Simone Radačičová

272 článků

Moje články

Barcelona, demonstrace na podporu nezávislosti Katalánska.

Katalánský premiér nezávislost nevyhlásil, Madridu ale pohrozil. Ten se už chystá na protiútok

Katalánský premiér Carles Puigdemont pohrozil Madridu, že pokud s ním nebude komunikovat, katalánský parlament formálně vyhlásí nezávislost. Podle agentury AP to tak znamená, že Katalánsko dosud samostatnost nevyhlásilo. Španělský premiér Mariano Rajoy chtěl po Puigdemontovi, aby mu do čtvrtečního dopoledne ujasnil pozici Katalánska. Pokud by se tak nestalo, Madrid by regionu omezil autonomii. A podle zdrojů agentury Reuters k tomu skutečně dojde, protože Puigdemontovo vyjádření je pořád nejasné. Puigdemont už dříve vyzval, aby jednání Barcelony s Madridem zprostředkovala Evropská unie. Centrální vláda to však odmítá.

Zastánci nezávislosti Katalánska v Barceloně

Katalánsku se tají dech: vyhlásilo nezávislost, nebo ne? Puigdemont zveřejní své vysvětlení

V pondělí dopoledne vyprší lhůta, do které měl předseda katalánské vlády Carles Puigdemont centrální vládě v Madridu upřesnit, zda minulý týden skutečně vyhlásil nezávislost Katalánska. "Puigdemont musí odpovědět ano, nebo ne. Odpověď musí být jednoznačná," prohlásil španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido o víkendu.

Madrid je připraven omezit autonomii Katalánska. Neví ale, jestli vůbec vyhlásilo nezávislost

Katalánsko se jen tak neosamostatní. Předseda jeho regionální vlády Carles Puigdemont požádal, aby se vyhlášení nezávislosti odložilo. A katalánský parlament mu vyhověl. Puigdemont nicméně prohlásil, že výsledky referenda z 1. října opravňují Katalánsko k tomu, aby se stalo nezávislým státem. V reakci na jeho prohlášení se ve středu ráno sešla španělská vláda. Premiér Mariano Rajoy je podle svých slov připraven omezit autonomii Katalánska, pokud Puigdemont nezávislost skutečně vyhlásil. Jenže si není jistý, co předseda katalánské vlády vlastně udělal.

Katalánský den D je tady. Separatisté v Barceloně chtějí vyhlásit nezávislost, Madrid hrozí silou

Rozhodující moment ve vyhroceném sporu mezi Madridem a Barcelonou se blíží. Katalánský regionální parlament v úterý rozhodne o jednostranném vyhlášení nezávislosti. I proti vůli většiny obyvatel, kteří si autonomii Katalánska nepřejí. Španělský premiér Mariano Rajoy považuje snahy o nezávislost regionu za protiústavní a Kataláncům hrozí silou. Madrid může autonomii Katalánska pomocí článku 155 španělské ústavy úplně pozastavit. Emoce ve Španělsku mezitím dramaticky narůstají.

"Je to jako nezastavitelná sněhová koule". Další scénáře vývoje kolem odbojného Katalánska

Katalánský premiér Carles Puigdemont oznámil, že region vyhlásí v následujících dnech jednostranně nezávislost na Španělsku. Separatistické snahy Barcelony v úterý večer odsoudil v projevu král Filip VI. Španělsku hrozí ústavní krize, která by mohla vyústit až v pouliční nepokoje nebo pád centrální vlády v Madridu. Situaci komplikuje neschopnost Madridu a Barcelony spolu vyjednávat. Přehled možných variant vývoje na Pyrenejském poloostrově.

"Máme nárok na vlastní stát." Katalánsko čekají po výbušném referendu o nezávislosti další nepokoje

Ani pokusy násilně zastavit nedělní referendum o nezávislosti Katalánska nezbaví španělskou vládu dalších nepokojů v tomto bohatém regionu. Naopak. Policejní násilí, během kterého bylo o víkendu zraněno přes 760 lidí, vyprovokuje podle expertů další velké protesty. Regionální premiér Carles Puigdemont už v neděli pozdě večer - po vyhlášení předběžných výsledků hlasování - prohlásil, že "občané Katalánska získali právo na nezávislý stát". Vláda v Madridu to ale rezolutně odmítá.

Demonstrace za nezávislost Katalánska ve městě Bilbao.

Stovky tisíc Katalánců míří do ulic. V centru Barcelony vytvoří obří kříž na podporu nezávislosti

V katalánské metropoli Barceloně se bude v pondělí konat velká demonstrace na podporu nezávislosti. A to jen zhruba tři týdny před referendem, které vyhlásila katalánská vláda. Španělská vláda v Madridu chce hlasování zabránit všemi právními prostředky. Zástupcům katalánské vlády, kteří se budou na přípravě referenda podílet, tak například hrozí trestní stíhání. Do centra Barcelony nyní míří oficiálně asi 400 tisíc demonstrantů, kteří chtějí referendum podpořit.

Stoupenci katalánské nezávislosti po volbách v Barceloně.

Napětí ve Španělsku se znovu rozhořelo. Katalánská vláda tlačí na referendum o nezávislosti

Katalánská vláda v čele s Carlesem Puigdemontem se nehodlá vzdát snu o nezávislosti. Závazné referendum chystá na příští měsíc, a to i přes varování španělského premiéra Mariana Rajoye. Ten opakovaně upozorňuje, že je referendum protiústavní. Regionální vláda v Katalánsku si ale stojí za svým a už stihla připravit zákon, který popisuje, jak by první dny nezávislosti vypadaly. Puigdemont navíc popisuje i některé znaky osamostatněného Katalánska - mělo by například vlastní armádu.

Emmanuel Macron na tiskové konferenci v Elysejském paláci.

Macronovou prioritou v diplomacii je boj proti terorismu. Chce se zaměřit i na finance islamistů

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil své priority v zahraniční politice na svém prvním setkání s velvyslanci v Paříži. Jako hlavní bod zmínil boj proti islamistickému terorismu. Francie čelí od předloňského roku nebývalé vlně atentátů, které si vyžádaly celkem 239 mrtvých. "Vykořenění terorismu vyžaduje také odstranit zdroje jeho financování," zdůraznil Macron.

Venezuela je o krok blíž k bankrotu. Chaos v zemi se po tvrdších sankcích prohlubuje

Washington v sankcích proti Venezuele přitvrdil. Americká vláda zakázala obchodování s novými dluhopisy vydanými vládou nebo státní ropnou společností PDVSA. Caracas tak nebude moci prodávat dluhopisy, aby získal potřebné peníze na splátku svých dluhů. Nové americké sankce podle analytiků zvyšují riziko bankrotu Venezuely. Klíčový test na venezuelskou vládu čeká už v listopadu, kdy by měla splatit 3,8 miliardy dolarů.

Poslední Maurův povzdech. Nebo úsměv? Islámský stát oživil sny a propagandu o dobytí Španělska

Islámský stát zveřejnil ve čtvrtek nové video, na němž hrozí Španělsku dalšími teroristickými útoky. Dva členové IS španělsky s arabským přízvukem chválí atentátníky z Katalánska, kteří minulý týden zabili 15 lidí. "Žádám Alláha, aby přijal naše bratry z Barcelony," říká na záznamu muž se zahalenou tváří, jímž je podle španělských médií Abú Salmán Al-Ándalus. Druhý muž v uniformě IS, který má tvář odhalenou, říká: "Džihád nemá hranice. Pokud nemůžeš odejít do Islámského státu, dělej džihád tam, kde jsi." Španělská média ho identifikovala jako Muhammada Jasína Péreze, zvaného El Cordobés (Córdoban, podle stejnojmenného španělského města v minulosti ovládaného muslimy).

Betonové zábrany proti teroristům v Turíně.

Barcelona posílí bezpečnost. Do ulic pošle až o pětinu více policistů, zvažuje i betonové bloky

Radnice ve španělské Barceloně povolá na ostrahu ulic více policistů. Jejich počet vzroste až o 20 procent. Úřady tak reagují na teroristické útoky z minulého týdne, za kterými stojí dvanáctičlenná teroristická buňka z malého katalánského města Ripoll. Barcelonští radní navíc zvažují, že na rušné obchodní třídy a promenády umístí betonové zábrany. Experti se shodují, že riziko dalších útoků ve Španělsku přetrvává.

Džihádistou se může stát každý. Španělská policie se zaměří i na děti a dobře integrované mladé

Ve Španělsku platí přísné protiteroristické zákony. Bezpečnostní složky se díky nim plně soustřeďují na prevenci. Po atentátu v Barceloně z minulého týdne ale bude práce policie ještě složitější. Podle expertů se policisté musí soustředit i na velmi mladé lidi, kteří se dosud nedostali do křížku se zákonem. Teroristé z Islámského státu navíc pohrozili Španělsku dalšími útoky.

České mzdy se musí přiblížit Západu, říká Sobotka. Macron chce konec "sociálního dumpingu"

Francouzské a rakouské firmy v Česku platí zaměstnancům jen třicet či čtyřicet procent toho, co platí ve svých mateřských zemích. "Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v ČR šetří," uvedl český premiér. Po schůzce s francouzským prezidentem informoval, že Emmanuel Macron přijede do Prahy - nejspíš na jaře příštího roku - a že by mohl při návštěvě podepsat s Českou republikou nový plán spolupráce na další čtyři roky.

Imám dvou tváří. Španělští vyšetřovatelé prověřují, zda útoky plánoval a řídil kazatel z Ripollu

Imám Abdelbaki Es Satty z katalánského městečka Ripoll byl podle policie mozkem 12členné teroristické buňky. Vyšetřovatelé prověřují, zda teroristé z Katalánska nebyli díky Es Sattymu v kontaktu s teroristickou buňkou z Bruselu.

Katalánsko už dlouho patří k nenápadným baštám radikálních islamistů. Teď začali útočit

Španělský region Katalánsko má tradičně velkou muslimskou komunitu. Z ní se pod vlivem války v Sýrii a chytrých propagandistických akcí Islámského státu postupně rekrutovaly malé skupinky radikálních islamistů, kteří teď začali útočit. V rámci celého Španělska je jich nejvíc. A místní úřady je nedokážou plně kontrolovat a zastavit.

Děsivé záběry z centra Barcelony. Dodávka najela do davu lidí a nechala za sebou spoušť

Teroristé z Barcelony napodobili předchůdce z Nice a Berlína. Stačilo jim půjčit si dodávku

Atentátník "točil volantem ze strany na stranu, aby zasáhl vše, co mohl". Tak popsali svědci čtvrtečního teroristického útoku v Barceloně jednoho z útočníků. Zabíjel lidi rychle rozjetou dodávkou na jednom z nejrušnějších míst katalánské metropole. Přesně podle vzoru teroristů z francouzského Nice nebo německého Berlína. Třída La Rambla leží v centru Barcelony a patří mezi turisty nejnavštěvovanější místa Evropy.

Prezident Maduro rozděluje venezuelskou armádu. Rebelie se budou opakovat

Armáda, která tvoří hlavní oporu režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a částečně se podílí na vládě v zemi, se po částech tříští. Maduro má sice neochvějnou podporu u armádních generálů, kteří svou loajalitu vyměnili za moc, beztrestnost a privilegia, vzpoura ovšem probíhá u řadových vojáků, kteří musí demonstrace potlačovat. Jejich rodiny totiž trápí stejné problémy jako protestující - chybí jim především jídlo a léky.

Venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová ukazuje kopii ústavy.

Takovou Venezuelu by Chávez nikdy nechtěl, rebeluje prokurátorka. Odvety prezidenta Madura se nebojí

Proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi existuje v zemi silná opozice. Jedním z jejích nejvýraznějších hlasů je momentálně generální prokurátorka Luisa Ortegová. Ta Madura označuje za diktátora a hovoří o "státním terorismu". Ortegová patří mezi obdivovatele Madurova mentora, Huga Cháveze. Ten by podle ní Madurovu představu Venezuely nikdy nechtěl. V jihoamerické zemi nyní pokračují demonstrace. Ty zesílily o víkendu, kdy se volilo do Ústavodárného shromáždění. Ředitel firmy, která poskytla technologii k počítání hlasů, ve středu připustil, že hlasování bylo částečně pozměněné.

Maduro spouští plán, jak ve Venezuele upevnit moc, varují kritici. Hlasování ohlídá 232 tisíc vojáků

Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na neděli volby do ústavodárného shromáždění, které by mělo vypracovat novou ústavu. Ta mu pomůže upevnit moc v zemi. Opozice ale hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace. Velké protesty se dají očekávat i po zákazu demonstrací, který vyhlásila venezuelská vláda skrze ministra vnitra Néstora Reverola. Maduro podle opozice postupně zavádí diktaturu. Shromáždění může hned po hlasování nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.