Kolumbijský ostrov Old Providence je na první pohled rájem na zemi. Na druhý pohled postrádá početnou část mužské populace. Leží totiž na trase obchodu s narkotiky, do kterého se jeho obyvatelé hojně zapojují. A který jim bývá osudným. Nedostatek pracovních příležitostí, znalost okolního moře a vidina velkého výdělku nutí muže riskovat kariéru pašeráků drog.
Říše zla. Nejizolovanější země světa. Těmito přízvisky bývá obvykle označována komunistická KLDR. Stalinistický režim nyní - pří příležitosti oslav 70. výročí vlády Dělnické strany - pozval do země zahraniční novináře. Zřejmě proto, aby je přesvědčil, že i přes mezinárodní izolaci a skřípající ekonomiku KLDR bohatne. Na snímcích lze vidět proměny. Město ozařuje moderní osvětlení, ulice nezejí obvyklou prázdnotou, a dokonce se na nich tvoří zácpy. Nic to nemění na faktu, že statisíce lidí živoří v pracovních lágrech a nemohou vycestovat.
Lebka stará 4500 let s neporušenou DNA nalezená v Etiopii znamená průlom ve vědeckém bádání po lidské historii. Genetický kód v ní obsažený nelze najít v žádné oblasti současné Afriky. Vědci odhalili, že dnešní podobu DNA na africkém kontinentě ovlivnili lidé, kteří se před 3500 lety v rámci obrovské migrační vlny vraceli z Evropy a Asie zpátky do Afriky. Přestože chybí důkazy o důvodu migrace, je objev jedním z nejpřekvapivějších odhalení na poli historie lidstva.
Podle předpovědi odborníků ze Světové banky ve světě bude nadále přibývat migrantů, a to především těch ekonomických. Bohaté země, jejichž populace stárne, by tuto situaci měly vnímat jako příležitost pro globální ekonomický rozvoj a snížení chudoby. Svět se totiž nachází v demokratické nerovnováze a právě masová migrace může pomoci tento stav zvrátit. Nabádají proto světové politiky, aby podpořili vytvoření legálních migračních toků a získali nad migrační vlnou kontrolu. Podle odhadů totiž tato vlna potrvá ještě desítky let a neomezí se jen na evropský kontinent.
Od loňského roku, kdy organizace Islámský stát vyhlásila na části území Sýrie a Iráku chalífát, odhalila policie v deseti zemích 32 pokusů o teroristický útok, které se inspirovaly džihádisty. Nejvíce jich hrozilo ve Spojených státech, Austrálii a ve Francii. Hybnou silou je propagandistická mašinérie, kterou islamisté skrze internet radikalizují nespokojené muslimy na Západě. Proti tzv. osamělým vlkům, kteří útok osnují, se přitom policejní a ozbrojené složky dokáží mnohem hůře bránit.
Saídovi bylo 35, když se vydal na tisíce kilometrů dlouhou cestu ze severu Iráku do Německa. Chtěl si tam vydělat na léčbu své nemocné ledviny, ale jeho pouť tragicky skončila v Rakousku. S dalšími 70 lidmi se udusil v nákladním autě. Deník The Guardian se vydal po jeho stopách, aby zjistil, jak fungují převaděčské trasy.
Albíni v Tanzanii žijí v permanentním strachu. Kvůli pověrčivosti je jejich nemoc vystavuje smrtelnému nebezpečí. OSN odhaduje, že v této subsaharské zemi bylo od roku 2000 zavražděno 75 albínů. Mnohem více se jich ale stalo oběťmi násilných útoků, při kterých přišli o končetiny. Někteří lidé totiž věří, že mají velikou moc. Strach z nárůstu útoků se zvyšuje před letošními volbami, protože politici si rádi kupují štěstí u šamanů.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Vědecký výzkum v Atlantickém oceánu odhalil existenci 270 metrů vysoké tsunami, kterou před 73 000 lety způsobil výbuch sopky na Kapverdských ostrovech. Obrovská síla, kterou vlna disponovala, zasáhla přes 50 kilometrů vzdálený ostrov, na nějž dopravila 770 tun vážící kusy mořské skály. Přestože k podobným úkazům nedochází často, vědci se shodují na tom, že do budoucna je nutné brát podobné riziko v úvahu. Vulkán Fogo, který je považován za příčinu, je navíc stále aktivní.
Plán oznámil zakladatel úspěšné sociální sítě Mark Zuckerberg. Satelit má dostat internet do oblastí, kde neexistuje kabelové připojení a kde by takové řešení bylo příliš komplikované a málo efektivní. Projekt vzniká ve spolupráci s francouzskou firmou Eutelsat, která spravuje jednu z největších satelitních sítí na světě.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo několik snímků z leteckých útoků v Sýrii, kde po boku prezidenta Bašára Asada bojuje proti Islámskému státu. Moskvu za údery pochválil i sám syrský prezident. "Jak dlouho bude tato válka pokračovat? Dokud terorismus neporazí lidi, nebo dokud lidé neporazí terorismus. Takže upínáme velikou naději na tuto koalici a tyto mezinárodní změny. Neuspět by znamenalo čelit rozpadu celého regionu," cituje Asada list The Guardian. Západ a lidskoprávní organizace ale ruské nálety znepokojují. Nezasahují totiž jen pevnosti Islámského státu, ale také oblasti, kde působí především povstalci soupeřící s Asadovou vládou.
Příliv uprchlíků do Evropy představuje hrozbu pro stávající politickou elitu. V evropských zemích zasažených uprchlickou krizí nebývale roste popularita krajně pravicových populistických stran, zatímco podpora tradičních politických stran klesá. Radikálové nebodují jen v průzkumech veřejného mínění, ale slaví úspěch i v regionálních volbách. Svobodní v Rakousku a Švédští demokraté ve Švédsku výrazně ohrožují postavení vládních stran. Uprchlíci proudící do Evropy přeměňují evropské politické klima, aniž by o to sami usilovali.
Lídr předvolebních průzkumů - realitní magnát Donald Trump - se během druhé televizní debaty republikánských kandidátů ocitl v defenzivě. Na miliardářovu hlavu se snesla kritika za jeho agresivní styl kampaně a nevybíravé poznámky k jeho stranickým konkurentům. Do hry se podle zahraničních médií touto debatou dostala jediná žena - podnikatelka Carly Fiorinaová.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Místní úřady odhadují, že jich letos požádá o azyl 12 000. Opuštěné děti nejčastěji ve věku 14 až 16 let přicházejí z konfliktních zón na Blízkém východě a v Africe. Převaděči je převážejí na lodích, v autobusech nebo ukryté ve vlacích. Mnoho z nich ale musí velkou část cesty podniknout pěšky. Rodiče je do Švédska posílají samotné, aby tam mohly začít lepší život.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Tři vojenské akce během šesti let a osm let ekonomické blokády uvrhlo palestinské území na břehu Středozemního moře do hluboké krize.
Peking uspořádal největší vojenskou přehlídku ve své historii.
