Hodlám udržet tempo reforem, abych posílil důvěru Francouzů i investorů, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vlajkovou lodí je reforma sešněrovaného pracovního trhu. Ta má největší výbušný potenciál a může vést k protestům a stávkám. Po reformě pracovního trhu přijde na řadu i zpřísnění pravidel pro přijímání podpory v nezaměstnanosti.
Během léta u San Diega vyroste několik prototypů zdi, kterou prezident Donald Trump ještě v předvolební kampani slíbil vystavět na hranicích mezi USA a Mexikem. Podle něj by ji mělo ideálně zaplatit Mexiko, což ale země odmítá. Americký Kongres se obává příliš vysokých finančních nákladů.
Vlna veder ve Španělsku je horší, než se čekalo. Zemi trápí sucho, tamní zemědělci sčítají škody. Teploty v posledních dnech v jihošpanělské Andalusii překračují 40 stupňů. Dokonce překonaly rekord z roku 1994. Řecké ministerstvo kultury zase kvůli vysokým teplotám na část dne uzavírá některé památky, které každoročně přilákají tisíce turistů. Třeba i slavnou aténskou Akropoli.
Španělsko se v posledním půlroce potýká se sílícím náporem migrantů z Afriky. Ti míří nejen do jeho enkláv v Africe, ale hlavně do Andalusie. Ke španělským břehům za první polovinu tohoto roku připlulo 6400 lidí, což je o sto procent více než loni. Aktuálně jde o nejrychleji rostoucí migrační trasu do Evropy.
Osm měsíců poté, co francouzské úřady nechaly vyklidit uprchlický tábor u Calais, se běženci k severofrancouzskému městu opět vracejí. V jeho okolí jich je několik stovek a každý měsíc přibývají další. Na silnicích stavějí zátarasy a snaží se dostat do kamionů mířících za Lamanšský průliv do Velké Británie.
Arbitrážní soud v Haagu rozhodl, že Slovinsko získá tři čtvrtiny sporného Piranského zálivu, o který Slovinci léta vedou spor s Chorvatskem. Současně zajistil, že Lublaň získá speciální koridor přes chorvatské vody až na otevřené moře. Jenže tím teritoriální rozepře nekončí. Chorvatsko totiž už před několika lety oznámilo, že se z arbitráže stahuje a nebude respektovat její rozhodnutí.
Virginia Raggiová se před rokem stala první starostkou Říma. Ve volbách zvítězila za italské populistické Hnutí pěti hvězd. Raggiová slíbila, že zlepší situaci ve městě, a to hlavně ohledně nevyhovující městské hromadné dopravy a svozu odpadu. To se ale nepodařilo. Starostku navíc sužuje několik skandálů, což vrhá stín na celé Hnutí pěti hvězd. To chtělo v Římě ukázat, že zvládne přerod z protestní strany v opravdovou politickou sílu.
Chorvatská společnost Agrokor, pod kterou spadá i maloobchodní řetězec Konzum, prochází hlubokou proměnou. Kvůli velkým dluhům se propadla do problémů a hrozí jí bankrot. Nevyhne se tak prodeji majetku, včetně luxusní jachty nebo helikoptéry jejího zakladatele a nejbohatšího Chorvata Ivicy Todoriće. Zároveň zavře několik prodejen Konzumu, které jsou populární i mezi Čechy.
Emmanuel Macron uspěl nedávno ve francouzských prezidentských volbách a teď jeho hnutí ovládlo i parlament. Podle předběžných výsledků obsadí 350 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. To mu uvolňuje roce k prosazení nepopulárních reforem. Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu. Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit i na Evropskou unii.
V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona má šanci získat nejsilnější většinu za posledních 50 let. Macron vsadil ve volbách na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tak tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," říká pro Aktuálně.cz profesor Christian Lequesne.
V nedělním prvním kole voleb do Národního shromáždění získalo Macronovo hnutí Republika vpřed! přes 32 procent hlasů, což by mu mělo zajistit 400 až 440 poslanců. Krize tradičních stran se prohlubuje. Ve volbách neuspěl ani šéf socialistické strany. Nejsilnější opoziční stranou budou Republikáni, kteří by měli získat sto křesel v 577členném Národním shromáždění. Jediným stínem na Macronově nedělním úspěchu je nízká volební účast. K volebním urnám přišla jen zhruba polovina voličů, což je rekordně nízké číslo v dějinách páté republiky. Druhé kolo voleb proběhne už tento týden.
Nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona čeká první velký test. V neděli Francouzi vybírají na příštích pět let nové složení dolní komory francouzského parlamentu - Národního shromáždění. Do něj Macron z poloviny vyšle nováčky, kteří nemají s politikou žádné zkušenosti.
Britská premiérka Theresa Mayová původně vyhlásila předčasné volby, protože si byla jistá, že se jí podaří oslabit opozici a posílit většinu svých konzervativců. Díky tomu by měla volnější ruce pro vyjednávání o odchodu Velké Británie z Evropské unie. To se ale nepovedlo a Mayová o většinu přišla. Podle některých hlasů rostou šance pro měkký brexit - tedy takový, kdy by si Británie zachovala přístup na jednotný trh. Objevují se ale i názory, že Britové nestihnou uzavřít s Bruselem žádnou dohodu a jednání nakonec ztroskotají.
Brazilský prezident Michel Temer se dostal k moci teprve před devíti měsíci a už mu hrozí, že bude muset odejít z funkce. Teď čeká na verdikt brazilského Nejvyššího volebního soudu, který rozhodne, jestli zruší výsledky voleb z roku 2014. Největší země Jižní Ameriky by tak mohla přijít už o druhou hlavu státu za méně než rok. Loni na konci srpna brazilský parlament odvolal tehdejší prezidentku Dilmu Rousseffovou.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nepřestává otřásat tamní politickou scénou. Tradiční strany, tedy socialisté a republikáni, které se léta ve Francii střídaly u moci, jsou v rozkladu a jejich potíže se každým dnem prohlubují. Pokud ale Macron se svým novým hnutím, které stačil přejmenovat na “Republika na pochodu” nezíská v červnových parlamentních volbách většinu, zůstane jeho program z velké míry jen na papíře.
Španělsko a Velká Británie se už dlouhé roky dohadují o malé území na jihu Pyrenejského poloostrova - Gibraltar. Nový impuls přišel s loňským referendem o vystoupení Británie z Evropské unie. Španělsko chce prosadit, aby i po brexitu mohly tisíce španělských pracovníků bez potíží pracovat na Skále, jak se Gibraltaru přezdívá. Současně se Madrid zaměří na to, aby Gibraltar přišel o status daňového ráje. Obyvatelé Gibraltaru patřili mezi největší odpůrce brexitu.
Už na konci tohoto týdne se Emmanuel Macron oficiálně ujme prezidentského úřadu ve Francii. Krátce po nástupu do Elysejského paláce chce představit několik významných reforem. Doba hájení ale bude velmi krátká. Velký test Macronovy podpory přijde už v červnu, kdy se konají dvoukolové parlamentní volby. Za jeho hnutí, nyní přejmenované na La République en marche, v nich bude kandidovat i bývalý premiér Manuel Valls.
Novým prezidentem Francie je po nedělním hlasování 39letý nezávislý centrista Emmanuel Macron. V letech 2014-16 už byl francouzským ministrem hospodářství. Teď ho ale čeká daleko náročnější úkol. Jako historicky nejmladší šéf Elysejského paláce musí vytvořit novou vládu. A po červnových parlamentních volbách získat v parlamentu většinu. Bez ní totiž nedokáže naplnit svůj předvolební program.
Před třemi lety znal ambiciózního Emmanuela Macrona ve Francii jen málokdo. Teď jeho příznivci jásají nad jeho jasným vítězstvím v prezidentském klání. Devětatřicetiletý politik, který by v Česku ani kvůli svému nízkému věku nemohl kandidovat, se stal na příštích pět prezidentem Francie. Nejmladším v její historii.
Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
