto lety, ovlivnil celé generace skladatelů hudby k filmům vědecko-fantastického žánru. Včetně těch nejslavnějších! Pokud jste obdivovateli dnes již legendárního soundtracku Johna Williamse k Hvězdným válkám, budete překvapeni, nakolik se Williams inspiroval Holstovými Planetami, některé motivy vám mohou připadat skoro jako citace. Holstova genialita však spočívala v tom, že éru vědecko-fantastických filmů předběhl o více než 60 let. I dnes jeho hudba zní moderně a současná popularita Planet je snad ještě umocněna onou skutečností, že na Holstovu zdravě dramatickou pompéznost a mohutnou orchestraci navazuje i dnešní filmová hudba.
V mnoha ohledech stejně monumentální je faustovská kantáta "Buďte rozvážní a bděte…" Alfreda Schnittkeho, který byl mimo jiné autorem hudby k celé řadě filmů. Biblický citát v názvu kantáty jako by vybízel k obezřetnosti, že to, co je na první poslech (či pohled) lákavé a líbivé, nemusí být ryzí a správné. Ale Schnittkeho hudba není chladná a moralizující, naopak! Nebrání se svodům pokušení a dává tušit, jak opojné to někdy může být. Mistrně si pohrává s konfrontací vzdálených světů - lascivních tangových motivů, názvuků té nejtvrdší rockové hudby s kontrastem nebesky vznešených tónů. Konfrontace těchto dvou zdánlivě vzdálených děl se stává zajímavým dramaturgickým počinem, který vybízí k zamyšlení, zda by bez zářivých, snad i křiklavých odstínů barev mnohými označovaných za svody kýče, nebyla paleta života příliš monotónní.
Tvorba i život Alfreda Schnittkeho (1934-1998) jsou prodchnuty neustálým hledáním vlastní identity. Narozen v ruském Engelsu v rodině německého Žida, náležel současně ke třem kulturním okruhům - německému, ruskému a židovskému - což u něj vedlo k celoživotnímu pocitu vykořeněnosti. Toto bytí v "zemi nikoho", jak jej sám Schnittke pojmenoval, se promítlo také do jeho hudby, v níž se přiklonil k vlastnímu pojetí polystylovosti, již vnímal jako současnou přítomnost různých hudebních jazyků a časů. Jeho faustovská kantáta Buďte rozvážní a bděte… z roku 1982 je jedním z jeho vrcholných děl. Inspiraci Schnittke čerpal ve slavném románu Thomase Manna Doktor Faust, v němž našel odkaz na lidové čtení Historia von Dr. Johann Fausten z roku 1587, jehož dvě závěrečné kapitoly v kantátě zhudebnil. Vystavěna na půdorysu barokních pašijí, přináší tato skladba ve svém závěru varování v podobě sborové citace části Prvního listu Petrova: "Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil."
Faustovskou kantátu a Planety bude v pražském Foru Karlín hrát Filharmonie Brno. Jeden z předních českých orchestrů se v posledních letech interpretací hudby 20. století výrazně profiluje a jeho dramaturgie je v rámci českého hudebního života zcela ojedinělá. Český filharmonický sbor Brno patří k předním evropským smíšeným sborům, v roce 2007 získal prestižní cenu ECHO Klassik za nahrávku Brucknerových motet.
Sólových partů se ve faustovské kantátě zhostí altistka Kateřina Jalovcová (Mefisto I), kontratenorista Jan Mikušek (Mefisto II) a barytonista Roman Janál (Faust). Světelný design vytvoří Adam Uzelac. Provedení bude řídit vynikající americký dirigent Dennis Russell Davies, který se na hudbu 20. století až současnosti orientuje takřka výhradně. Za nahrávku skladby Appalachian Spring Aarona Coplanda obdržel v roce 1979 cenu Grammy, Philip Glass mu věnoval svou 5. symfonii. Davies ale dirigoval také Bludného Holanďana v Bayreuthu a vyučuje dirigování v salcburském Mozarteu.
Více se o koncertu dozvíte na webu Pražského jara zde.
